Historie a současnost vinařství v Miloticích
Vinařství v obci má dlouholetou tradici, réva se zde pěstovala již ve 12. století. V průběhu třicetileté války vinařství zaniklo a teprve koncem 17. století milotická vrchnost pěstování révy znovu obnovila. Pohromou pro vinice byl výskyt révokazu na konci 19. století. Z tohoto důvodu se od začátku 20. století používají sazenice révy vinné štěpované na americké podložce, která je révokazu odolná. Vinných sklepů ve středu viniční trati Šidleny je na 200, nejstarší sklep s vinařským lisem je z r. 1800.
Současná celková výměra vinic je 89 ha, z toho viničná trať Šidleny 64 ha a trať Kopce 25 ha. Hlavní pěstované odrůdy bílé jsou Rulandské, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Tramín, Chardonnay, Müller Thurgau, z červených Frankovka, Svatovavřinecké, André, Zweigeltrebe a Portugal modrý.
Jednou z verzí o vzniku názvu Šidlen je domněnka, že zde dříve byla rozšířená hrušeň - Šídlenka.
ŠÍDLENKA
Od nepamětných dob se pěstuje na Moravě letní hruška znamenitých vlastností pod jménem 'šídla' neb 'šídlenka. Oblíbena jest velice a to nejen u pěstitelů, nýbrž také u spotřebovatelů. Když v měsíci srpnu se objeví na trhu, tu žádný kupující nechce jinou hrušku než 'štigelmarku', ona totiž jest českým i němckým obyvatelstvem tak jmenována. Kým a kdy byla vypěstována, není známo. Rozšířena jest nejvíce v II. a III. obvodu našeho rozdělení pro normální výběr odrůd ovocných. V těchto obvodech vedle solnohradky jest ze všech letních hrušek nejznámější a nejvíce zastoupena. Po náležitém bádání po této hrušce v jiných státech a zemích shledáno, že se pěstuje pouze u nás a jest tedy její původ nepopiratelně na Moravě.
Strom se daří nejlépe na místech výslunných, teplých, sušších, proto má-li se pěstovati ve vyšších obvodech, musí být vysazen na svahy jižní. Nejzpůsobilejší naše kraje jsou proň, jak již počátkem uvedeno, II. a III. pásmo; v těchto obvodech pak se může pěstovati v rovinách neb i sklonech proti jakékoli straně obrácených. Je-li možno se v těchto polohách vyhnouti straně severní, severovýchodní a severozápadní, pak ovšem jest to výhodnější. Jsou to strany přec jen chladné a vlhké a strom na nich rostlý není dost úrodný.
Půdu miluje teplou, hlubokou, hlinitou a suchou; v jiných půdách sice roste též přiměřeně, ale není náležitě úrodný.
Jest vzrůstu silného, tvoří korunu kulovitou, hustou, kmen jakož i větve kostry korunové jsou hladké, silné, tvrdého složení; vzdorujíc dobře větrům a nemocem. Letorosty má hustě nasazené, prostředně dlouhé a silné, nazelenalé hnědé barvy. Plodonosných větviček mívá hojně nasazeno, leč pupeny květné se vyvinují na nich spoře. List má prostředně velký, elipsovitý, tupě špičatý, tupě a mělce ozubený, hladký, lesklý, slabý a tmavozelený; na výhonech jest hustě nasazený. Ve školce roste silně a vyvinuje zdravé a rovné kmeny.
Pěstuje se v zahradách domácích, ve štěpnicích, na návsích a náměstích. Jako solnohradku tak i šídlenku vysazují obyvatelé v osadách poblíž Brna se zálibou před domky. Pro tato místa se hodí velmi dobře, kulatá a hustá její koruna uniká dost do výšky a vrhá plný stín.