1961

Počasí

V lednu bývaly menší mrazíky, místy se na polích oralo až v polovici ledna byl silnější mráz (-10 °C). V únoru sněží i prší. V březnu je krásně, koncem měsíce opět sněhové a dešťové přeháňky. V dubnu je krásně (+6° až +24 °C), mirabelky jsou v plném květu, 3. 4. rozkvétají meruňky, za týden nato třešně, višně, hrušně, koncem dubna již všechny ovocné stromy bohatě kvetou. 18. dubna byla bouře s vydatným deštěm. Květen začíná přeháňkami a chladnem. 27. května udeřil blesk do komína zrušeného lihovaru, nyní užívaného JZD na umístění traktorů, kombajnů a jiných hospodářských strojů, opravnu, kovárnu a skladiště obilí i šrotovnu. Blesk urazil kus komína, na němž byl bleskosvod již silně nakloněn. (Počátkem září rozebral tento komín, as 35 m vysoký, Jan Fryštácký. Při tom se mu stala malá nehoda zaházel vnitřní východ z komína a byl tak nucen první den pracovat od 8 do 21 hodin bez jídla i pití, neboť poslání posily po laně se nezdařilo. Nakonec se mu podařilo slézt po laně po vnější straně zbylého komína.) V červnu bylo většinou teplo, v červenci a počátkem srpna častý déšť, ale potom nastala veliká sucha až do 27. září, půda byla vyprahlá, tvrdá, rozpukaná, tráva a jeteliny schly, řepný chrást zakrněl. 27. září večer přišel slabý déšť, pak však opět sucho a vítr, až 18. a 19. října pršelo. Dále do 18. listopadu většinou chladno a deštivo. 19. listopadu udeřil první mráz, ale 5. prosince stoupla teplota na +18 °C. Za několik dní opět mrzne, pršívá, do 17. prosince se mráz stupňuje, 22. 12. sněží, koncem měsíce taje.

Úroda ovoce

V roce 1961 byla veliká úroda třešní, meruněk, karlátek, ale málo jablek a hrušek. U výkupního družstva v Kyjově byly veliké fronty lidí s košíky ovoce na kárách. Potom však za třešně a zvláště za karlátky málo platili (za 1 kg třešní koncem června 2,50 Kčs, za meruňky I. jakosti 3 Kčs, za karlátky snad nabízeli 30 hal). Třešně, zvláště úplně zralé, bývají již po kolik let červivé. Od pálení ovoce jsou vysoké poplatky, tak lidé nechávali ovoce na stromech. (Z 1 q maču (břečky, kvasu) karlátkového se napálilo kol 10 l slivovice 51° a z 1 l slivovice bylo 59 Kčs poplatku, při čemž v maloobchodě se prodával za 140 Kčs.)

JZD

Dne 14. února 1961 se konala výroční schůze družstva, na níž zvolen předsedou Miroslav Schüller, č.p. 247, který byl t.č. na zemědělské technické škole v Kloboukách a zdejší funkci nastoupil dne 1. července 1961. Po dobu jeho nepřítomnosti řídí družstvo František Polášek, č.p. 270, zvolený náměstkem.

Členy výboru zvoleni: Karel Uherek, č.p. 78, František Synek, 27, Marie Poláčková, 311, Františka Brhlová, 267, Cecilie Křížová, 218, Ludmila Macková, 364, Františka Šnajdrová, 343.

Revisní komise: Josef Neduchal, 246, Dominik Procházka st., 187, Marie Střítecká, 18, Františka Bystřická, 193, Marie Mrkévková, 66. Skupináři: Dominik Procházka ml., 187, Marie Neduchalová, 247, Antonín Babíček, 30, v zelinářské skupině Jan Křižka, 199.

Agronom: inženýrka Olga Králíčková, která nastoupila 1. září 1960, z Kyjova.
Vedoucím živočišné výroby: do 31. 1. 1961 Blažej Ingr z Vacenovic, potom do 30. 6. Selák a od 1. 7. ustanoven František Polášek, 270 a Hynek Lunga, 15.
Jako účetní nastoupila dne 15. 3. Ludmila Kouřilová z Ježova, když dosavadní účetní Josef Krist odešel do skladu výkupního družstva ve Vlkoši.
Dosavadní pokladník a kronikář družstva Jan Šnajdr zemřel a dnem 1. dubna převzal pokladnictví Josef Levek, č.p. 105.
Ochranářem rostlin zvolen dne 31. 1. Josef Neduchal.

JZD koná členské schůze pravidelně měsíčně.

Družstvo obhospodařuje celkem 655 ha zemědělské, z toho 562 ha orné půdy. Počet členů ku konci roku je 215. JZD zaměstnává 7 traktoristů. Dalších 6 družstevníků vysláno do kursu traktoristů, 22 učňů navštěvuje školy zemědělské, 3 družstevnice zimní školu a kromě toho chodí družstevníci do různých krátkodobých kursů. Školení platí JZD ze svých prostředků. Patronát nad družstvem převzala v březnu 1961 Československá automobilová doprava v Kyjově.

Na věcné odměny pro nejlepší pracovníky v rostlinné i živočišné výrobě stanoveno 1.000 Kčs. Dne 7. února vyhodnoceni nejlepší pracovníci a sice v rostlinné výrobě 18 družstevnic, v živočišné výrobě kolektiv v poradně na vepříně 4 družstevnice a kolektiv kravína II., které dostaly bílé gumové zástěry, hlídač František Babík čestné uznání a 100 Kčs, František Synek a František Šimeček čestné uznání a 50 Kčs, traktoristé Jan Krist a Jan Synek čestné uznání a knihu s věnováním, Jaroslav plachý, Antonín Krist a Jaroslav Dohnal čestné uznání.

Na schůzi schváleno podání žádosti o poskytnutí úvěru 670.000 Kčs na provozní vydání a 568.000 Kčs investiční úvěr na stroje a základní stádo.

Dle doplňku stanov družstva schválených na členské schůzi 19. 10. 1961 obdrží rodina družstevníka do užívání záhumenek o výměře 0,50 ha včetně zahrady a ovocného sadu. Může chovat 1 krávu neb 2 kozy, 10 včelstev, 10 slepic, 10 hus neb 15 kachen, vykrmit 2 prasata. Bylo dále usneseno na odpracovanou jednotku pracovní vydat 1,50 Kg naturálií (nejvýše 450 kg ročně na osobu), na nezaopatřené dítě 100 kg ročně a na přestárlé neb práce neschopné členy domácnosti též 100 kg ročně.

Za rok musí družstevníci odpracovat:

- muži do 17 let 200 pracovních jednotek (PJ), do 20 let 350 PJ, do 50 let 400 PJ, do 60 let 300 PJ, přes 60 let 150 PJ
- ženy do 17 let 130 PJ, do 20 let 200 PJ, do 45 let 250 PJ, se 2 dětmi 150 PJ, s více dětmi 130 PJ, do 55 let 150 PJ, přes 55 let 120 PJ.

Mladistvým pracovníkům do 18 let snížena norma o 20% a záloha na PJ stanovena na 12 Kčs.

Rodinné přídavky na rok 1961 vypláceny následovně: na první dítě 70 Kčs, na druhé 100 Kčs a na každé další 150 Kčs měsíčně.

Všem pracovníkům družstva, kteří odpracovali více než 200 PJ, vyplácí družstvo náhradu za dovolenou ve výši 2 Kčs za PJ, nejvýše 600 Kčs.
Dle prémiového systému jsou odměňováni pouze traktoristé, kterým toto plyne z vyhlášeného pracovního řádu, jak za překonání stanovených norem, tak v úspoře paliva, oprav a jiného.

Prémiový systém se zavádí v rostlinné výrobě při ošetření technické i krmné cukrovky a řepy následovně: Za ošetření 0,25 ha až do sklizně normální odměna a při překročení plánovaného výnosu obdrží 20% prémie nadplánované tržby. Za výměru větší než 25 arů až do 50 arů prémii a 75 h, od 50 do 60 arů 90 h a nad 60 arů 120 h.

Rozdělování cukru, který je přidělován cukrovarem za cukrovku: Do 25 a ošetřené cukrovky 25 dkg cukru za 1PJ, od 25 a do 50 a 50 dkg a nad 50 a průměrně na plnou 1 PJ 20% z výnosu nad stanovený plán cukrovky.

Mechanisace

V roce 1961 zakoupeny 2 vlečné vozy, 2 pojízdné kurníky, 1 elektrolíheň, řezačka pro drůbež, 2 traktorové přívěsy, 1 řádkovač na obilniny, Sběrací zařízení na kombajn, 1 diskový podmítač, 1 vysokotlaký lis, 1 traktor S 50, elektrické mačkadlo brambor, 1 traktor Z 30, silážní kombajn, kukuřičný kombajn, zařízení na ohřívání vody v kravínech a zařízení na výrobu zákvasu. Družstvo vlastní též 2 motocykly a 2 mopedy.

Zájezd

Přede žněmi bylo na 60 družstevníků autobusem 28 hodin na zájezdu v Bratislavě a v Tatrách, v září den veletrhu v Brně.

Tržba a náklady družstva

Celkové náklady družstva k 31. prosinci 1961 činily 1.836.000 Kčs (plán byl 1.740.000 Kčs). Plán překročen v nákupu osiv, dále bylo nutno nakoupit selata za uhynulá prasata, opravit stavby po moru prasat, opravy traktorů, poněvadž družstvu chybí údržbáři. Velký rozdíl je v nákladu na výrobu brambor, poněvadž byl nízký hektarový výnos (na 1 q 156,44 Kčs) a na výrobu mléka (na 1 l 2,62 Kčs, kdežto tržní cena je 1,80 Kčs). Drahou výrobu zaviňuje též sklizeň nekvalitních krmiv (pozdní sklizeň vojtěšky, přezrálé směsky na zrno), nedostatek vlastních krmiv, který se nahrazuje nakoupenými a nepravidelný přísun.

Tržba za rok 1961 činí 3.134.000 Kčs (plánováno 3.681.000 Kčs). Plán tržeb se nesplnil u cukrovky, prosa. Velký podíl na nesplnění tržeb má živočišná výroba (hynutí prasat a drůbeže). Bylo 1.200 slepic, ale snesly denně jen 80 vajec. Také pracovních jednotek bylo o 12.000 více (celkem 71.000), než se počítalo v plánu, což bylo způsobeno u obilí, brambor a stavební skupiny, která musila postavit několik staveb mimo plán.

Náklady na 1 ha zemědělské půdy činily 2.840 Kčs, což je o 846 Kčs vyšší než průměr celookresní.

Oproti roku 1936 stoupla v roce 1958 celostátní výroba rostlinná o 3%, ale spotřeba obilovin o 23%, živočišná o 12%, ale spotřeba masa na hlavu o 70%, spotřeba hovězího masa činila 13 kg na 1 obyvatele a dnes přibližně také tolik, kdežto vepřového masa se spotřebuje o 100% více, podobně i mléka.

