1953

Jednotné zemědělské družstvo (JZD)

Jednotné zemědělské družstvo vzniklo v červenci 1949 ze Zemědělského strojního družstva, které založilo v červenci 1946 třicet čtyři menších zemědělců (vlastnících po 0,5 až 6 ha půdy) celkem na 69 ha půdy. Každý člen zaplatil 20 Kčs zápisné a 500 Kčs jako družstevní podíl. Družstvo si zakoupilo mlátičku, traktor “Zbrojovka Brno” z roku 1947, secí stroj, dva pluhy, dva vlečné vozy, dva selské vozy, drobné nářadí ruční, jeden pár koní. V roce 1948 přikoupen druhý traktor, 3 vlečné vozy a 4 pluhy. O založení družstva se hlavně zasloužil Cyril Výlet, horník, č.p. 274, který byl též zvolen předsedou. Každý člen pracoval na svých pozemcích, pomáhal potom i druhým členům a větší práce provedeny stroji. Poněvadž toto družstvo dobře prosperovalo, přistupovali i větší zemědělci a počet členů stoupl na 71. V budově zrušeného lihovaru zřídilo družstvo prádelnu, na níž každý člen složil 200 Kčs. Od ministerstva zemědělství obdrželo družstvo i peněžitou podporu.

V červenci 1949 vzniklo z tohoto strojního družstva Jednotné zemědělské družstvo (první v okrese kyjovském) jako druhý typ. Pozemky členů nebyly totiž sceleny a dobytek opatroval každý doma. Práce traktorem i koňmi se konaly členům i nečlenům. Před tím, jakmile tu změnu tušili, vystoupilo hodně členů, takže zůstalo 23 členů. Předsedou se stal opět Cyril Výlet, který se mohl věnovat družstvu až po svém zaměstnání v dolech. Národní podnik Svit v Gottwaldově přidělil družstvu zdarma svého zaměstnance, politického pracovníka Al. Chludo, k organisační práci. Účetním a pokladníkem se stal Jar. Dobeš, důchodce a strážný na dole Žofie za odměnu 800 Kčs měsíčně. V říjnu 1949 se započala stavět na Pískách u lesa drůbežárna, která byla dokončena v roce 1950. Zakoupeno 1.200 kuřat (Vlašky koroptví), z nichž vychováno 500 nosnic. Opatrovníkem se stal Antonín Brhel, dělník, č.p. 267, za měsíční odměnu 3.000 Kčs.

Z bývalé farské stodoly upraveny garáže na stroje a skladiště.

JZD 1950

V roce 1950 není ještě družstvo po stránce politické na výši přes snahu Okresního národního výboru, Krajského národního výboru a krajského výboru Komunistické strany Československa, kteří svolávali občany k pohovorům o společné práci a socialisaci vesnice.

V srpnu byl zvolen předsedou Václav Baťa, zedník, č.p. 348, když Cyril Výlet se funkce vzdal. Účetním a pokladníkem byl Miroslav Schüller, zaměstnanec Šroubárny, č.p. 248, hospodářem Antonín Klimek, zedník, č.p. 341, dříve zemědělec na 6 ha, za odměnu 3.950 Kčs měsíčně.

Družstvo poslalo vyškolit 7 chlapců na traktoristy.

JZD 1951

V roce 1951 se stal předsedou Jednotného zemědělského družstva Břetislav Matyáš, zámečník v Elektrosvitu č.p. 47. Dne 5. října 1951 po dlouhých debatách bylo na členské schůzi rozhodnuto přejíti na III. typ hospodaření na pozemcích o výměře 69 ha, z čehož 17 ha tvořily záhumenky a od obce přijato do užívání 67 ha 67 a půdy. Současně převzalo ovocnou zahrádku zvanou Kolečko u zámecké zahrady. (O této zahrádce se vypravuje, že bývala majetkem obce, ale as v roce 1876 ji starosta obce Měchura, člověk panovačný, zašantročil zámku. Hrabě ji nechal oplotit a vysázet ovocnými stromy, které nyní družstevníkům poskytují hojnost ovoce.)

