O kronice

Pět svazků milotické kroniky, jejichž elektronickou podobu máte nyní k dispozici, jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Hodoníně a na Obecním úřadě. Jejich digitální verze vznikla v roce 2004.

Hlavním důvodem pro toto zpracování bylo vytvoření kopie kroniky, zachování cenných informací pro příští generace, tedy to, co bylo kdysi důvodem k jejímu vzniku. Občas se stává, že cenné historické materiály se poškodí, zničí nebo ztratí. Digitalizace kroniky a její následné rozšíření mezi veřejnost je zatím nejlepší způsob jejího uchování.

obecní kronikaMěstské a obecní kroniky začaly vznikat krátce po vzniku Československé republiky, kdy byl v roce 1920 vydán zákon č. 80/1920 Sb. O pamětních knihách obecních. Každá obec byla povinna založit a vést kroniku. Předchůdkyní obecní kroniky byla v našich městech a obcích kronika farní, která tu byla podstatně dříve. Snad i to byl jeden z důvodů, proč se milotické obecní zastupitelstvo rozhodlo jmenovat 15. dubna 1925 prvním kronikářem zdejšího faráře Antonína Dostala. Byla pořízena kniha v modrých plátěných deskách o rozměrech 20x32 cm. Antonín Dostal do ní začal zapisovat retrospektivně a jako výchozí rok si zvolil 1906, kdy se stal milotickým farářem, a zřejmě od té doby vedl farní kroniku, z níž mohl čerpat. Milotice velmi dobře znal, neboť asi od roku 1892 zde byl kaplanem. Po jeho smrti v roce 1925 se stal obecním kronikářem jeho nástupce Josef Dorazil (1905-17 zdejší kaplan, 1926-33 farář) a od roku 1933 kroniku vedl František Kundrata. Písmo se pak několikrát mění a není jasné, zda se pisateli mění rukopis, nebo už kroniku píše někdo jiný. Rok 1938 je zaznamenán dvakrát, jednou na listech kroniky, podruhé na přiloženém listu. Léta 1938-45 byla zapsána zřejmě zpětně až po válce a týmž kronikářem, který se bohužel nepředstavil, byly popsány i roky 1945-47. Další stránky prvního svazku už jsou prázdné.

znak obce MiloticeZnak obce MiloticeKronikářstvím byl pak pověřen poštovní úředník Karel Valášek, ale jeho nástupce Antonín Hlavsa uvádí, že po 14 let kronika neexistovala a od svého předchůdce převzal jen pár záznamů, které využil při retrospektivních zápisech. Učitel Hlavsa se stal kronikářem v roce 1960 a částečně doplnil zápisy zpětně od roku 1953. Po něm vedl kroniku milotický rodák Josef Polášek (1963-66), učitelka Jarmila Sedlaříková (1967-87), Dobromila Lužová (1988-89), Ladislav Lunga (1990-98), Renáta Holešínská (1999-2001). Současnou kronikářkou je Miroslava Bočková.

Součástí kroniky je i fotografická příloha s názvem 40 let života v míru, která obsahuje 69 fotografií. Originál kroniky jsme se snažili zdokumentovat co nejpřesněji, včetně některých chyb. Na různých místech se tak stane, že věta není dobře srozumitelná, není dokončena apod. Převodem do současné spisovné češtiny by se ztratil specifický způsob vyjadřování každého pisatele. V kronikách také nejsou jména a názvy psány vždy jednotným způsobem.

Radek Linner a Marek Hübscht
radek.linner@tiscali.cz
hubscht@quick.cz