Obsah

L.P. 1931

Doplňkem k dějinám roku minulého budiž poznamenáno ještě toto: V roce 1930 byly vystaveny v osadě čtyři rodinné domy, u Šidlen čtyři nové sklepy a jedna přístavba búdy. Obecní cesta na “Zafáří” od domku Jana Cápka až po silnici Milotice – Dubňany byla oškarpována, zvýšena návozem hliny a perkem z hutí kyjovských. Okresní silnice byly váleny a sice na trati Milotice – Dubňany, Milotice – Ratiškovice, Milotice – Vacenovice a v osadě Miloticích část od hasičského skladiště až po kostel.

Obec získala při parcelaci od místního velkostatku dobrovolnou nabídkou majitele velkostatku Dra Seilerna pozemek, kterého použije k rozšíření hřbitova, k němuž připojena i část, určená pro rodinou hrobku zmíněného velkostatkáře, jenž však si ponechal vlastnické právo k této ploše. Zároveň převzala obec od téhož vlastníka chorobinec, vulgo “Špital”, nacházející se na prostranství proti farní budově. Ale v důsledku nadační listiny rozhodly úřady, že právo obsazovati místa v chorobinci zůstává vyhraženo místnímu faráři.

V roce minulém obětavostí konkurenčního výboru byly v měsíci květnu a červnu postaveny ve farním kostele nové varhany v ceně asi 80ti tisíc korun československých. Stavba svěřena varhanáři Karlu Čapkovi z Poličky. Na svátek sv. Petra a Pavla zavítal do Milotic profesor Guyrcovicz z Kyjova se svým pěveckým sborem a při figurálce svůj sbor hrou nové varhany svou hrou sám doprovázel.

Úroda v roce 1930 může býti posouzena dle těchto záznamů: Réž (100 kg) 105-106 Kč, ječmen 110-130 Kč, pšenice 140 Kč, oves 110 Kč, zemáky průmyslové za 1% škrobu 1 Kč a škrobnatost byla 14-18%. Zemáky jedlé 1 q asi 30 Kč, maso hovězí od 12 Kč 1 kg, vepřové 10-18 Kč. Trnek bylo jen málo u silnice dubňanské, jablek dosti, ale červivostí trpících, hrušek málo, ořechy žádné, třešní úroda nepatrná jen u silnice. Mzdy: Čeledín 150-250 Kč měsíčně, děvečka 100-160 Kč.

V roce 1931 připravilo počasí zdejšímu obyvatelstvu katastrofu, na kterou dlouho bude neblaze vzpomínati. Na jaře až do května bylo většinou vlhko, počátkem měsíce května začaly přívaly, takže část osady, zvaná Cihelny, byla zaplavena, do domku Karoliny Novákové vnikly přívaly vod i do bytu a byly pumpovány stříkačkou hasičského sboru. Ve čtvrtek 11. června o 3/4 na 8 hodin odpoledne postihlo zdejší osadu strašlivé krupobití, jakého nikdo ani z nejstarších pamětníků nezažil. Vinohrady, v nichž byla toho roku neobyčejná násada květu, skoro úplně otlučeny a pro budoucí léta poškozeny. Škoda na obilí způsobená ukázala se až v době mlatu – mlácena totiž mrva a rolníci neměli nejen osiva, nýbrž namnoze už počátkem prosince kupovali réž nebo chléb pro výživu vlastních rodin.

18. června, právě ve dnech senoseče, prudká bouře s takovou vichřicí, že seno na lukách rozneseno, některé louky zůstaly úplně holé a majitelé ničeho nesklidili. Krupobitím postižení dostali sice zálohou na osetí pole od zemědělské Rady moravskoslezské 40 q pšenice a 40 q rži. Počasí podzimní bylo sice dosti příznivé, ale co platno, když sklizeň už byla prašpatná a brzy začalo zase chladno a deštivo, zbytek hrozen hnil a muselo býti předčasné vinobraní již 26. září v nepříhodný den, v sobotu před obecními volbami, které konány v neděli 27. září.

Přehled kandidátek, odevzdaných hlasů, získaných mandátů jakož i jména zvolených, to vše bude uvedeno přehledně ku konci zápisu tohoto roku.