Že výroba stoupá je pozorovat na výrobě na 1 ha v roce 1961 (v závorce rok 1958): mléko 589 l (291 l), hovězí maso 92 q (58 q), vepřové maso 37 q (41 q), vejce 214 kusů (159 kusů). Dojivost na dojnici 1.670 l (1.200 l), snůška vajec na slepici 104 kusů (134 kusů), odchov selat na prasnici 10 kusů (4 kusy).

Pracovní jednotka (PJ) plánována na 15 Kčs, ale nesplněním plánované zemědělské výroby, dále že plán PJ byl překročen o 17,57% a překročením plánovaných nákladů se snížila hodnota PJ na 11 Kčs.

Celkové peněžní příjmy činily 3.430.394 Kčs, v tom pomoc od státu 185.000 Kčs, provoz. zajišť. fond v roce 1960 21.500 Kčs

Celkové peněžní příjmy 3.451.894 Kčs, náklady 2.295.229 Kčs, čistý peněžní důchod za rok 1961 1.156.665 Kčs

Důchod rozdělen následovně:

nedělitelného fondu 10%, z toho na rozšířenou reprodukci 45.342 Kčs
sociálního fondu 3% 105.000 Kčs
kulturního fondu 1% 35.000 Kčs
členům na prémiích a odměnách za formanky 71.849 Kčs
členům za nevydané naturálie 16.330 Kčs
členům na pracovní jednotky 883.080 Kčs
do provoz. zajišť. fondu 64 Kčs

Celkem 1.156.665 Kčs

Náklady CO za rok 1961 94.171 Kčs, na dlouhodobé úvěry splaceno 250.000 Kčs, nedělitelnému fondu přímá pomoc od ONV 182.000 Kčs.

Hodnota pracovní jednotky v penězích 11 Kčs. Hodnota naturálií na PJ 2,10 Kčs. Na prémiích 0,90 Kčs. Celkem hodnota 1 PJ 14,- Kčs

Rostlinná výroba

Ozimy z roku 1960 pěkně přezimovaly. Na jaře zaseto jednotným zemědělským družstvem: 20 ha jarní pšenice, 37 ha jarního ječmene, jednoliniový hybrid, 20 ha kukuřice heterosní - Čejčský raný W 255), 5 ha prosa, 6 ha polního hrachu, 2 ha konservárenského hrachu, 3 ha pelušky, 4 ha bobu na zrno, 39 ha technické cukrovky (křížově hnízdovým způsobem), z toho 23 ha uplatněno prosekáváním, 15 ha krmné cukrovky, 13 ha krmné řepy, 25 ha brambor, 23 ha zeleniny.

Dále zaseto 64 ha kukuřice na siláž, 10 ha kukuřice na zelené krmení, 12 ha jarní směsky na krmení. 29 ha obilovin bylo podseto jetelinou a trávou. Setí provedeno v agrotechnických lhůtách.

Žně započaly 9. července sklizní ozimého ječmene, po týdenní přestávce sklízen ječmen jarní, žito, ozimá pšenice, jarní pšenice. As 25 ha sklizeno samovazem a pak mláceno, neboť vysoký vzrůst nedovolil použíti kombajnu, ostatní obiloviny (150 ha) sklizeny převážně dvoufázovou sklizní a částečně i přímou kombajnovou.

Výnosy jednotlivých plodin

Pšenice ozimá 29,6 q po ha (plán byl 29 q) (Pavlovická 198 a Diana I 56 byly lepší kvality), žito 26,5 q (plán 25 q), ječmen 26,7 q (plán 28 q). (10 ha ozimého dalo plánovaný výnos, ale jarní ječmen Valtický nedostal dostatek hnojiv a výsev snížen o 1/3, jelikož proveden podsev vojtěškou). Směsky na zrno 23,8 q (28 q), neboť z ozimé směsky bylo proti plánu 6 ha zesilážováno a část polehla, z jarní 8 ha zkrmeno na zeleno. Oves 29 q (28 q), šlechtitelská stanice nedodala semeno českého žlutého ovsa, jak bylo smluveno. Hrách 24 q (21 q) a byla do něho přiseta hořčice, která dala 6,90 q. Peluška 15 q (22 q), výnos snížen dešti do květu. Bob, proso i čička se nevydařily, hrášek 51,50 q (44 q), ale nebyl včas Frutou všechen vykoupen.

Okurky nakládačky částečně poškozeny přívaly a krupobitím, znovu podsety, řádně ošetřeny a tříděním dosaženo největšího procenta I. jakostní třídy, a ač nedosažen plánovaný výnos 75 q po ha, nýbrž 69 q, tržba překročena o 40.000 Kčs. Zelenina většinou nesplnila naděje do ní kladené.

Největší zklamání přinesly brambory. Na 11 ha (hon Písky) nebylo včas pohnojeno i pozdě (počátkem června) sázeny. Na 13 ha bylo nutno použiti sadby z vlastní sklizně, protože se cizí nedostavily. Z nakoupené sadby pak napadeny phytophtorou. Sklizeno 35 q po ha (plán byl 130 q). Vyšší tržba získána dodáním poloraných, kdy cena byla poměrně vysoká.

Kukuřice na Jiříkovsku vyplavena dešti a dala 190 q po ha, na 13 ha na honu Jochy 460 q po ha.

12 ha jarní směsky na zeleno dalo na zesilážování 1.600 q.

Ze 54,90 ha víceletých pícnin se získal slušný výnos a sice 77 q suchého sena. Z druhé seče ponecháno 10 ha vojtěšky a 3 ha červeného jetele na semeno.

Technická cukrovka dala 190 q po ha (plán byl 290 q), také krmná cukrovka a krmná řepa nedaly očekávaný výnos (400 q), poněvadž kultivační práce nemohly býti pro deště provedeny, přihnojení nebylo rovněž provedeno včas a sklizeň se prováděla za dlouhotrvajícího velkého sucha, takže bulvy obsahovaly málo vody. Sklizeň skončena 10. října.

Vinobraní se konalo 7. října. vinice byla napadena peronosporou a oidiem, proto tržba nesplněna o 60.000 Kčs. Ze 3 ha sklizeno 30 q hroznů, z toho na státní nákup dodáno 20 q.

Na státní nákup dodáno: pšenice 430 q (plán byl 320 q), žita 713 q (700), ječmene 516 q (301 q), rané brambory 319 q (280), pozdní 578 q (660 q), cukrovky 7.780 q (11.310 q), sena 112 q (110 q), slámy 50 q (50 q). Dále dodána osiva: ozimá pšenice 150 q (plán byl 150 q), ozimý ječmen 100 q (100 q), jarní pšenice 100 q (100 q), hrách polní 69 q (37 q), peluška 45 q (30 q), proso 20 q (26 q).

Dva soukromí zemědělci, kteří obdělávají celkem 5,07 ha orné půdy, dodali na státní nákup: chlebové obilí 22,02 q (předpis 14,50 q), sladový ječmen 5,70 q (12,10 q), krmný ječmen 1,50 q, brambory 8,54 q (8,54 q), kukuřice 0 (1,13 q).

Dne 5. srpna 1961 v 11 hodin splnilo UZD Milotice dodávku obilí na 100% a zařadilo se tak mezi první polovinu obcí okresu hodonínského, které brzy splnily dodávku.

Na podzim zaselo JZD: ozimé pšenice 55,50 ha, žita 51 ha, ozimého ječmene 10 ha, ozimé směsky na zrno 8 ha a na zeleno 43 ha. Setí skončeno dne 27. října.

Živočišná výroba

Počátkem roku odvezeno z chlévů JZD pro šíření moru na sanitní jatky do Mistřína 671 kusů vepřového skotu, z toho 74 prasnic, ohroženého onemocněním. (Vepři u soukromníků neonemocněli.) Všechny dřevěné klece a výběhy byly spáleny, ostatní zařízení desinfikováno. V obci pak vyhlášen zákaz přesunu zvířat, nařízeno hlášení onemocnění a zakázány domácí zabijačky. Ztráta pro družstvo činila 271.513 Kčs, ale pojišťovna vyplatila 110.000 Kčs.

Stáje pro prasata, které byly zřízeny v zadních budovách u MNV a u sousedních Lungů byly pro mor zrušeny. Na aukčním trhu nakoupeno 249 prasat a 65 prasnic, ale selata od nich se nedařila, protože pocházely z různých míst, kde byl jiný způsob ustájení i krmení.

Letos má družstvo 245 krav, z nichž ve 2 kravínech jest 192 dojnic, u Synků 9 krav TBC a 1 jalovice, u Valentina Krista 12 krav TBC, na faře 20 chovných jalovic a 96 kusů na žír, dále 28 koní a 2 hříbata.

V jedné porodně je 65 prasnic a 50 selat, v nově zřízené stáji u Bábíčka 13 prasnic a 102 prasata na žír, u Moresů, č.p. 92, je 113 kusů vepřového skotu na žír. V kravíně provedena adaptace pro 128 vepřů. Nově postaveno 10 dvojboud Tutleckých, v nichž umístěno 40 prasnic a montovaný teletník pro 60 kusů. U kravína je volně ustájeno 80 telat a v bývalém obývacím domku cihelny umístěno po adaptaci 39 odstavených telat. V kachnárně je 250 kachen.

Slepice prodělávaly po 2 roky difterii a letos k tomu ještě leukemii, proto byl celý chov 940 slepic likvidován a po desinfekci zakoupeno 3.800 kuřat, z nichž koncem roku zůstalo 1.100 kusů.

Voda ze dvou studní k napájení dobytka nestačila a byly proto vyhloubeny další dvě studny. Nad kravínem zřízen velký vodojem, do něhož se měla tlačit voda ze studní, ale transformátor byl slabý a bylo nutno zvýšit výkon z 75 na 160 V.

V bývalém lihovaře, postaveném as v roce 1923, vyráběn elektrický proud i pro ostatní účastníky v obci. U brány je menší budova, v níž byla pálenice slivovice, po roce 1945 v ní zřízena družstevní prádelna a letos rozdělena na 2 místnosti, kancelář a pro líheň kačenek. V této místnosti však po zrušení prádelny byl uskladňována hnojiva, po nichž zůstal zápach a byla proto líheň přenesena do kanceláře skladníka.

Letos bylo v celé budově nově zařízeno elektrické osvětlení, i vlastně celé vedení.

Obrat stáda

Obrat stáda v JZD za rok 1961. K 1. lednu 1961: skot celkem 533 kusů, z toho 213 krav prasat 519, z toho 80 prasnic

Přírůstek: narozením 234 kusů, z toho 213 krav prasat 666, z toho 80 prasnic; nákupem 28 kusů, z toho 2 krávy, 416 prasat, z toho 65 prasnic; od členů 1 prase; převod do stavu plemenic 53 krav, 6 prasnic.

Dodávky státu: 189 ks., z toho 24 krávy, 808 prasat, z toho 76 prasnic. Prodej členům 64 prasat;
uhynutím 8 ks, 251 prasat

stav k 20. prosinci 1961: skot 583 kusů, z toho 244 krávy, prasat 479, z toho 75 prasnic.
Plánovaný stav 573 kusů, z toho 239 krav, prasat 646, z toho 75 prasnici

Na státní nákup dodáno: masa 730 q (plán byl 859 q), mléka 319.632 l (plán 322.000 l), vajec 119.125 ks (plán 256.000 kusů)

Oba soukromí zemědělci dodali: masa 1.610 kg (předpis byl 954 kg), mléka 4.817 l (předpis 2.420 l), vajec 3.465 ks (předpis 2.400 ks).