Na faře získány za roční nájem 750 Kčs chlévy, velká stodola a 2/3 dvora, neboť nebyly nynějším farářem dr. M. Trunečkou využity. Chlévy upraveny pro ustájení hovězího dobytka a stodola pro vepřový dobytek.

Na společný osev Věnovalo 23 členů 709 kg pšenice a 1.164 kg žita, což bylo vyměněno za seťové obilí v Hospodářském družstvu v Kyjově, které poskytlo též značnou slevu. Čtyři členové družstva místo dodávky hovězího dobytka poskytli bezúročnou půjčku po 2.000 Kčs.

Družstvo se zároveň zabývalo prodejem hnojiva pro celou obec, v čemž se docílí značný obrat. Za trávu a třešně se utržilo 75.430 Kčs. Zavedeno důchodové pojištění členů.

JZD 1952

V roce 1952 čítá družstvo 35 členů a obdělává 150 ha půdy. Předsedou zvolen František Plachý, horník, z č.p. 137.

V březnu ustájeny v upravených chlévech na faře 3 krávy a 7 jalovic, do vepřína zakoupen vepřový dobytek. Za ošetřovatelky bylo zvoleno 6 žen, jimž za odměnu určena jedna pracovní jednotka na den. Družstvo převzalo do nájmu zahradu u zámku (vedle Kolečka) za 100 Kčs ročně. Vedoucím zahradníkem zvolen dosavadní nájemce zahrady Dominik Ondrůšek. Za rok se z ní utržilo 148.014 Kčs.

Koncem roku vysázen v Horkách socialistický sad, 430 meruněk, 550 třešní, 400 jabloní za vedení Josefa Vrbovského, č.p. 336. Réžie činila 10.446 Kčs. U drůbežárny postavena bytová jednotka.

JZD 1953

V roce 1953 provedena hospodářskotechnická úprava půdy. Družstvo vysázelo 3 ha vinohradu, za což na mzdě vyplaceno 19.488 Kčs. Do družstva přistoupilo několik dalších členů. Za předsedu zvolen Josef Miléř, horník, č.p. 337.

V květnu upraven další chlév pro 9 krav u Marie Řihákové, č.p. 131. Na 6.960 pracovních jednotek připadlo po 13 Kčs.

Potravinové lístky

Za německé okupace byly zavedeny lístky na potraviny, textil, boty, tabákové výrobky a stavební materiál, které byly obnoveny i po válce a zvolna rušeny podle zboží, kterého bylo dostatek. S měnovou reformou dne 1. června 1953 zrušeny úplně. Zůstaly jen poukazy na stavebniny, neboť počet staveb byl omezen, protože cihelny a cementárny nestačily uspokojit stavební ruch, který nastal.

Snížení cen

V roce 1953 bylo zároveň dvojí snížení cen maloobchodního zboží.

Měnová reforma

V listopadu 1945 byla první výměna peněz po válce. Každý dostal na osobu vyměnit 300 Kčs, závod průmyslový, zemědělský 1.200 Kčs. Ostatní hotové peníze byly mu uloženy na vázaný vklad, z něhož mohl čerpati na žádost u Státní banky ČSR při narození dítka, sňatku, úmrtí a při jiných sociálních případech.

Dne 1. června 1953 byla druhá měna peněz. Vydány nové peníze, které byly vyměněny za staré v poměru 1 ku 5, a sice na osobu obdržel každý za starých 300 Kčs nových 60 Kčs. Ostatní volné peníze byly mu vyměněny v poměru 1:50 (tj. za každých 100 Kčs dostal 2 Kčs). Peníze uložené od roku 1945 v peněžních ústavech byly vyměněny následovně: do 5.000 Kčs 5:1, od 5 do 10 tisíc Kčs 10:1, od 10 do 20 tisíc Kčs 15:1, od 20 do 50 tisíc Kčs 20:1, od 50 tisíc Kčs nahoru opět 5:1.

Veškeré vázané vklady propadly. Touto reformou postiženi sice kapitalisté, ale i menší střádalové, kteří si na příklad ukládali po mnoho let, aby si na stáří mohli opatřit vlastní domek.

