Sakrální stavby

Na katastrálním území Milotic se nachází nespočet sakrálních staveb:

Hřbitovní kaple svatých Rocha, Šebestiána a Rozálie

Kaple s obdélným půdorysem 580 x 930 cm a pozdně empírovou architekturou byla postavena v letech 1850-51 zásluhou administrátora farnosti Vincence Janalíka.
Posvěcena byla 10. srpna 1851 kyjovským děkanem Dr. Tomášem Eichlerem.
V nevysoké věži je zavěšen původní zvon z roku 1851. V průčelí je po stranách vstupních dveří dvojice výklenků se sochami sv. Rocha a sv. Šebestiána z roku 1904. Interiér je skromný, nad oltářem jsou umístěny obrazy patronů kaple namalované ve Vídni 
na náklad hraběnky Hardeggové.

Hlavní kříž na hřbitově

Čtyřmetrový pískovcový kříž s mohutným stupňovitým podstavcem byl postaven v roce 1937. V jeho přední části je umístěna deska s textem z Matoušova evangelia. Autorem památky je Jaroslav Jeništa z Bystřice pod Hostýnem. Před křížem byla zřízena hrobka sloužící k ukládání ostatků milotických farářů.

Železný kříž na hřbitově

Od roku 1703 stával na kostelní ohradní zdi jako součást sousoší Malé Kalvárie.
V roce 1791 byl přesunut na nově založený hřbitov a od poloviny 19. století stojí před hřbitovní kaplí. Jeho podstavec tvoří renesanční obrácená kamenná křtitelnice z původního milotického kostela zbouraného před rokem 1697.

Ohradní zeď kolem kostela

Postavena byla v letech 1702-03 jako hrazení někdejšího hřbitova. Tvoří dominantní a ojedinělou architektonickou památku Jihomoravského kraje. Během 18.-20. století byla osazena barokními sochami, jež vě většině pochází od významného brněnského sochaře Ondřeje Schweigla. Jejich umístění se řídí přísným symbolickým významem. Nachází se zde skulptury sv. Anny, sv. Josefa, Jana Křtitele, Isidora, Floriána, Vendelína, Jana Nepomuckého a Libora, vzniklé mezi lety 1726-1770. Nejmohutnější je pak sousoší Malé Kalvárie, na zeď umístěné mezi roky 1703-17.

Kříž před kostelem

Stojí přímo pod schody kostela. Vztyčen byl na počátku 18. století a původně byl dřevěný. V roce 1793 byl obnoven milotickým purkrabím Janem Hesterinim a roku 1880 jej znovu obnovili manželé Vašíčkovi ze Skoronic, a to v kamenné podobě. K poslední rekonstrukci došlo v roce 1953. Podstavec zdobí nápis se starokřesťanskou invokací a dvojice reliéfů se sv. Václavem a sv. Ludmilou.

Boží muka v zámeckém parku

Tuto poetickou drobnou stavbu s tématem Neposkvněného početí Panny Marie nechala v zadní části zámeckého parku postavit hraběnka Františka de Paula Hardeggová
v roce 1859. Dne 14. září 1859 ji posvětil olomoucký světící biskup Rudolf baron Thyssebaert.

Socha Immaculaty

Socha Neposkvrněného početí Panny Marie zapsaná v seznamu Státní památkové péče je z hořického pískovce. Stojí naproti fary v centru obce a je datována do období kolem roku 1740. Figura umístěná na soklu s vyobrazením Prvotního hříchu vznikla v době, kdy bylo v Miloticích zřízeno děkanství. Kolem roku 2000 byly z podstavce zcizeny sošky andělů.

Socha sv. Anny

Je umístěna uprostřed obce. Tato dominanta návsi z roku 1896 je zhotovena z hořického pískovce. Postavil ji tehdejší starosta obce Jan Neduchal se svou ženou Růženou před svým gruntem.  Autorem figury je hodonínský sochař František Štábla.

Kříž na ulici Školní

Nedaleko bývalého lihovaru u silnice na Vacenovice jej nechala v roce 1909 postavit Veronika Neduchalová, a to jako památku na svého syna a snachu, kteří tragicky zahynuli ve vinném sklepě na otravu kysličníkem uhličitým při kvašení mladého vína. Tato tragická událost se stala v roce 1908.

Kříž na Podsedku

Kříž v horní části návsi nedaleko již neexistujícího posledního podsednického gruntu patří
k nejstarším v obci, jeho původ sahá zřejmě do 17. století. Stál na začátku cesty vedoucí
na vrch Náklo. V roce 1885 byl obnoven manžely Latíkovými z Milotic a roku 1968 milotickým Janem Půčkem. Nynější podoba pochází z roku 2005.