Na 199 členů družstva rozepsáno na dodání po 200 kusů vajec, též drobní držitelé, kteří obdělávají od 10 do 50 arů, mají předpis dodat po 200 vejcích. JZD má v lednu 1.470 nosnic, což je málo. Členové ze záhumenek odevzdali 59.762 vajec, drobní držitelé 10.141 vajec, soukromí zemědělci 3.465 kusů, tj. celkem z Milotic odevzdáno 192.583 vajec (předpis pro celou obec činil 247.000 vajec).

Za rok 1961 bylo od záhumenkových krav odevzdáno 7.445,5 l, od soukromých zemědělců 4.817 l mléka.

Sběrna vajec předána z JZD Milotice na Jednotu lidového spotřebního družstva v Hodoníně, ale vedoucí sběrny, která zároveň odebírá mléko od drobných držitelů se nezměnila.

V lednu se nadojilo v JZD denně průměrně od krávy 4,1 l mléka. V listopadu bylo ve Slovácku poukázáno na to, že mléko se vyrábí za 2,47 Kčs místo za 1,40 Kčs, čímž družstvu od počátku roku uniklo 154.141 Kčs.

V roce 1961 zavedeno ve dvou kravínech JZD teplé napájení krav (elektrickými ohřívači) přes napáječky a výroba kvasničných krmiv. Zařízení na kapacitu až 80 hl denně bylo provedeno svépomocí za poměrně nízkých nákladů, as 8.000 Kčs (cena zařízení je kol 19.000 Kčs).

Dle soupisu zvířectva v obci ke dni 1. lednu 1962 má:

Jednotné zemědělské družstvo: 1.056 slepic, 150 kohoutů, 286 kachen, 583 kusů hovězího skotu, z toho 179+65 krav, 479 prasat, z toho 82 prasnic a 2 kance, 32 koní (z toho 2 hřebci zem. stanicí zapůjčené a 4 hříbata).

Státní školní statek: 813 slepic a 11 kohoutů, 149 kusů hovězího dobytka, z toho 60 krav, 363 prasat, z toho 2 kance a 65 prasnic, 4 koně.

Soukromí sektor: 30 slepic, 2 kohouty, 3 husy, 5 kachen, 3 krávy, 1 koně, 7 prasat, 3 kozy.

Celkem je v obci: 4.450 kusů drůbeže, 750 kusů hovězího skotu, 1.148 prasat, 1 ovce, 172 kozy, 2 kozly, 37 koní.

Dle hlášení okresního veterinárního zařízení v Hodoníně z 31. 1. 1961 myxomatosa zanikla a zrušena ochranná opatření.

Včelařství

31 včelařů chová 187 včelstev. Ovocné stromy bohatě kvetly za příznivého počasí, včely zaplnily všechny buňky medem a zesílily, ale když kvetl akát, nastala chladna a včely spotřebovaly nanošený med, neboť akát ani nemedoval. Včelaře zachránila jetelina lucerka, které naselo JZD as 8 ha u silnice k Ratíškovicím a 4 ha bobu u vinohradů. Z těchto plodin nanesly včely hodně medu, takže včelař B. G., majitel 26 včelstev, mohl odevzdat na státní nákup 160 kg medu. Tři včelaři kočovali celkem s 20 včelstvy do Chřib, ale tam snůšky nebylo. Předpis zněl opět na 1,60 kg medu z jednoho včelstva a odevzdáno 332 kg (tj. 100% předpisu). Za 1 kg medu obdrželi 22,50 Kčs, v maloobchodě se prodává po 30 Kčs s nádobkou.

Státní školní statek

Plodiny zaseté na podzim 1960 dobře přezimovaly. Na jaře zasety 2 ha jarní pšenice, 18 ha luštěnin, nových směsek, 16 ha ječmene, 45 ha směsky (ječmen s ovsem), 3 ha krmné řepy, 17 ha cukrovky, 8 ha kukuřice na zrno (seta hnízdově), 20 ha kukuřice na siláž, 16 ha podseto vojtěškou, 5 ha červeného jetele podseto, 3 ha raných brambor, 13 ha pozdních brambor, 1 hlávkové zelí, 1 ha okurky nakládačky. Pícnin na orné půdě je celkem 66,62 ha, luk a pastvin 9,71 ha.

Koncem prosince 1961 měl statek 2,5 páru koní, 60 krav, 38 jalovic, 22 býčků, 29 telat do 6 měsíců vepřového skotu: 26 prasnic (24 černých a 2 bílé), 2 černé kance, 122 prasat na žír, z polovice kříženci, 53 chovných kanečků, 40 chovných prasniček, 120 černých selat z drůbeže: 813 slepic a 11 kohoutků, z nich 400 na hluboké podestýlce.

Kanečci jsou odchováváni individuálně v boudách. Statek zakoupil 1 obilní kombajn SK 3 a řádkovač, 1 rozmetadlo hnojiv z Německé demokratické republiky, 1 nosič nářadí též z NDR a 1 traktor Super 50.

Ze zaměstnanců odešel agrotechnik Leopold Šustek a sice na střední zemědělskou technickou školu a na jeho místo nastoupil Josef Klimeš za Svatobořic.

Užitkovost dobytka, dodávky: mléka 123.177 l o tučnosti 3,80% (úkol byl 105.000 L), vajec 119.564 ks (83.000), masa hovězího 12.437 kg (úkol 7.000 kg), vepřového 25.092 kg (úkol 21.000 kg), z toho na aukčním trhu 124 kanečků a prasniček o průměrné váze 140 kg (1 kg prům. po 24 Kčs), 1 jalovici o váze 420 kg (za 9.200 Kčs).

Obiloviny sklizeny do 20. srpna, 67% (ze 108 ha) kombajny, 16% dvoufázově, ručně as 10%, ostatní samovazy. Rané brambory sklizeny do 10. července, pozdní do konce září, cukrovka do 20. října.

 

Výnosy plodin na 1 ha sklizené plochy

 

 

Slabší výnosy u obilovin zaviněny jednak nedostatkem draselnatých a fosforečných hnojiv, jednak polehnutím převážné části porostů před květenstvím a v době květenství. U pšenice též zamokřením pozemku, když bylo přerušeno drenážní potrubí při kladení plynovodu (do Brna). Ze sklizňové plochy pšenice odpadl následkem toho 1 ha vůbec a ostatní porost na zamokřené části byl prořídlý a v zrně velmi slabý. Výnos řepy ovlivnilo nepříznivě dlouhotrvající abnormální sucho, také u kukuřice na zrno a na siláž i u polní zeleniny, řepného chrástu nebyl docílen předpokládaný výnos a suchem snížen podstatně i výnos u strništních směsek. U brambor bylo sucho v době výsadby a pře sklizní a část plochy silně zaplevelena. Při bagrování rybníka odpadla část sklizňové plochy zničením porostů.

Účelové poslání Státního školního statku

Školní statek je výrobní jednotkou a současně i účelovým objektem pro praktickou výuku posluchačů zemědělské technické školy, zemědělské mistrovské školy a učňů zemědělského odborného učiliště v Kyjově.

 

Plnění plánu dodávek státu

 

 

Výroba krmiv na VDJ (velké dobytčí jednotky) a den z vlastní sklizně

 

 

Odměňování na SŠS

Po překročení stanoveného průměru dostává ošetřovatel mimo prémie ještě jedno sele do váhy 25 kg zdarma. Za nesplnění plánovaného výnosu žita, pšenice, ječmene, se každé procento nesplnění stáří bez rozdílu zaměstnání 12 kg z plného nároku na odprodej. Při nesplnění dodávky mléka se platí plná výše za mléko.

Vyznamenání

SŠS v soutěži jihomoravského kraje školních statků ve všem hospodaření se umístil jako první za 1. a 3. čtvrtletí a byla mu poskytnuta odměna vždy 3.000 Kčs a putovní rudý prapor.

Toto vyznamenání nebylo první, neboť as v roce 1954 obdržel Čestné uznání za vzornou práci v plnění budovatelského úkolu prováděním pokrokových metod od Krajské správy školních statků pro kraj Gottwaldov v Napajedlích.

V roce 1957 obdržel Čestné uznání III. stupně za výsledky dosažené socialistickým soutěžením ve IV. čtvrtletí 1957 od ministerstva zemědělství a lesního hospodářství a ústředního výboru Odboru svazu zaměstnanců zemědělských.

V roce 1957 obdržel ještě SŠS Čestné uznání za předvedení plemenné jalovice PEAZ - 83 - 55 (137) zařazené do výchovné třídy I. od výstavního výboru zemědělsko-průmyslové výstavy Gottwaldovského kraje v Uherském Hradišti.

V roce 1959 obdržel Rudý prapor KMV a Krajské odborové rady v Gottwaldově za výsledky dosažené v krajské socialistické soutěží ve II. čtvrtletí 1959.

V roce 1961 získal Rudý prapor za výsledky v socialistické soutěži ve II. čtvrtletí 1961 od rady Jihomoravského krajského národního výboru a Krajské odborové rady v Brně.

Zemědělský útulek

V roce 1961 byla nejdříve otevřena jedna třída a od 1. března druhá. Celkem navštěvovalo obě třídy 63 dětí. Jako druhá učitelka byla přijata Mil. Rančíková, která zde působila do konce července a od 1. srpna opět Marie Neduchalová, členka JZD. Dnem 1. září ubylo 10 dětí, které nastoupily povinnou školní docházku. Výbor žen daroval útulku 900 Kčs, načež za 2.500 Kčs zakoupeny deky, celkem 25 kusů.

Na staré škole se započalo s adaptací, že zde bude zřízena mateřská školka. Počítalo se, že úpravu provedou občané brigádnicky. Školka měla být otevřena 1. září, ale adaptace nebyla ukončena ani do 1. ledna 1962.

Lidová myslivecká společnost

V roce 1961 je předsedou Mrkývka František, hospodářem Schüller Miroslav. Odstřel byl splněn na 100%. Celkem na katastru obcí Milotice, Skoronice a Vacenovice odstřeleno 17 srnčí, 600 zajíců a 411 bažantů.

Na státní nákup odevzdáno 8 srnčí o váze 116 kg, 309 zajíců o váze 1.134 kg, 159 bažantů o váze 188 kg, celkem 1.438 kg.

Odchyceno bylo 59 zajíců o váze 212 kg, 147 bažantů o váze 173 kg a posláno na odchytové středisko pro vývoz do ciziny. Celkem tedy dodáno státu 1.823 kg zvěřiny. Mimo to bylo střeleno: 24 hřivnáči, 8 lesních sluk, 146 divokých kachen a 5 lysek.

Ze škodné zvěře odstřeleno: 4 lišky, 9 tchořů, 2 hranostaji, 7 lasic, 3 jestřábi, 5 krahujců, 16 vran šedivek, 35 kavek, 15 strak, 21 sojek, 15 pytlačících psů a 57 pytlačících koček.

