Hřbitov

Hřbitov je volně přístupný v letním období (1. 4.–30. 9.) od 6.00 do 20.00 a v zimním období (1. 10.–31. 3.) od 7.00 do 18.00. Děkujeme za respektování uvedených časů. 

Podrobné informace k užívání pohřebiště přináší Řád veřejného pohřebiště obce Milotice, který je k dispozici ke stažení: Řád veřejného pohřebiště obce Milotice

Správce hřbitova: Antoš Radim, 604 383 517

Parte občanů Milotic najdete podle let níže.

Původní hřbitov kolem kostela, zřízený v letech 1702–03, sloužil pro pohřbívání zemřelých nejen z Milotic, ale i z dalších přifařených obcí: Vacenovic, Skoronic, Mistřína, Svatobořic
a Vlkoše. Zrušen byl na základě císařského výnosu z 23. srpna 1784, kterým se zakazovalo pohřbívání zemřelých v kostelech a na hřbitovech nacházejících se v blízkosti lidských obydlí. Na to byl v červenci 1785 milotickým farářem Bartolomějem Josefem Goltmanem založen hřbitov nynější, tehdy se nacházející za vesnicí. Na starém hřbitově okolo chrámu se však vlivem jisté setrvačnosti pohřbívalo až do roku 1787. Dnes na existenci hřbitova v areálu kostela upomíná pouze dochovaná barokní zeď se sochami světců a pomístní název „Kerchúvek“. Na novém krchově zřízeném v roce 1785 byli pak až do přelomu
19. a 20. století pohřbíváni obyvatelé Milotic, Vacenovic a Skoronic.

Po uplynutí 70 let přestal nový hřbitov kapacitně dostačovat. V roce 1850 jej proto nechal tehdejší administrátor farnosti Vincenc Janalík rozšířit. Janalík také na krchově vybudoval v letech 1850–51 kapli zasvěcenou sv. Rochovi, Šebestiánovi a sv. Rosálii, kterou umístil přesně na rozhraní staré a nově rozšířené části hřbitova. Po dalších 75 letech pak začala kapacita krchova opět nedostačovat, a to i přesto, že přifařené Vacenovice a Skoronice měly už pohřebiště svá. Z tohoto důvodu se v roce 1926 začalo jednat o odkoupení přiléhajícího pozemku, který byl ve vlastnictví majitele zdejšího velkostatku JUDr. Ladislava Seilerna. Rok nato obec od hraběte Seilerna část tohoto pozemku (asi 1 míru) odkoupila a roku 1931 nabídl Seilern i zbylou část, takže hřbitov mohl být rozšířen po celé své šíři. Hrabě si však v tomto novém úseku podržel vlastnické právo k jednomu jeho dílu, na němž zamýšlel vybudovat rodinnou hrobku. V roce 1932 pak obec přikročila k realizaci záměru. Rozšíření hřbitova bylo podniknuto – v době panující hospodářské krize – jako nouzová práce pro nezaměstnané. Stará zeď byla zbourána a celý hřbitov i s novým pozemkem byl obehnán novou zdí z cihel. Cesty hřbitova byly nově rozměřeny a upraveny. Taktéž starý ústřední kříž z roku 1785, nacházející se v těsné blízkosti kaple, byl tehdy posunut dále od ní na nynější místo. Ve vnitřní dutině podstavce kříže byla tehdy nalezena na lístku napsaná slova: „Bratři, vzpomeňte na nás“, která pocházela pravděpodobně od dělníků, kteří roku 1850 posunovali krucifix při stavbě hřbitovní kaple. Nová část hřbitova měla být posvěcena až tehdy, když se pořídí nový ústřední kříž. Poněvadž se na něj mezi občany vybíralo, celá akce s jeho postavením se protáhla. Připojená část hřbitova byla vysvěcena milotickým farářem Ondřejem Bílkem až o svátku sv. Rocha v neděli 16. srpna 1936. Nový kamenný hlavní kříž – stojící na křižovatce cest krchova a pořízený sbírkami farníků – byl vztyčen teprve následujícího roku. Posvěcen byl farářem Bílkem na svátek Všech svatých
1. listopadu 1937.

Hřbitov  na podzim 1938