Obsah

1922

Rok 1922 podával důkaz, že ze špatného semene špatné roste obilí, že válka na dlouhé časy špatné nese ovoce. V ohledu hmotném obrovsky vzrostly daně. Netoliko obyčejné, ale mimořádných vymyslili toliko, že nemůžeme jich ani vypočítati. Mimo daň pozemkovou s několika sty procenty přirážek vymyslili daň z majetku a přírůstku na majetku. Daň tato byla uzákoněna roku 1920, kdy všechno v ceně stouplo, ale teprve roku 1922 byla předpisována podle cen z roku 1920. Zatím ceny polí i hospodářských zvířat klesly na cenu skoro předválečnou. Daň z majetku a přírůstku na majetku dostávali rolníci vyměřenou od 10 do 20 tisíc korun, kdyby ji měli platiti, musili by prodati polovici majetku, jestli by se našel kupec. Farní beneficium má zaplatiti přes 15.000 Kč. Ještě jinak farní beneficium v tomto roce 1921-1922 bylo zkráceno. Farní pole, které bývalo v nájmu, podle revolučního zákona připadlo do majetku těchto dlouholetých pachtýřů, ale i v tom zákon naproti církevnímu majetku dopustil se bezpráví. Roku 1920-1921 byly pozemky aspoň pětkrát dražší než před válkou, ale zákon stanovil, že dlouholetí pachtýři mají za církevní pole platiti cenu předválečnou, jaká byla roku 1913-1914. Tak se stávalo, že jiný prodával pole jednu měřici za 5.000 Kč, farní beneficium muselo přenechati měřici pole za 500-800 Kč v Miloticích asi 45 měr, ve Vlkoši 40 měr.

Jiná ještě obtíž byla s válečnými půjčkami. Všechny rakouské renty ať beneficiální, ať fundační musely býti zastaveny na válečné půjčky. Konsistoř to prováděla u eskomptní banky v Olomouci, ale až roku 1922 poslala odpočet banky, ve kterém bylo udáno, kolik farní úřad bance dluží; s úroky to dělalo na 47.000 Kč a žádala, aby se dluh zaplatil, ale neudala odkud. Jak to dopadne, žádný dosud neví.

Rok 1922, zvláště druhá polovice jest význačná tím, že byla velká nezaměstnanosť a nedostatek výdělků. Nejen že okolní továrny zastavily práci, ale i u rolníků všemožně se šetřilo, protože nebylo peněz. I nastala tady velká horečka vystěhovati se do Ameriky. Ti krajani, kteří se vrátili po převratu do vlasti, obtěžkáni vzácnými dolary a myslíce, že tady koupí si za ně ráj, zanechavše koupené domky, pole obchody svým známým, úprkem vraceli se zpět do Ameriky, ale i jiní sehnavše obnos, který na cestu stačil, opouštěli s radostí vlasť, majíce pevnou naději, že za mořem najdou radostnějšího a příjemnějšího živobytí. Kontingent připouštějící jistý počet vystěhovalců do Severní Ameriky byl brzy vyčerpán, ale to vystěhovalecké horečce nevadilo, stěhovali se do Jižní Ameriky s takovým lehkým odhodláním, jakoby jeli do sousední vesnice. Z farnosti nejméně 50 osob odjelo za moře. Jeden však Američan tady uvízl. Dovezl si asi 300.000 Kč a nevěděl s nimi jinak hospodařiť, než že koupil draho hostinec naproti kostela. Naříká, že provedl velikou hlouposť a ještě větší, že se z Ameriky vrátil.

Zdálo by se, že žádného Božího požehnání v republice není. Ohromná berní břemena, málo výdělku a spokojenosti nikde. Boj protináboženský trvá, ale i zločiny množí se tak, že věznice nedostačují, ačkoliv soudy jsou velmi mírné. Já jsem se posud nedověděl, jestli ti, kteří vyloupili zdejší kostel, dostali jaký trest nebo ne. O Mrkvicovi bylo slyšet, že ještě několikrát z vězení utekl, spravil se kdysi za tajného policistu a v Moravské Ostravě připravil tímto způsobem bohatého žida o velké sumy peněz.

Rok 1922 byl na obilí málo úrodný, protože bylo jaro i léto velmi suché. Zemáky však se urodily, protože namoklo několikrát až na podzim. Též bylo velmi mnoho ovoce, zvláště trnek. Zřídili jsme při lihovaře pálenici na slivovici a napálil jsem také asi 50 litrů dobré slivovice. Vína bylo dosti, ale hodně kyselé, protože podzimek byl mokrý a studený. Hned přišly financi a vybírali z něho daň 1 Kč a 65 h daň z obratu z jednoho litru. Tím je načisto zoctovatěli.

 

Jak poklesly ceny rolnických výrobků, můžeme poznati (ceny v Kč):

 

 

1921

1922

pšesnice

400 Kč

150 Kč

réž

300 Kč

120 Kč

zemáky

130 Kč

20 Kč

litr vína

15 Kč

6 Kč

 

Ceny dobytka také velmi poklesly, ale co rolník kupoval, zůstávalo pořád drahé.

Roku 1922 zažili jsme nádhernou slavnosť v Brně, první sjezd orelský. Z naší farnosti mnoho bylo účastníků, i proslavená kapella milotická tam po tři dny účinkovala. Byl jsem tam v krojový průvod a odnesl jsem si dojem, že národ nezahyne, dokud venkov podrží svou náboženskou i národní a krojovou zachovalosť. Vidět tolik krásně urostlých, zdravých, nezkažených a radostných tváří znamená nezničitelnosť národa.

V tomto roce obec postavila hasičské skladiště nákladem přes 30.000 Kč. Obec měla příjmu 155.183,15 Kč, vydání 150.842,05 Kč.

 

další rok