Místní hospodářství

V místním hospodářství je zapsáno: 5 zedníků, 4 malíři, 4 švadleny, 3 krejčí, 2 kameníci, 2 zámečníci, 2 stolaři, 1 pekař, 3 holiči a 1 kadeřnice, 2 na pořez dřeva, 2 tesaři, 3 pokrývači.

Celkem odevzdali pokladníkovi a vedoucímu 80.000 Kčs.

V říjnu vyzýval místní rozhlas všechny stavební řemeslníky, aby se přihlásili na místní hospodářství, kde jim budou vydány bloky na zapisování všech prací, které pro jiné občany vykonají, jinak bude jejich práce považována za fušerství, nač je vysoká pokuta. (Týkalo se těch, kteří nebyli ještě v seznamu MH.)

V prosinci bylo MNV zakázáno zedníkům a tesařům pracovat na soukromých stavbách až do odvolání, aby se mohlo dokončit zdravotní středisko a mateřská školka.

Holič

Na dvoře MNV, dům č.p. 188, v bývalé místnosti knihovny zřízena holírna, která opatřena potřebným nábytkem a vodovodem. Od počátku dubna v ní pracují dva místní holiči vždy po svém hlavním zaměstnání a sice ve středu a v pátek od 15 do 19, v soboru od 13 do 19 hodin. Dne 21. dubna zahájila v sousední místnosti činnost i dámská kadeřnice, která dojíždí z Kyjova.

Jednota

Jednota, prodejna potravin a průmyslového zboží. Vedoucím je Josef Horák, jemuž pomáhá kromě manželky ještě jedna prodavačka. V roce 1961 byl pro tuto prodejnu plán celkem 2.203.000 Kčs, ale skutečný obrat činil 2.099.768 Kčs. Plán byl překročen v III. a VII. měsíci, v ostatních nebyl splněn hlavně pro nedostatek průmyslového zboží. Panika, že bude válka a v některých obcích nakupovali lidé větší zásoby mouky a cukru se zde neprojevila. Bylo však nařízeno vydávat nejvýše 5 kg mouky. V této prodejně bylo během roku prodáno (ovšem zákazníci nebyli jen z Milotic) na příklad: 10 elektrických pečících trub v ceně 880, 1.140 a 1.200 Kčs, 20 elektrických praček PO-01, Virena, Roma, Hernan v ceně 900, 1.640 Kčs, 9 šicích strojů za 1.450, 1.700 a 1.900 Kčs, 14 sporáků za 570, 1.100, 750, 1.340 a 3.300 Kčs, 1 chladnička za 2.550 Kčs, 2 Skútry po 8.550 a 8.780 Kčs, 16 motorek Moped, Jaweta, Pionýr, Stadion v ceně po 1.500, 2.100, 2.200 a 2.500 Kčs, 3 Jawy po 2.350 a 9.000 Kčs, 10 elektrických vysavačů po 390, 600, 880, 970 Kčs, 1 elektrická ždímačka za 700 Kčs, 8 jízdních kol, z toho 3 dětská po 374, 460. 680, 715 Kčs, 12 kamen po 278 - 820 Kčs.

Jednota, prodejna potravin, mýdla a likérů

Od 1. června 1960 je vedoucí Marie Zahradníková z Vracova a pomáhá jedna prodavačka. V roce 1961 měla obrat 1.079.308 Kčs, což jest 92% plánu. Plán nebyl splněn, protože po 10 dní vyla prodejna za účelem rekonstrukce uzavřena a nebylo dostatek tuků, těstovin a mycích prostředků.

Jednota, obchod obuvi a koženým zbožím

Vedoucím je Aug. Křivinka s manželkou. V roce 1961 měl obrat 333.349 Kčs, plán 340.000 Kčs nebyl splněn protože prodejna nebyla dostatečně zásobena letní i zimní obuvi, punčochami několik měsíců nebylo ani krému na obuv.

Jednota, prodejna textilu

Vedoucí Marie Hladilová a 1 prodavačka. V roce 1961 měla naplánován obrat 1.220.000 Kčs, ale by splněn jen na 98,8%, poněvadž nebylo dostatek hlavně svetrů a bavlněného zboží.

Masna

Vedoucí Božena Vlachová. Plán plní na 80 až 90% neboť není dostatek čerstvého masa ani uzenin. Ve středu odpoledne na uzeniny a hlavně v sobotu, kdy se v létě prodává čerstvé i mražené maso od 5. hodiny, bývají fronty zákazníků od půlnoci, ba i dříve. Zboží je méně, zvláště koncem měsíce.

V tomto roce bylo v obci provedeno 307 domácích porážek vepřů. Zabíjačka nebyla místním národním výborem povolena pouze těm, kdo neměli zaplacenu daň domovní, daň zemědělskou a po případě odevzdána vajíčka. Za povolení se platí na MNV poplatek 25 Kčs.

Pohostinství

Vedoucí Václav Dobeš, pomáhá jeho manželka s polovičním závazkem. Plán činil 580.000 Kčs, tržba 555.305 Kčs. Plán nebyl splněn, protože lidé mají většinou vlastní víno a mnoho jich pálilo slivovici, takže na jiné nápoje nezbývalo peněz.

Pohostinství

Vedoucí Marie Sehnálková, jíž pomáhá otec. V červenci, srpnu a září plán obratu překročen, ale v ostatních měsících nebyl splněn. Nedostávalo se hotových jídel, uzenin, cigaret i sifonů.

Československé naftové doly (ČND)

Československé naftové doly, n.p. závodu Lužice. V červnu započala hlubinná vrtba v trati “Za brankou” na ploše 5.000 m2 vrtní soupravou, která má potřebné příslušenství, včetně vodovodní, elektrické a telefonní přípojky.

V lednu byla postavena vrtná věž mezi parkem a státním školním statkem, v červenci na Šnejdárku u parku, v prosinci provedena hlubinná vrtba v trati Hraběcí na ploše 5.925 m2 na naftu a plyn a v trati Obůrky.

Lignitový důl Žofie

Den 21. červenec 1961 byl na dole Žofie poslední den těžby.

Důl Žofie byl vybudován v roce 1941 a by součástí n.p. Jihomoravský lignit (JML) v Hodoníně, patřil závodu 01 v Dubňanech, který jej vybudoval. Provoz zahájen v dubnu 1942. Životnost dolu byla 19 let.

Dne 1. června 1961 jednáno o likvidaci tohoto dolu za přítomnosti zástupců MNV Milotice i Dubňany, JZD Milotice, JML. OBU (obvodního báňského úřadu), KNV, ONV, KSČ, celkem 17 osob.

Na povrchu přicházejí v úvahu pro likvidaci: těžný most, manipulační prostor pro výsyp vozů, most do třídírny, vlastní třídírna se zásobníky, zámečnická dílna, stolařská dílna, správní budova, strážnice, příslušná sociální zařízení. Správní budova spolu se sociálním zařízením, strážnice a váha, dílna a prostor pro výklopník jsou zděné, ostatní provozní objekty jsou dřevěné. Veškeré povrchové objekty na dole Žofie v Miloticích včetně oplocení a příslušným pozemkem budou převedeny bezplatně administrativním převodem na Místní národní výbor v Miloticích.

(Bývalý správce dolu Žofie Boh. Hauner, který v roce 1947 odešel do důchodu, pravil, že při tehdejším způsobu dolování se počítalo s životností dolu na 50 let.)

Z historie jihomoravského lignitového revíru

Dolovací práce u nás započali francouzští páni někdy po válkách napoleonských.

Francouzi tehdy táhli ke Slavkovu ve dvou proudech, jeden přes Čejč, druhý přes Dubňany. Vojáci si všímali i půdy a tak nalezli slabší vrstvy hnědého uhlí, jež pokládali za rašelinu a také zkoušeli, zdali hoří. Tak byl objeven lignit.

Jeden z prvních dolů dubňanských se jmenoval Obram. Zakladatelem i majitelem byl francouzský pán, jehož jméno upadlo v zapomenutí. Šachta tohoto dolu nebyla vyhloubena a vybírala se jen vrchní vrstva lignitu, která byla pod nepatrnou vrstvou ornice. Horní vrstva půdy se odkopala a na kolečkách odvezla stranou, až se přišlo na vrstvu uhlí. Tak se uhlí “obramovalo”, odtud název Obram. Bylo to dolování primitivní a tudíž i velmi málo výnosné. Podle ústního podání došlo to s francouzským majitelem tak daleko, že neměl peněz na výplatu horníků, proto uřezal všechny stříbrné knoflíky od svého hornického stejnokroje a těmi mzdu vyplatil. Na co už nestačily knoflíky, doplatil nářadím, kterého se používalo při práci, jako kolečky, dřevěnými pumpami a podobně. Pak prý prodal důl za 1.800 zlatých.

Další šachta “Císařská” byla na milotickém katastru na takzvané Homoli a naproti Dubňanům přes cestu byla šachta “Adolf”.

V první polovině 19. století se uhlí vytahovalo ze šachet rumpály a vážilo se v “erteplovém” koši na decimálce. Prodávalo se drobné 1 q za 18 krejcarů, kusové 1 q za 24 krejcary. (1 zlatý později 2 koruny, 1 krejcar 2 haléře před rokem 1900.)

Uhlí se odstřelovalo prachem a kopalo krumpáči. Stěny se sesekávaly pantoky (sekerami), neboť jiného obráběcího nářadí za starších dob nebylo. Vytěžené uhlí v šachtách se vozilo na dřevěných kolečkách, na nichž byl vpředu připevněn olejový kahanec. Také se uhlí nosilo v kalfasech, jakých se dosud používá k nošení malty na stavbách. V pozdější době pak už byly používány k dopravě uhlí vozíky (hunty), jimiž se jezdilo po deskách, v chodbě položených. Pod šachtou se uhlí překládalo do kýblů neb cíbrů a bylo vytahováno na povrch. Těžba se na této šachtě stále zdokonalovala a byly zřízeny tak zvané keple, jimiž se uhlí vytahovalo pomocí koní.

Od roku 1948 se mechanizuje důlní doprava. Práci tu ulehčily sovětské akumulátorové lokomotivy “Karlík”. Započalo se s nejmodernější metodou dobývání uhlí - stěnováním. Jaké je mechanisační vybavení na stěnách? Uhlí rozpojují výkonné sovětské vrubovky, které při podřezání sloje popojíždějí po těžkém hřeblovém dopravníku. Dopravníky dopravují uhlí z porubu na sběrné dopravníky a gumové pásy, které přesypávají uhlí přímo do železných důlních vozíků.

 

---

 

Místní národní výbor v Miloticích

Místní národní výbor konal několik veřejných schůzí, na nichž se projednávaly různé otázky, jako o dani zemědělské, o přídělu materiálu a stavbách, o lidovém soudnictví a přestavení kandidátů lidových i okresního soudu.

Změna v MNV

Dne 29. 12. 1960 se uvolnilo místo poslance po Boh. Plachém v 19. obvodu, načež dne 22. ledna 1961 zvolen Cyril Výlet, č.p. 274, zaměstnanec Státní traktorové stanice Hodonín, člen KSČ, ale funkci v MNV zastával jen do 29. 9. 1961, kdy jí byl zproštěn.