Hospodářská krise jevila se na všech stranách. Zemědělské družstvo pro zužitkování elektrické síly, které mělo svou elektrárnu těsně při rolnickém družstevním lihovaru a dodávalo obci elektrickou energii od roku 1914, začalo se hroutiti. Učiněn pokus o získání nového motoru a z Luhačovic skutečně byl nabízen zachovalý motor naftový za 60 tisíc Kč, ale poněvadž finanční síly družstva ani na zakoupení staršího stroje nestačily, připravovalo se v tichosti na liquidaci, chtělo využitkovati situace aspoň ve prospěch obce a proto začalo vyjednávati o postoupení svých práv současně se dvěma konkurenčními velkoelektrárnami, totiž s oslavanskou (Západomoravskou) a s dubňanskou Jihomoravskou (mlynáře Vrány). Výsledek byl, že zemědělské družstvo pro zužitkování elektrické síly skutečně likvidovalo a obec dojednala výhodnou smlouvu s Jihomoravskou elektrárnou v Dubňanech, dosáhla zvláště toho závazku, že zmíněná velkoelektrárna bude dodávati obci jednu kilowattu vždy o 10 H laciněji než bude čítati elektrárna oslavanská. Obec pak se rozhodla provésti elektrisaci na svůj náklad, zadala stavbu sekunderní sítě firmě ing. Petr ve Velkých Opatovicích za obnos 176 tisíc Kč. Montáže přípojek byla dodatečně svěřena firmě (nedopsáno). Aby obec se postarala o tak velké obnosy na elektrisaci osady potřebné, vypůjčila si u Hypotéční banky moravské 300 tisíc Kč. Leč ani tento obnos by nestačil a obec bude nucena na doplatek za provedení přípojek a sekunderní sítě postarati se ještě o 50 tisíc Kč.

A ještě jeden následek nynější hospodářské krise. V době převratové bylo ve zdejší obci utvořeno stavební a bytové družstvo, které zbudovalo asi 7 družstevních domků, ale nyní je značně zadlužené. Obec odkoupila již před léty od tohoto družstva již cihelnu, kterou zrušila až na domek, jehož nyní používá k umístění obecních nemajetných občanů. Družstvo zbudovalo cihelnu s nepoměrným nákladem, proto utrpělo při prodeji velkou ztrátu, jejíž následky se nyní jeví. Jeden z členů družstva, Martin Obrtlík, nemohl splatiti na svůj domek družstvem předepsaný obnos a tak finanční nouzí bylo družstvo donuceno domek exekučně vykliditi a rodina Obrtlíkova octla se tak na ulici.

Jiný zdejší občan Jan Nesvadba měl svůj domek prodlužen u Občanské záložny v Kyjově, na jejíž nátlak byla nucena milotická Občanská záložna domek koupiti, jednak, aby zachránila svou pohledávku tím, že polovici domku prodala místnímu stolaři Janu Pražákovi, jednak aby pomohla zachrániti rodinu Nesvadbovu, jemuž druhou polovici domku darovala. Ovšem i tato část domku hrozí sesutím a Nesvadba, jenž je zedníkem, bude teprve nucen tuto část domku k obývání si upraviti.

Také obec snaží se dle své možnosti svoje občanstvo v nynější hospodářské tísni podporovati. Zahradník Konečný Oldřich pronajal si od obce asi 4 míry obecních pozemků na delší dobu, jednu míru za 250 Kč a zařídil si tak živnost zahradnickou.

Nezaměstnanost dělnictva v roku minulém i tomto postihla i naši osadu a ministerstvo sociální péče udělilo obci v roku 1930 1.800 Kč a v roce 1931 1.500 Kč pro podporu nezaměstnaných. Z toho důvodu zaměstnala obec strádající dělnictvo oškarpováním šidlenské cesty od vesnice až po Slatiny a cesty na Jezerách od kamenného mostu po Příční.

Velkým mokrem na jaře 1931 a v roku minulém vyvoláno bylo utvoření družstva pro odvodnění sklepů u Šidlen. Kromě toho velká část osady zvaná “Vrchní cihelny” a rovněž zahrady po obou stranách vesnice trpěly často velikým mokrem, takže v obydlích bylo vlhko, povstávaly nakažlivé choroby, ano špatným odvodněním zaviněno i vypuknutí tyfu a proto utvořeno ještě jiné družstvo ku odvodnění návsi a přilehlých pozemků, které svou činnost zahájí příštím rokem.

O obecních účtech budiž připomenuto, že celkový příjem byl 144.652 Kč 76 h, vydání 141.305 Kč 83 h, zbylá hotovost 3.346 Kč 93 h. Obec odprodala obecního pozemku na návsi (1 m2 za 25 Kč) a na této ploše u křižovatky silnice Milotice – Ratiškovice – Vacenovice postaven jednopatrový dům, v němž od 1. října t.r. jednak otevřela svoji prodejnu fa Baťa ze Zlína, jednak obchodník František Hladil svou druhou prodejnu.

Z místních událostí budiž ještě zaznamenáno, že dne 13. března (v pátek) asi o 10. hodině ráno byli zasypáni v úhelných dolech milotických dva havíři, z nichž jeden Holík z Ratiškovic byl značně zraněn a odvezen do zemské nemocnice v Uherském Hradišti, kde se vyléčil.