Místní národní výbor (MNV)

Předsedou Místního národního výboru je Josef Neduchal, pokrývač, z č.p. 74. Členové rady jsou: František Blažek, ředitel osmileté střední školy, Matylda Vacenovská, vedoucí poštovního úřadu, Antonín Vařák, tesař na dolech, č.p. 338, Josef Levek, havíř, č.p. 305, Josef Lunga, tesař u JML, č.p. 274, Jan Šnajdr, zaměstnanec Slovácké svépomoci, č.p. 343. Tajemníkem je Václav Baťa, č.p. 348, kterého dnem 1. května 1953 vystřídal Josef Raisigl z Kelčan, který byl přidělen Okresním národním výborem jako politický tajemník. Správní zaměstnankyní byla Marie Pimková, č.p. 234, která vede záležitosti zásobovací, matriku, ohlašovnu, evidenci půdy.

Funkcionářům odhlasovány následující odměny na rok 1953: předsedovi 19.000 Kčs, zemědělský referent 8.000 Kčs, vyživovací 6.000 Kčs, technický 3.000 Kčs, finanční 2.000 Kčs, školský 1.000 Kčs a zdravotní 1.000 Kčs (ve staré měně).

Domovní knihy

V tomto roce zavedeny “domovní knihy”, do nichž se zapisovaly všechny osoby, které v domě bydlily stále nebo přechodně, jako návštěvy neb jen na přenocování.

Sběr surovin

Sebráno 3.132 kg železa, 20 kg kostí, 142 kg textilu a 33 kg papíru.

Úprava cest

V roce 1953 vydlážděna cesta za kostelem a na Záhumní. Brigádnicky též opravena cesta k Šidlenám, při čemž vypomáhalo 9 členek Výboru žen. O úpravu cesty k dolu Žofie se postaral Místní národní výbor, důl Žofie a uhelné sklady v Kyjově. Opraven také most na cestě od zámku zvané Hraběcí.

Místní lidová knihovna

Místní lidová knihovna podléhá Osvětové besedě, která na ni dohlíží a platí knihovníka (400 Kčs ročně). Je umístěna v bývalé kanceláři MNV na dvoře obecní budovy č.p. 188 (dříve hostince). Místnost je tmavá, vlhká a v sousedství byla dlouho stáj pro koně Jednotného zemědělského družstva. Jsou zde dvě skříně dvojkřídlé, jedna trojkřídlá, velký stůl, několik židlí, kamna a o zeď opřený vyřaděný stupeň z obřadní síně.

V tomto roce se stal knihovníkem Antonín Hlavsa, důchodce. Počátkem roku obsahovala 740 svazků, koncem roku 822 svazků (tj. 61 svazků literatury politické, 35 zemědělské, 24 přírodovědecké, 8 technické, 119 ostatní naučné, 439 krásné, 133 pro mládež - z nich bylo 15 slovenských a 3 v jazyku ruském). Knihovna dostává zdarma časopisy: Literární noviny, Nový život a v ruském jazyku Ogoněk, Kresťanka, Sovět. ženščina a Pravda. Vykládají se na menším stolku. Knihy se půjčují ve středu odpoledne pro mládež a v neděli dopoledne pro dospělé. Dospělí platí většinou 4 Kčs, mládež 2 Kčs jakožto zápisné na rok. Za tyto peníze se nakupují psací a jiné potřeby pro knihovnu. Nové knihy se kupují pouze v knižním obchodě “Kniha” v Kyjově. Účty proplácí okresní národní výbor v Kyjově, a sice podle počtu obyvatel obce, 50 h na hlavu (tedy při počtu 1.650 obyvatel 825 Kčs) na rok. Otop a světlo platil místní národní výbor.

Na konci roku bylo zapsaných 10 čtenářů dospělých a 54 mládeže do 15 let, kteří navštívili knihovnu 796krát a vypůjčili si celkem 2.114 svazků (tj. 3 literatury politické, 2 zemědělské, 5 přírodovědecké, 1 technické, 37 ostatní naučné, hlavně cestopisy, 829 zábavných a 1.237 pro mládež).

 

další rok