Dne 6. října byli povoláni další členové do komisí:

Do zemědělské Marie Polášková, do zdravotní Terezie Schüllerová, do služeb Jan Nedvědický, do kulturní a školské Františka Koutná, do finanční Františka Plachá, do komise veřejného pořádku Kristina Šeďová, Marie Jochová a Jan Kreml.

Jako zástupce matrikářky schválena Miroslava Ingrová.

Soutěž mezi obcemi Milotice - Vacenovice

 

Podle hodnocení ze dne 17. dubna 1961 získaly

 

 

Daň zemědělská

V březnu projednána s občany (z nichž se nedostavilo as 15%) zemědělská daň. Celková daň u drobných držitelů činí 14.500 Kčs, které byly též zaplaceny. Jednotné zemědělské družstvo má předepsáno 142.148 Kčs, obdrželo 8% slevy a zaplatilo 97.495 Kčs.

Komise pro výstavbu povolila do 23. května 47 přístaveb a přestaveb, 3 bouračky starých domků.

Komise pro veřejnou bezpečnost

Od 1. července do 31. srpna má požární hlídku v polích po dobu denní pionýrská skupina a v době noční 4 členové hlídky občanské. V srpnu ustanovila komise 8 požárních hlídek po 5 členech (3 muži a 2 ženy) pro vnitřní obec. V říjnu bylo napomenuto rozhlasem 5 žen, které byly přistiženy při rozkrádání družstevní kukuřice a pohroženo přísnými tresty všem, kdo by rozkrádali družstevní majetek. V říjnu byl potrestán jeden občan pokutou 500 Kčs, že provedl bez povolení v domácnosti porážku vepře. V prosinci byla rozhlasem udělena důtka občanovi že jeho pes vlčák se dostal na silnici, kde večer pokousal jednu občanku.

Bezpečnostní situace v obci ve II. pololetí 1961 byla následující: 1 případ těžkého ublížení na těle cizím příslušníkem. Pro přestupky a provinění zakročeno proti 24 osobám (černé porážky prasat, nalévání alkoholických nápojů řidičům, krádež ryb fošny, kukuřice aj.). Dopravní nehody byly 3, při jedné zraněn školák. Na pokutách vybráno 840 Kčs. Pomocná služba Veřejné bezpečnosti (PSVB) čítá 6 členů, vedoucím je František Harca.

Rozhlasová rada při MNV

Vedoucí je V. Kunčíková, členky Sv. Ježková a And. Šánová, vesměs učitelky zdejší základní devítileté školy.

V roce 1961 byly pravidelně vysílány relace místním rozhlasem ke všem významným výročím a důležitým událostem. Tak XXII. sjezdu KSSS věnováno 5 relací, k volbám lidových soudců 6 relací, V. sjezdu JZD v Praze a 40. výročí KSČ více relací.

K relacím byli přibíráni i žáci zdejší školy, kteří recitovali básně, přednesli písně a účastnili se přímo i na mluveném slově. V době žní a při sklizni cukrovky vysílány denně rozhlasové relace. Kromě těchto bylo v roce 1961 provedeno 53 relací.

Rozpočet MNV na rok 1961

Rozpočet projednán dne 14. února na místním národním výboru a s občany za účasti 43 osob dne 17. února 1961. Počet obyvatelstva jest 1.700, zaměstnanci 3, výměra zemědělské půdy 1.082,90 ha, z toho jednotné zemědělské družstvo 758,53 ha, statní školní statek 172,62 ha, 160 soukromě hospodařících zemědělců 61,26 ha, z toho nad 0,50 ha jen 2, ostatní záhumenkáři.

Délka silnic a cest ve správě MNV je 60 km, mostů 8, lávky 2, hřbitov 1 s 392 hroby, sadů 1 ha, délka sítě veřejného osvětlení 5 km (udržuje MNV), 1 mateřská školka se 2 třídami a 50 dětmi, základní devítiletá škola s 13 třídami a 427 žáky 2 jídelny stravují 225 žáků (tj. na mateřské školce 50 dětí, z I. - V. třídy 30, VI. - IX. třídy 145 dětí) a 23 dospělých 8 studní.

 

Příjmy

 

 

Výdaje

 

 

 

 

Cesty a silnice

Dne 20. března zastavena jízda autobusů i ostatních vozidel na silnici Milotice - Vacenovice, poněvadž vozovka byla opravována. Zaveden zvláštní jízdní řád z Vacenovic na Ratíškovice. Po úpravě základní části vozovky byla opět dne 22. dubna otevřena. Dne 28. června započato se od Vacenovic s kladením koberce z asfaltové směsi pomocí sovětského stroje rázem přes celou šířku vozovky. Úprava rychle pokračovala a dokončena 10. července. Již na druhý den se po ní jezdilo. Nato provedena stejná úprava silnice do Skoronic.

Vodní nádrž

Mezi Zafářím a Zálužím bývala “Luža”, na níž se proháněla stáda hus a kachen z celé dědiny. Za velkých dešťů se rozšířila až po zahrádky, zatopila nejbližší část Zafáří, cestu ze Záluží k silnici u poštovního úřadu a celou plochu pastviska i s hřištěm. Letos, kdy ani zde nebylo vody, byla vybagrována nádrž 80 m x 100 m x 1,5 m na vodu s přítokem i odtokem (pro případ požáru), ale stavidlo není dosud hotovo. Spodní část břehů byla vydlážděna a přes odtokovou svodnici postaven most. Cesta však k tomuto mostu se silnice mezi poštovním úřadem a Sehnálkovým pohostinstvím a potom dále na Záluží zůstala rozbita. Občané ze Záluží se marně dožadovali na podniku rychlé úpravy. Cesta zůstala do konce roku nesjízdná a neschůdná.

Státní zámek

Státní zámek navštívilo letos kol 7.000 návštěvníků, z nichž 12 bylo cizinců. V tomto roce upravena kaple, jejíž renovace si vyžádal nejvíce a sice kol 20.000 Kčs. Na podzim byly na II. nádvoří zřízeny klozety pro návštěvníky.

Hřiště

Členové tělocvičné jednoty Baník již v dřívějších letech zřídili brigádnicky hřiště (hlavně pro fotbal) na vrchním konci pastviska na Zafáří poblíž silnice k Dubňanům. Hřiště oplotili, postavili kabiny pro hráče, v minulém roce zřídili zábradlí a lavičky. Letos dokončili odvodnění a úpravu hrací plochy, kabiny napojeny na elektrické vedení, zhotoveno hřiště na odbíjenou, vysázeny topoly.

Vysazování stromů

Okresní správa silnic se stará o vysazování ovocných stromků podle silnic. Tak během několika let byly ke Kyjovu vysázeny třešně, k Dubňanům jabloně, dále karlátky, k Ratíškovicím hrušně, k Vacenovicím karlátky. Správa má k tomu zvláštní zaměstnance, kteří se starají o ošetření, postři a ochranu stromků proti zvěři. JZD vysadilo ve 3 - 4 letech několik tisíc stromků (jabloně, karlátky, hrušně, třešně, vlašský ořech) u cest, potoků i svodnic V roce 1946 vysázen v Horkách celý sad, a sice 400 meruněk, 300 jabloní, 300 třešní, as 100 skorých, 100 hrušní, na okrajích lískové oříšky, na hranicích vlašský ořech. Pod Šidleny jsou hrušně, u drůbežárny vysázeny durancie, jabloně i hrušně. Dobytek družstva, který zpočátku vyháněli do Horek na pastvu, tam stromky poškodil. Letos byly stromky ošetřeny i postříkány proti škodlivému hmyzu. I soukromníci vysazují stromky ve svých zahrádkách, zvláště u novostaveb.

Elektrizace

Před třemi lety byly venkovní dřevěné sloupy na Zafáří odstraněny a nahrazeny železnými trubkami upevněnými na domech na nich pak lana hlavního elektrického vedení. V roce 1961 bylo totéž (až na dva cementové sloupy) provedeno u silnice k Ratíškovicím, kde je zvlášť úzká vozovka a sloupy překážely dopravě. Ušetří se tím i dřeva, kterého není dostatek. Zároveň byl přiložen transformátor ze Zafáří za dědinu u silnice k Ratíškovicím poblíž domu Václava Antoše, č.p. 334. JZD má pro své stáje zvláštní transformátor u kravína.

Oslavy Prvního máje

Oslavy probíhaly jako jiná léta průvodem s hudbou od školy k pomníku padlých, odkud po krátkém proslovu odejeli dospělí se staršími žáky na hlavní oslavy do Kyjova.

Oslavy Velké říjnové socialistické revoluce.

V místním rozhlase předvedeno (školou) pásmo o říjnové revoluci. Dne 6. listopadu v 17 hodin šel průvod žactva s učiteli od ulice do záhumní s lampiony a fagulemi za hudby místního rozhlasu a volání “Ať žije Sovětský svaz” a “My chceme mír” k pomníku padlých.

Dne 7. listopadu běžela tradiční štafeta přátelství a míru s kolíkem, na němž připevněn vyšívaný šátek s textem “Pozdrav z Milotic”.

8. listopadu se konala veřejná oslava za účasti pionýrského souboru zdejší školy.

Na ukončení měsíce československo-sovětského přátelství pořádal Závodní klub dne 10. prosince Večer hudby za účinkování souborů B. Zbořila. Fr. Křižky, Aug. Janíka a tří recitátorů.

Vzpomínky provedeny i na den osvobození Milotic a 9. května. O všech slavnostech jsou veřejné budovy ozdobeny československou a sovětskou vlajkou.

Rybník

Rybník byl letos napuštěn vodou a na okrajích při cestě umístěny tabule “Zákaz vjezdu všech motorových vozidel”.

Pošta

Dnem 1. listopadu zřízen poštovní úřad ve Vacenovicích, takže zdejší je pouze pro Milotice. Za rok přibyly dva televisory, je jich nyní v obci 52.

Rada výboru žen

Předsedkyní je M. Neduchalová, zapisovatelkou Ant. Šánová, členek 25.

Od 5. do 12. března provedla oslavy Mezinárodního dne žen, patnácti matkám předána odznaky mateřství, přestárlí byli navštíveni pionýry s kytičkou a blahopřáním, místním rozhlasem provedeny relace s pásmem písní. Patnáct členek se zúčastnilo vítání dětí do života a předání občanských průkazů patnáctiletým.

Celkem 8 členek zvoleno, aby se zúčastňovaly schůzí místních organisací Národní fronty a pak podávaly zprávu.

V soutěži mezi kravíny vyhrál nový kravín nejlepší dojičky Fr. Šnajdrová a Růžena Grufíková.

Dne 13. března schválena resoluce, která odsuzuje imperialistickou politiku západních mocností a Rady bezpečnosti v Kongu. Resoluce odeslána vládě ČSSR.

