Miločtí na Slováckém roce 1922

Podařilo se nám získat unikátní záběry od Národního filmového ústavu, které pochází ze Slováckého roku 1922. Občané Milotic a Šardic tehdy předvedli tradiční slováckou svatbu, nevěsta a její hosté byli z Milotic, ženichova strana ze Šardic. Protože jde o němé záběry, doplnili jsme je podkladem Dechové hudby Mistříňanka. Za upozornění na existenci záznamu děkujeme Martinu Lundovi z Vracova.

Ke svatbě byl tehdy vytištěn také tento doprovodný text:

Svatebníci a domácí a ze sousední vsi scházejí se u domu nevěsty a ženicha. Schází se hudba a hraje před domem ženicha svatou, potom veselou. Mezitím roznášejí se koláče a zavdává se. Nastává odprošování ženicha. Družba promlouvá k ženichovi. Potom hraje hudba ,,hore" (fanfáru). Družba seřadí celý průvod svatební a jde se k nevěstě. Tam starší družba připíná svatební roucho (kytičky) a vítá hosty a zavdává jim. Ženich s družbou vejdou do domu. Následuje druhý proslov družby. Nevěsta odprošuje rodičů, kteří jí i ženichovi žehnají. Hudba hraje Vale tobě marný světe. Družba průvod seřadí a jde se do kostela. Na cestě z kostela se zatahuje.

Přijdou před dům nevěsty, kde je zavřeno. Kuchařka vystrčí hlavu z okna a volá: ,,Jaké hejno se to valí k nám, odkud vy jste se tu vzali, můžeme-li veřiti vám? Zda-li jste vy lidé dobří, anebo snad krutí obři?" Družba odpovídá: ,,Velectěná panímámo, slovem mým vám bude známo, že my nejsme žádní obři, ale sami lidé dobří." Při tom ve zmatku hledí maškary provésti nějaké šelmovství: kuchař smíchá hospodyňce hrách s kávou, medvěd vynese boty na strom, panoš někde vyšťourá dlouhostivější součásť garderóby domácích cerek (kalhoty, kordulku) atd. Po zpěvu domácí tanečníky obdarují vejci, slaninou, které nosí ,,policajt" kus nabodnuté na šavli, penězi apod.

Peníze přijímá a opatruje stárek, který je za ně i za pořádek zodpovědný, dárky v naturáliích nosí některá z maškar v koši. Bývá to obyčejně ,,družička", t. j. hoch s rašícími vousy, převlečený hodně komicky za družičku. Až celý průvod zmizí, dostaví se ještě kominík, jenž ,,vyumetá", t. j. hledá ještě vytlouci nějaký dárek. Kde mají pec, hledí někdy ve zmatku vzklouznuti do ní a když již vše utichlo a ženské hubují na způsobený nepořádek, vyhrabe se teprve z pece.

Odkaz na záznam: https://www.youtube.com/watch?v=22Vpx-Jg_j8&list=PLujfXSBrU9JWUe93_W6j0hDlK5MiUOwfZ