Pisatel ještě vzpomíná, že v neděli 9. srpna odpoledne asi o 5. hodině šel procházkou dubňanskou silnicí z nyní již zemřelým bohoslovcem Josefem Křížkou a v té době za velké vichřice bylo viděti hořící hrad Buchlov; jak se později vyšetřilo, požár povstal tím, že kterýsi nesvědomitý výletník, ač to přísně zakázáno, přec v hradě kouřil a cigaretu odhodil.

Co se týče duchovní správy byl farním úřadem učiněn za spolupráce místního katolického studentstva pokus vydávati časopis “Farní věstník”, v němž uveřejňovány dějiny farnosti, statistická data dle čtvrtletí apod.

Dne 5. června se přihlásil a dne 8. června nastoupil nový kaplan P. Alois Tkadleček, jemuž prvnímu povoleno obývati kaplanku ve Vacenovicích a v zastoupení zastávati tamní duchovní správu. Před svátkem Všech svatých ukončil obvyklé triduum P. Antonín Koláček T.J. z Velehradu a za spolupráce okolních 11 kněží bylo vykonáno asi 1.100 svatých zpovědí a 1.700 svatých přijímání.

Co se týče počasí, budiž poznačeno: 12.2. zima a vánice, 17.2. vánice a autobusová doprava přerušena, 18.2. obleva, tání, 11.3. sněhová vánice, 13.8. déšť po dlouhém suchu, 12.10. první mráz 3° R, 1.12. mráz 8,5° R, 4.12. první sníh.

 

Spolková a kulturní činnost jeví se takto:

4.1.1931 veřejná schůze československé sociálně demokratické strany dělnické.
V posledním týdnu měsíce února zakázáno straně komunistické uspořádati veřejnou schůzi.
15.3. tělocvičná akademie Jednoty Orla
6.4. Jednota Orla: Tulácká krev, divadelní představení
6.4. Jednota Sokol: Charleova teta
26.4. místní organisace československé sociálně demokratické strany: V černé rokli
24.5. Jednota Orla: Na manželské frontě klid
7.7. Komunisté: veřejná schůze
8.8. Jednota Sokol: průvod s hudbou obcí na cvičiště
28.9. Jednota Orla: Stržený kříž. Nařízeno vynechati větu: Proto bratři ve jménu osvěty, demokracie a pokroku dolů s křížem – a druhé věty: Proklínám dnešní školy, které zbavují děti víry. Proklínám dnešní celou společnost, která vede děti ke zkáze.
28.9. Tyršův večer – Jednota Sokol

 

 

Obecní volby v neděli 27.9.1931

 

číslo

strana

hlasů

mandátů

jména zvolených

1

Skupina domkařů a malozemědělců strany sociálně demokratické

33

1

Šnajdr Jan, domkař, 247

2

Československá sociálně demokratická strana dělnická

42

1

Šiler Robert, horník, 298

3

Nepolitická strana pro volbu do obecního zastupitelstva

39

1

Kropáč Arnold, řídící učitel

4

Komunistická strana Československa, sekce komunistické Internacionály

58

2

Joch Karel, dělník, 225
Slezák Antonín, dělník, 250

5

Československá strana lidová v Miloticích, skupina rolníků

238

7

Polášek Tomáš
Neduchal František, 13
Křižka František 12
Lunga Josef, 189
Měchura František, 177
Lunga Antonín, 178
Koutný Antonín, 178

6

Československá strana lidová v Miloticích, skupina domkařů

164

5

Grůfík Josef, domkař, 280
Neduchal Jan, 196
Příkazský Jan, 208
Krist Jan, 327
Lunga Josef, 170

7

Československá strana lidová v Miloticích, skupina dělníků

79

2

Mrkvica Jan, 55
Kundrata František, 230

8

Československá strana lidová v Miloticích, skupina občanů

68

2

Mráz Jan, zedník, 25
Koutný Josef, dělník, 48

9

Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu a Domoviny domkařů a malorolníků

73

2

Neduchal František, rolník, 14
Krist Valentin, rolník, 191

10

Československá strana domkařská malozemědělská

37

1

Bábík Josef, domkař, 79

 

celkem hlasů a mandátů

831

24

 

 

 

Pohyb obyvatelstva ve farnosti milotické během roku 1931

 

 

Milotice

Vacenovice

Skoronice

celkem

Oddáno

6

10

3

19

Narozených

34

39

12

85

chlapců

18

22

4

44

dívek

16

17

8

41

Zemřelo

27

19

6

52

mužů

10

13

3

26

žen

17

6

3

26

Obyvatel

1 509

1 306

441

3 256

 

další rok