V dubnu provedena úprava parku. V květnu převzal VŽ k ošetření 0,5 ha řepa od jara do podzimu. JZD vyplatilo za to odměnu 610 Kčs, k čemuž přidáno 300 Kčs a darováno na zakoupení dek a ručníků pro mateřskou školku. Jednota spotřebních družstev darovala 750 Kčs, které byly určeny na zakoupení houpačky do zemědělského útulku.

Volby lidových soudců

Na den 3. prosince 1961 vyhlášeny volby soudců. Dne 14. listopadu se konala veřejná schůze MNV v kinosále, na níž byli přestaveni kandidáti na místa lidových soudců za účasti kol 40 osob.

Milotice jsou 58. volební obvod. Pro volbu jako kandidáti Národní fronty na funkci soudců okresního soudu, kteří tuto činnost vykonávají mimo své zaměstnání, byli z Milotic navrženi:

Otto Hauner, 49 let, technický úředník, č.p. 309
Marie Poláčková, 40 let, četařka JZD, č.p. 311
Jan Nedvědický, 44 let, horník, č.p. 260
Marie Schüllerová, 35 let, členka JZD, č.p. 277
Kristina Šeďová, 57 let, členka JZD, č.p. 255

Obvodní volební komise číslo 3, jako kandidát NF na funkci soudce z povolání okresního soudu v Hodoníně byl Josef Talajka, 30 let, soudce z povolání, bytem v Dubňanech. Volba se konala dne 3. prosince 1961 od 6 do 14 hodin v přízemní místnosti staré školy. Každý volič obdržel legitimaci. TJ Baník šel k volbě manifestačně s hudbou. Voleb se zúčastnilo 96,7% oprávněných voličů a odevzdány všechny hlasy až na 2.

Mnozí občané, kteří bydlili v Miloticích a měli zde volit volili v místě svého pracoviště, aniž si vyžádali voličský průkaz, jak bylo nařízeno, což činí 3% zapsaných voličů.

KSČ

V roce 1961 vzpomíná Komunistická strana Československa 40. výročí svého založení. Na oslavu této události pořádala místní organisace KSČ ples, v květnu veřejnou oslavu, na níž mládež zdejší devítiletky za vedení učitelů předvedla pásmo se zpěvy a recitacemi o dělnických bojích a o založení Komunistické strany Československa. Na podzim konala strana na schůzích pohovory o referátech pronesených na XXII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu. Kromě toho vykonávala i ostatní své stálé povinnosti.

Z dějin dělnického hnutí v Miloticích

Dne 28. října 1918 byla v Miloticích založena sociálně demokratická strana. Měla as 40 členů. Důvěrníkem byl zvolen Jan Šnajdr, č.p. 247, jednatelem Jan Dobeš (který se později odstěhoval do Rakous), pokladníkem Vincenc Neduchal (který později odešel do Ameriky). Při jarních obecních volbách v dubnu 1919 dostala strana 244 hlasů a 6 mandátů. Měla i náměstka starosty. Mimo Jana Zajíce byly to kádry politicky slabé. Lidé podléhali víc církevnímu vlivu. Hodně byl čten časopis organisace “Slovácko” (obdeník).

Proti straně se hodně štvalo. Učiteli Bohumilu Mastníkovi byly mazány kliky a prováděny i jiné nepříjemnosti, neboť měl občanský sňatek a dítě nekřtil v kostele.

Dělnický konsum

Dne 14. listopadu 1919 si strana založila potravní spolek, (dělnický konsum), které se tehdy hodně zakládaly. do spolku vstoupilo mnoho rodin i z Vacenovic a Skoronic. Zásoboval až 931 osob. Lidi lákaly nižší nákupní ceny, novoroční restituce. Členský podíl činil 100 Kčs. Prodejna byla tam, kde je nynější menší prodejna potravin (na domu č.p. 34). Pokud byla prodejna zásobována státem, byl slušný obrat, ale potom tržba klesala a v roce 1930 konsum zanikl.

Počátky vzniku Levice

Levice v sociálně demokratické straně vznikla hned po ustavujícím sjezdu Komunistické strany Československa (KSČ) v roce 1921. Zakladateli byli František Grufík, Antonín Slezák, jako důvěrník a Antonín Koutný, člen zastupitelstva. Organisace čítala tehdy 85 členů.

Do té doby zde byla dosti silná politická organisace sociálně demokratická. Po sjezdu v Praze většina přešla ke KSČ až na několik starších soudruhů. První volby obecní v roce 1923 provedla strana úspěšně, neboť získala 126 hlasů a 3 mandáty. Do obecního zastupitelstva byli zvoleni: Jan Šnajdr, č.p. 247, Antonín Slezák, č.p. 250 a Jaroslav Čimera, č.p. 262.

KSČ však měla v zastupitelstvu těžkou posici už i proto, že jeden zvolený člen nebyl důsledný. V roce 1926 značná část komunistů odjela do Ameriky, poněvadž se začala rýsovat nezaměstnanost, čímž byla strana značně oslabena.

Organisaci uvedli znovu do pohybu až v roce 1928 zemědělští dělníci: Karel Joch, Robert Brhel, Jan Vašulka a Matouš Plachý. soudruzi Joch, Brhel a Vašulka zahynuli za okupace v koncentračních táborech. Stranu v Miloticích značně upevňoval agilní poslanec Vítězslav Mikulíček (později senátor zemřel v Praze 10. ledna 1962 v věku 80 let), který zde míval schůze 3x až 4x za rok. Někdy zde také řečníval učitel Rudolf Filip z Hodonína. Nutno zdůraznit, že tato mladší generace měla značný vliv na tehdejší mladé dělníky.

Prvopočátky hnutí zemědělského dělnictva

V roce 1906 - 1908 vytvořili zemědělští dělníci na velkostatku v Miloticích odborovou organisaci. V čele stál zemědělský dělník Jan Kasan z Milotic. Hnutí vedl Josef Karnet, vydavatel časopisu “Stráž na Slovácku”, týdeník, vycházející v Kyjově. Po neúspěšné stávce ve dvoře (nynější Státní školní statek), který měl tehdy pronajat baron Klein, se organisace rozpadla. Cílem této stávky bylo zvýšení mezd zemědělským dělníkům.

Pamětník této stávky František Díkovský (zemřel v roce 1961) vypravuje:

“Ten baron Klein měl pronajaty všecky statky v okolí. byly to: Milotice, Jaroňovice a Mutěnice. Žádovický statek, na kterým jsem jako kluk dělával, byl jeho vlastní a potom měl ještě kelčanský lignitový důl. Mně bylo asi 18 roků. Zapřahal jsem koně a měl jsem jet s mlékem do Kyjova (mléko se posílalo vlakem do Vídně), když tu po silnici šli lidi z Milotic a odevšad, vedeni Karnetem. Stávkovali. To tak chodili od jedného statku k druhýmu, aby sa k nim ti zemědělští dělníci přidávali. Bylo to v roce 1909. Ze Žádovic sa šlo potem na Moštěnice. Když sem teda volal na správca, že je stávka, že nemožu jet, tak křičal: “Enom jeď, jeď! Já odvážu psa a oni sem nepůjdů!” No, jel jsem, ale enom pod lipu a tam stávkující koně vypřáhli a já jel zpátky. Na druhý den sem zostal spat, ale všeci začali jezdit a bylo po stávce. Vedoucí stávky dostali čagany do ruky (stali se dráby) a ostatní čaganem. Snáď aj nějaká koruna byla přidaná. To mívali na měsíc 20 rýnských (tj. 40 K rakouských), pak na rok 60 q uhlí (lignitu), 2 m3 dřeva dvě formanky.”

Hladový tábor v Hodoníně

Dle vyprávění Matouše Plachého, přímého účastníka:

“Bylo to v březnu neb dubnu 1929, kdy jsme se vypravili do Hodonína na kolách. Já, moji bratři Franta a Štěpán (ze Skoronic), dále Vašulka a Kreml. Přijeli jsme asi v odpoledních hodinách na náměstí v Hodoníně. Všude ale klid, náměstí úplně prázdné. Náhodou z jedněch vrat vyšel četník, tak jsme se ho ptali, kde je ten tábor lidu. Ten nám ale odpověděl, abychom se raději rychle vrátili, že má přijet hodně četníků. My jsme však neposlechli, jeli jsme k nádraží a pak se zas vrátili na náměstí. Tu teprve se začaly valit obrovské spousty lidu od Holiče, Dubňan, Ratíškovic a Mikulčic. Všechno se srazilo na náměstí, kde promluvil Rudolf Filip. Odtud pak společně jsme pochodovali k nádraží, ale zde již stál kordón četníků. Proto od povozníka Hajšmana vypustili koně s platoňákem a tak se nám podařilo kordón prorazit.

V blízkosti Uměleckého domu však bylo slyšet koňský dupot. To vyjeli proti nám dragúni z kasáren, kteří začali hned bít plochými šavlemi a tak se jim podařilo nás rozrazit. K večeru jsme se ale zase scházeli na Hlavní třídě, ale to už byl povel sekat a bodat. My brali kamení a házeli po nich.

Na cestě domů přes Ratíškovice jsme potkali u fary kněze. Volali jsme: “Pryč s popy! Pryč s popy!” Kdosi nás poznal a udal. Tak jsme se dostali do Hradiště k soudu a dostali 14 dní (Štěpán tvrdí 2 měsíce) podmínečně.”

Stávka na JML

V roce 1919 vypukla stávka na celém jihomoravském (JML = jihomoravský lignit) revíru. Stávky se zúčastnili též horníci z Milotic na dole Františka de Paula. Předsedou závodního výboru v tomto roce byl František Díkovský (o němž už byla zmínka), který o této stávce vyprávěl a potvrdil i horník v. v. (ve výslužbě) František Dobeš. (Díkovský, narozený 1891, je též ve výslužbě):

"Do roku 1919 byl dobrý odbyt na uhlí. Horníci vydělávali 80 až 90 Kč denně. Kupující vždy dopláceli na kusové uhlí 3 Kč, na malé kusy 2 Kč a na drobné 1 Kč, takže 1 q uhlí byl tenkrát asi za 15 Kč. V době poklesu odbytu škrtl inž. Kuba tyto příplatky, které byly určeny havířům. (Inženýr Kuba měl pod svou správou důl Františka de Paula, 3 doly v Dubňanech, 1 v Ratíškovicích a bydlil v Dubňanech.) Horníci žádali, aby tyto příplatky jim vyplácely doly. Inž. Kuba jim na to odpověděl: “Drazí horníci, vy nás ženete do kopečka, ale my se nezadýcháme. Ale pamatujte si, my vás poženeme s kopečka a vy si ani nevydechnete!” Při jiné příležitosti řekl: “Chlapci, proč naříkáte? Vy pijete vodu, a ta je silná, ta tahá mlýny. Vy jíte hovězí maso, a to je vůl, ten má sílu. A co já chudák? Já jím kuřátko, to je slabé, piju vínečko a to netahá mlýny.” Tyto provokační řeči inž. Kuby silně rozlaďovaly horníky.