Kříž na Vrchním konci

Kříž v horní části obce zdobí výjezdovou cestu směrem k Ratíškovicím. Postaven byl
již v 18. století. Nynější podobu získal v roce 1848, a to zásluhou tehdejšího správce milotické farnosti Vincence Janalíka.

Žufanský kříž

Původně dřevěný kříž nad Miloticemi při cestě do Ratíškovic nechala vybudovat kolem roku 1760 milotická domkařka Kateřina Žufanová. V roce 1849 byl do dnešní podoby obnoven zásluhou administrátora milotické fary Vincence Janalíka. V minulosti památka tvořila jednu ze zastávek při liturgických průvodech o svátku sv. Marka a o tzv. křížových dnech.

Kříž na Hraběcí

Kříž na tzv. hraběcí cestě zachycují již mapy milotického panství z 18. století. Nynější památka pochází z roku 1886 a nechali ji postavit manželé Hudcovi z vedlejších Svatobořic. Stojí na místě, kde v roce 1885 násilnou smrtí přišla o život jejich mladá dcera Barbora. Vrah Antonín Novotný zvaný "Pidát" byl usvědčen a potrestán. Na památku této tragické události byla složena balada, která se po létech hrávala jako lidové divadlo.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Zhotovená z pískovce a umístěna v tzv. pokloně v ohradní zdi zámku. Tuto "kapličku" se sochou nechal vybudovat hrabě František Ludvík Serényi. Na podstavci skulptury lze v chronogramu přečíst rok 1775.

Kříž u statku

Dřevěný kříž před bývalým panským dvorem byl vztyčen kolem roku 1720. V roce 1849
jej obnovila hraběnka Františka de Paula Hardeggová na přímluvu zdejšího duchovního správce Vincence Janalíka. Litinový kříž a nízký zděný podstavec jsou původní
z poloviny 19. století.

Kříž Šibeniční

Je zakreslen již na mapě milotického panství z roku 1767. Svůj název získal díky tomu,
že se kolem něj chodilo ke kyjovskému popravišti. Při cestě z Milotic do Kyjova stojí dodnes. Je zhotoven z dubového dřeva, korpus Ukřižovaného tvoří malovaný plechový plát.
Kříž se zachoval v původní barokní podobě, takže se svým způsobem jedná o unikát obce.

Kříž k Horkám

Je umístěn u farmy někdejšího zemědělského družstva na rozcestí směrem k lokalitě vinných sklepů Šidleny a přírodní památce Horky. Původ památky sahá do 18. století.
Tehdy byl zhotoven ze dřeva. Nyní je kříž litinový s kamenným podstavcem,
na němž je letopočet 1842.

Kříž u Šidlen

Kříž z přelomu 18. a 19. století byl v roce 1831 obnoven milotickým sedlákem Vavřincem Bábíčkem. Jeho nynější podstavec pochází z roku 1907. Památka stojí v areálu vinných sklepů Šidleny, který je tvořen asi 250 sklepy.

Boží muka u Šidlen

Postavil je v roce 1992 u svého vinného sklepa Václav Šťastný na připomínku příchodu
jeho předků do Milotic v roce 1652, kteří sem přišli z Bojkovska jako kolonisté. Stavitel
byl potomkem z desátého pokolení. Muka jsou postavena z pálených, omítnutých cihel
a ukončena sedlovou střechou. Hlavici zdobí trojice hliníkových reliéfů s Pannou Marií,
sv. Janem Sarkanderem a sv. Anežkou Českou.

Socha sv. Urbana

Socha v životní velikosti zhotovená z bílého betonu představuje sochu sv. Urbana jako typického patrona této oblasti. Zhotovil ji v Šidlenách místní lidový tvůrce Martin Neduchal v roce 2003 jako projev úcty k tomuto patronu, který vyprošuje vinařům dobrou úrodu.

Boží muka u Šidlen

Nechala je postavit lidová strana v roce 1969 při příležitosti 1 100 let od smrti sv. Cyrila
a padesátého výročí od založení ČSL. Tvoří je sokl s válcovitým pilířem a hranolovitá hlavice se sedlovou střechou a dvouramenným křížem. Hlavici zdobí tři reliéfy zobrazující
sv. Cyrila a Metoděje, sv. Václava a patrona vinařů sv. Urbana z hliníku z bronzovou patinou.