Stále se snižující platy na 25 až 23 Kč za šichtu, dále výsměšné řeči inž. Kuby vedly horníky k tomu, aby inž. Kuba byl z jihomoravského revíru odvolán. Stávka na celém revíru vypukla v zimě. Na všech dolech se konaly schůze, ale výsledky žádné. Táhlo to již na šestý týden. Poměry v rodinách se značně zhoršovaly. Horníci začali klesat na mysli a chtěli jít do práce. Bylo nutno situaci už nějak vyřešit. Proto vedoucí stávky svolali schůzi do hospody u Růžičků - říkali mu Kaštan - v Dubňanech. K jednání pozvali též inž. Kubu. Ten na sebe nechal dlouho čekat, neboť věděl, že horníci potřebují dělat, vždyť byla zima a v jejich rodinách nebylo čím topit a co horšího - pomalu co jíst. Když konečně přišel, milostivě si otevřel dveře do sálu, kde byli shromážděni horníci, potutelně se usmál a nasládlým hlasem povídá: “Drazí horníci, tak mně srdéčko plesá radostí, když vás vidím pohromadě. Proč stávkujete? Co si přejete?” Při jeho příchodu v sále vše ztichlo, ale na jeho výsměch přímo zahřměli: “S Kubů ven! S Kubů ven!” Pan inženýr Kuba jen mávl rukou a pokračoval: “Tak, pane Barvíku, sedněte a pište: Pan inženýr Kuba v ne-do-hled-né době z Dubňan zmizí.”

I když uvědomělí horníci upozorňovali, že nedohledná doba taky znamená nikdy - nepomohlo. Bída horníky nutila k podpisu. A skutečně, pan inž. Kuba nejen že nezmizel, ale zůstal nadále vedoucím. A horníci? Dřeli za 23 Kč na šichtu."

ČSM

Základní organisace Československého svazu mládeže čítá 43 členů a 68 registrovaných. Předsedou je František Měšťánek, místopředsedkyní Jana Trčková, jednatelkou Jiřina Polášková. Organisace se zapojila do hry “Za rudým praporem” ukončené v květnu. Zúčastnila se setkání mládeže v Brně. Vyrobila pro JZD 50 m3 kompostu. O prázdninách měla agitační úderku, relace do rozhlasu a starala se o nástěnné noviny. Uspořádala též zájezd na divadelní hru “Ohňostroj” do Brna.

Tělovýchova

Tělocvičná jednota Baník má 143 členů, (přibylo 27 členů), což jest 9,8% obyvatelstva obce. Předsedou je stále učitel Zdeněk Hlavsa, hospodářem horník František Krist.

V základní tělesné výchově cvičily: 18 mladších žákyň jedenkrát týdně za vedení učitelky Frankové, 16 starších žákyň a dorostenky dvakrát týdně za vedení učitelky Trčkové a 14 starších žáků a dorostu dvakrát týdně za vedení Františka Měšťánka. Z celkového počtu žactva, tj. z 288 je zapojeno 48.

Jednota provedla veřejné vystoupení v rámci oslav 40. výročí Komunistické strany Československa, při čemž vystoupila na akademii i družstva mladých požárníků, ale návštěvníků bylo jen 60. Vystoupení bylo pak opakováno zdarma pro žactvo zdejší školy.

29 žáků splnilo podmínky pro získání odznaku mládeže “Buď připraven k práci a obraně vlasti”, 296 běžců ve škole se zúčastnilo běhu “Mladé fronty”, 54 plavců akce “Plavec ČSSR”, 27 členů získalo odznak “100 jarních tur”. Byly absolvovány výlety: 9 polodenních, 4 celodenní a ve stanech 2 dvoudenní, 1 třídenní a 1 pětidenní.

Soustavná činnost se provádí v oddílu kopané, stolního tenisu (družstvo zařazeno do okresního přeboru), turistice a šachu.

V rámci třicátého výročí založení oddílu kopané sehrála fotbalová mužstva pohárové turnaje a instalována výstavka fotografií SK Milotice.

Jednota splnila závazek 300 hodin pro JZD. Založeno 52 m3 kompostu, členové pomáhali při mlácení a svozu slámy, složili 150 q brambor. Na svém hřišti dokončili některá zařízení ve 340 hodinách. Při agitační práci vypomáhalo 8 členů. Na Prvního máje byl společný nástup. K volbám proveden manifestační nástup.

Osvěta

Kulturní práce do 30. výročí je zaměřena k oslavám 40. výročí KSČ a pomoci našemu zemědělství.

Zemědělské přednášky byly 3, z přírodních věd 1, zdravotní 1, společenské vědy 1, jiných přednášek 5, ostatní vědeckoosvětové akce 17.

Kulturně společenské akce: divadelní soubory Lidové umělecké tvořivosti (LUT) pro děti 2, pro dospělé 3, ostatní soubory LUT 8, lidové veselice a taneční zábavy 10, ostatní společenské akce 6, celkem kulturních spolkových akcí 29 za návštěvy 6.650 osob.

Místní kino mělo pro děti 37, pro dospělé 93 představení. Z kulturních akcí vynikly: Tělovýchovná akademie, kterou provedl TJ Baník dne 24. června, divadelní představení “Hadrián z Řimsů” dne 2. a 9. dubna 1961, “Strakonický dudák” dne 2. července v zámeckém parku, které sehrál divadelní odbor Závodního klubu dolu Žofie, dále “Soutěž tanečních orchestrů” dne 6. srpna v zámeckém parku, pořádal Závodní klub JML.

Kromě toho předvedl dne 22. ledna instrumentální soubor ČSM Ligniťan Dubňany populární písně, šansony. Státní zájezdové divadlo z Prahy sehrálo dne 31. I. odpoledne pro mládež Alfréda Radoka “Podivné příhody pana Pimpipána” a večer pro dospělé Curta Goetze “Dům v Montevideu”. Na Slováckém roku v Kyjově dne 20. VIII. hrála dechová hudba Zbořil - Křižka a soubor písní a tanců z Milotic předvedl Lekruty. Dramatický odbor z Vracova sehrál dne 22. VII. Fr. Frýda “Kořeny větru” pod patronátem Sdružení rodičů a přátel školy. Totéž sdružení pořádalo 17. XI. přednášku s filmem “Výchova dětí”, ale za účasti jen 7 osob. Svazarm pořádal v listopadu kurs pro řidiče mopedů a pionýrů.

Kino MNV

Kino pořádalo pravidelně filmová představení ve středu, a v soboru a v neděli večer pro dospělé, v neděli dopoledne pro mládež a mimořádně též o jiných dnech pracovního klidu, zvlášť líbivé filmy opakovány v neděli o 17. hodině.

Ve dnech 27. února až 5. března probíhal filmový festival, ale návštěva byla slabá, protože nedodány žádané filmy, ale filmy méně zajímavé.

Za rok 1961 bylo celkem 251 představení (plán byl 240) a návštěvnost 24.888 osob (plán byl 26.000). Nejlepší návštěva byla v květnu (135%), potom v prosinci, dubnu, červenci a lednu, nejslabší v červnu a září (65 a 66% plánu). Na jednoho občana připadá návštěva 14 představení. Tržba činila 43.346 Kčs (plán byl 50.000 Kčs).

Dne 23. února navštívilo zdejší obec zájezdové širokoúhlé kino Krajského podniku pro film, koncerty a estrády z Brna. Ten den předvedlo tři představení: Ilja Muromec (pro mládež), Smyk a Michal Strogov (Carův kurýr).

Československý Červený kříž (ČSČK)

Místní skupina ČSČK čítá 107 členů, předsedou je učitel Bedřich Konečný, výbor čítá 14 členů. Výborové schůze se konají každý měsíc, členské 6 brát do roka.

Skupina má v obci 13 zdravotních hlídek, které prodělaly školení PZO (připraven zdravotnické obraně). Po dvakráte se konala praktická cvičení obvazové techniky na zdravotním středisku za vedení lékaře a sestry. Zvláštní hlídky koná o žních, při fotbale a Dni horníků u každé mlátičky (byly 4) je hlídka s lékárničkou a letos ošetřila 25 případů lehčího zranění. Celkem za rok, dle hlášení velitelů hlídek, bylo ošetřeno 246 osob, při čemž odpracováno 48 hodin. dle posledního hlášení je 82 dárců krve, letos darovalo krev 25 členů.

V lednu pořádána přednáška o zdravotnictví s promítáním filmu, přednášel dr. Josef Janíček. Předseda Konečný školil též 30 žáků jako zdravotní kroužek. Členové též odpracovali při jarním úklidu, zvelebení obce, na stavbě nového zdravotního střediska a v JZD téměř 1.400 hodin.

Knihovna

Čtenářů bylo 98, z toho 59 mládeže. Do knihovny přibylo 169 nových svazků a čtenáři si vypůjčili 948 svazků literatury krásné, 198 sv. literatury naučné, 76 sv. literatury politické a 694 sv. literatury pro mládež, celkem, 1.916 svazků.

Knihovna byla přestěhována (dosavadní místnost použita jako kancelář MNV pro matrikářku) do malé přízemní místnosti ve staré škole, ale když tato budova určena pro mateřskou školku, byly prováděny adaptace a tak po delší dobu nebylo možno knihy půjčovat. je to též vzdálené od hlavní části obce, proto návštěva je slabá.

Škola

Ve školním roce 1960/61 je již základní devítiletá škola. Školní rok započal dne 1. září 1960. Byl zahájen v zámeckém parku za účasti zástupců MNV, KSČ, ONV, patronátních závodů (tj. JZD a dolu Žofie), výboru žen a Čs. svazu požární ochrany. Průvod žactva šel za zvuků hudby od školy do zámku, prvňáčky dovedli pionýři. V zámku vystoupil pěvecký kroužek školy, pionýři recitovali básně, pak ředitel školy přivítal prvňáčky a promluvil předseda MNV.

Z učitelského sboru odešel František Blažek, s nímž se loučil na své schůzi i MNV, dále odešla též Libuše Simančíková, nově sem byli přiděleni: Jana Trčková, Vladimír Horák, Miroslav Starosta a Vlastimila Kunčíková.

Žactvo:

celkem 438, chlapců 239, děvčat 199, z toho
z Vacenovic 67 chlapců a 57 děvčat
ze Skoronic 23 chlapců a 12 děvčat
z Milotic 50 chlapců a 47 děvčat

Na nižším stupni je z toho 178 žáků, tj. 96 chlapců a 82 děvčat, z nich 3 chlapci a 4 děvčata v V. třídě ze Skoronic a jeden čas i 6 žáků ve IV. třídě (v důsledku onemocnění tamější učitelky). Z žactva je 405 pionýrů a jisker.

Celkem bylo 13 tříd: I. až V. a IX. byly po jedné, VI. tři (ABC), VII. dvě (AB), VIII dvě (AB). Od tohoto školního roku byla zřízena 9. třída, kterou navštěvovalo dobrovolně 27 žáků (ze 73 loňské 8. třídy), tj. 16 chlapců a 11 děvčat. Podle nových osnov se vyučuje 1. školní rok, čímž zahájen přechod na devítiletou školní docházku.

Vyučování náboženství: I., VIII. a IX. třída neměli hodin náboženství. V ostatních třídách chodilo do římskokatolického náboženství: ve II. třídě 24 z 31, ve III. 33 ze 43, ve IV. 20 ze 33 a v V. 22 ze 33 žáků, což činí na nižším stupni celkem 70,71%. V VI. A 24 ze 33, v VI. B 23 ze 33, v VI. C 23 ze 32, v VII. A 25 ze 34, v VII. B 24 ze 34 žáků, tj. ne vyšším stupni chodilo do náboženství 71,68% žactva.

Školní rok ukončen dne 30. června 1961. Vyznamenání dosáhlo ze všeho žactva 87 žáků.

Dne 20. dubna odeslána ze školy protestní resoluce proti přepadení Kuby.

Během roku pořízen nový nábytek do dalších pěti tříd a ukončena venkovní úprava školy a hřiště. Nová školní budova stála 2.113.934,23 Kčs.

Žáci chodili také na brigády: Na počátku roku škol. sbírali na polích JZD brambory, pečovali o 1 ha kukuřice, v červenci provedli i kastraci kukuřice, dále sbírali kaštany, nasbírali 1.094 kg starého papíru, 8.322 kg železného šrotu, jiného 2.694 kg, vysadili 46 ovocných stromů, 31 topolů a 231 keřů, očistili z rozbouraných kanceláří stavebníka 4.600 cihel, upravili okolí školy. Z peněz za brigády získaných věnováno 2.000 Kčs na vybavení sbírek pro kabinety, kromě příspěvků od MNV a ONV. Žactvo obdrželo hned na počátku školního roku zdarma učebnice a pomůcky. Letos nastoupil též nový školník Martin Mráz.

Školní výlety

Koncem roku podnikly jednotlivé třídy výlety: I. a II. třída do Lednice, III. a IV. na Macochu, VI. A turistické putování do Chřib, VI. B a C stanový tábor ve Vřesovicích, VII. A a B do Prahy, Lidic, Karlštejna a Křivoklátu, VIII. A a B a IX. do Krkonoš. Dne 15. listopadu 1960 byl vyšší stupeň na hokeji na zimním stadionu v Hodoníně.

Vyznamenání

Za rok 1960/61 obdržela škola za splnění závazku k výročí osvobození ČSSR rozsvícení Rudé hvězdy na škole a diplom za práci na “hektaru cti” od Krajského národního výboru v Brně v prosinci 1960.

V roce 1961 obdržela Čestné uznání za vynikající výsledky v Expedici za Rudým praporem od ústředního výboru ČSM za 5.326 brigádnických hodin, sběr 40 q šrotu, 121,10 kg léčivých bylin, vysázení 48 topolů, 492 keřů a očištění 2.000 cihel.

Soutěž tvořivosti

V březnu 1961 pořádána soutěž tvořivosti mládeže. Okresního kola v Kyjově se zúčastnilo 7 žáků v recitaci, 5 žáků ve zpěvu, 1 duo a 1 trio. Do okresní soutěže v Hodoníně se dostala Ludmila Šnajdrová, žákyně V. třídy, kde se v soutěži umístila na 1. místě, potom na krajské soutěži v Brně na místě 4.

Vyučování hudbě

Ve školním roce dojížděl z Kyjova učitel hudby Theodor Brázda, který vyučoval ve škole přihlášené žáky na hudební nástroje a sice: 9 chlapců a 2 děvčata na housle, 2 chlapce na trubky, 3 chlapce a 2 děvčata na harmoniku, celkem 14 z Milotic a 4 (2 na trubky, 1 na housle a 1 na harmoniku) z Vacenovic. Vyučuje se dvakrát týdně po 25 minutách za 45 Kčs měsíčně, z čehož 10 Kčs připadne kulturnímu oddělení Osvětového domu v Kyjově, pod jehož patronátem se toto vyučování provádí.

Den horníků

Den horníků byl pořádán v neděli 10. září opět v zámeckém parku za účasti kol 6.000 osob. Opět byli vyznamenáni vynikající horníci, kolektivy a sportovní hornické kluby. Odpoledne byla estráda. pro děti se hrálo maňáskové divadlo. Podle cest byly stánky s uzeninami, nápoji, cukrovinkami, hračkami i průmyslovým zbožím, poslední však chudší na výběr. Také restaurace zde byla zařízena. Hlavní loterie nebylo, ale tři “Kola štěstí” s různými výhrami (víno, hračky). V jednom stánku na cukrovinky se ten den utržilo 10.000 Kčs a takové byly tři.

Péče o zdraví

Zdravotní středisko, v němž ordinuje ve všední dny dopoledne MUDr. František Dosoudil a zdravotní sestra, je stále v domě proti státnímu školnímu statku. Dětský lékař MUDr. Řezáč ordinuje i pro Milotice kromě čtvrtka a neděle, dopoledne od 10 hodin ve zdravotním středisku v Ratíškovicích.

Děti jsou pravidelně očkovány proti neštovicím, záškrtu, obrně, tuberkulose a při objevení se žloutenky nakažlivé i proti této. Nemocní tuberkulosou a jejich rodiny jsou vedeni na středisku proti tuberkulose v Kyjově, občas voláni ke kontrole a léčeni. Také učitelé a zaměstnanci prodejen i úřadů jsou pravidelně voláni k vyšetření rentgenem. V minulých letech se provádělo snímkování plic rentgenem (štítování) všech občanů. Léčení je zdarma a povinné cesty do Kyjova jsou propláceny (totiž cestné).

Nová budova zdravotního střediska, s jejíž stavbou se započalo v roce 1957 není dosud hotova. Občané nejsou ochotni pracovat brigádnicky.

Sociálně zdravotní komise

Komise konala za rok 1961 16 schůzí. Hygienické poměry v obci zůstávají vcelku stejné.

Na návrh komise zvýšila okresní sociální komise ONV v Hodoníně nízké důchody celkem o 2.008 Kčs. Hornické důchody vyměřené před 1. lednem 1957 vyrovnány na 800 Kčs měsíčně, ostatních dělníků na 600 Kčs, vdovám po hornících na 560 Kčs, vdovám po dělnících na 420 Kčs. Důchod zvýšen 19 osobám. Sociální důchody a důchody osob samostatně výdělečně činných se zatím nezvyšovaly. Místnímu národnímu výboru předáno vyplácení jednorázové výpomoci, která i nás činí 2.000 Kčs, příspěvky na stravování 1.500 Kčs a výpomoc pro TBC nemocné 7.700 Kčs, celkem 11.200 Kčs. Příspěvek po 100 až 200 Kčs měsíčně pro TBC doporučen pěti důchodcům. Jednorázová výpomoc po 100 Kčs doporučena deseti důchodcům.

Dorotě Horákové, narozené 1889, Rozálii Jochové, narozené 1872 a Růženě Křížkové, narozené 1873, bylo povoleno od února 1961 umístění v domově důchodců v Kyjově.

Zábavné podniky

O Dnu Horníků byly pod silnicí u zámku houpačky, kolotoč, střelnice a bouda eskamotérství o hodech autíčkový kolotoč a střelnice v říjnu po dva dny provazochodci Berouskové a artisté na 40 m vysokém stožáru, ale první den se představení nekonalo pro slabou návštěvu.

Sbor pro občanské záležitosti

Tento sbor tvoří jako předsedkyně Marie Koutná, učitelka ZDŠ, Marie Pimková, matrikářka MNV, Marie Dikovská, učitelka mateřské školky, Růžena Lorencová, porodní asistentka, Boh. Cajthaml, kastelán zámku, Jaroslav Neduchal, předseda škol. a kultur. komise.

Sbor se zúčastnil obřadů při uzavření občanského sňatku, kterých bylo 17. Současně při nich pionýři ZDŠ přednesli píseň a členové Svazarmu recitovali básně. Třikráte vítali zvlášť slavnostně děti do života a sice: dne 3. března 5 dětí, 21. května 8 dětí a 22. října 11 dětí. Akcí se zúčastnil též fotografický kroužek ZDŠ, který matky s novými občánky vyfotografoval.

Obřadní síň je v jedné zámecké místnosti.

Nejstaršímu občanu Martinu Šmídovy, narozenému 11. XI. 1866, bývalému kováři, z č.p. 198 a o Mezinárodním dnu žen nejstarším ženám poslány po pionýrech kytičky a blahopřání. Také občanské průkazy předány slavnostně patnáctiletým.

Z obecní matriky

V roce 1961 se narodilo 30 dětí, tj. 13 chlapců a 17 děvčat, z nichž jen občanský křest měl 1 chlapec.
Sňatků uzavřeno 17, z nichž 2 měly jen občanské obřady.
Zemřelo 14 osob, tj. 8 mužů a 6 žen, z nich 1 chlapec na leukemii a 1 muž v 38 letech sebevraždou. Pohřeb žehem měla 2 žena a jen občanské pohřby (tj. bez církevních obřadů) 2 muži.
Rozvedena byla 2 manželství.

Sčítání obyvatel, bytů a domů

Od 1. do 6. března 1961 probíhalo sčítání obyvatel, domu a bytů. U obyvatel uváděno i zaměstnání a přesně místo zaměstnání. Obec rozdělena na tři sčítací obvody, v každém stanoven jeden sčítací komisař a čtvrtý komisař sbíral sčítací archy ze všech obvodů, aby provedl souhrnný záznam a všechen materiál pak odvedl na okresní národní výbor v Hodoníně.

Podle neoficielní zprávy má v obci trvalý pobyt 1.678 osob, přechodný 19 osob, celkem 1.697 osob. Domů je 371.

Neštěstí

Státnímu školnímu statku shořelo na Sekerách u železniční trati na 5 ha sláma v pokosech po kombajnové sklizni. Byla zapálena jiskrou z vlaku.

Dne 30. července o 6. hodině ráno poprašovalo letadlo řepu (proti škůdcům) pod Šidleny a u zámku. Při návratu nad lesem motor vypověděl a letadlo se zřítilo, ale letec vyvázl bez zranění.

Dne 20. listopadu ráno zastavil autobus se školními dětmi od Skoronic naproti chodníku, který vede přímo k hlavnímu vchodu do školy, ale vzápětí předjíždělo nákladní auto, které porazilo chlapce ze 3. třídy, K. Ř. z Milotic, přebíhajícího před autobusem (stojícím) přes silnici. Byla mu zlomena levá noha. Dosud bylo zvykem, že autobusy se školáky z obou stran zastavovaly u tohoto chodníku ke škole, což je trochu výše než stanovená zastávka. Od tohoto dne zastavují i autobusy se školáky jen u zastávky.

Zvláštní událost

Dne 1. června k 16. hodině vezli přes Milotice z Maďarské lidové republiky loď 50 m dlouhou a vážící 450 q dvěma auty na dvou podvozcích. Nejhorší byl úsek od Ratíškovic (od Babíkového - Antošového), kde je úzká silnice, zvláště v zatáčce a dlouho jim trvalo, než tento úsek zdolali a dostali se na širší prostranství, neboť musili se stromů odstraňovat i překážející haluze. Ostatní vozidla byla ovšem u křižovatek dirigována na objížďku.

Dne 26. června převáželi druhou loď. Obě byly určeny pro přehradu na Orlíku.

Dne 29. července projížděla obcí africká delegace. Občané na ni čekali od 18. do 22. hodiny.