1925
Dne 6. listopadu 1925 zemřel rakovinou žaludku pisatel této obecní kroniky dp. farář Antonín Dostal a pohřben byl v Miloticích za veliké účasti farníků, celého okolí a za přítomnosti 42 kněží. Byl dlouholetým místním duchovním správcem a horlivým pomocníkem hospodářským. Byl jedním z těch, kteří zachránili kdysi Občanskou záložnu milotickou před úpadkem a připravili její rozkvět; spolubudoval Rolnický lihovar, elektrárnu a byl předsedou dozorčí rady “Důlní a elektrárenské společnosti” a funkcionářem i jiných důležitých hospodářských podniků.
V úkolu pisatele obecní kroniky pokračuje nástupce P. Antonína Dostala, Josef Dorazil, farář v Miloticích. Narozen 1. dubna 1877 v Bochoři u Přerova, gymnasium absolvoval v Přerově, studia bohovědná v Olomouci. Na kněze vysvěcen 5.7.1902 tamtéž, pomocným knězem byl v německé osadě Dolní Hynčině (v severní Moravě) do června roku 1905, pak v Miloticích do 1.11.1917, nad. kaplanem ve Štípě, farářem v Trnavě u Slušovic, farářem v Žeranovicích u Holešova. Na faru milotickou praesentován p. JUDrem Ladislavem Seilernem, investován s platností od 1. května 1926, ve farnosti uvítán na slavnost Nanebevstoupení Páně 13. května 1926 odpoledne, instalován 20. května 1926. Dějiny osady z roku 1925 zaznamenává tedy kronikář pouze dle doslechu a přístupných záznamů, stručně.
Místní obecní škola byla redukována na čtyřtřídní školu s pobočkou. Obvodním lékařem byl v Miloticích p. MUDr. Václav Kurz, řídícím školy p. Václav Potoček, poštmistrem p. Vojtěch Žáček. Starostou p. Tomáš Polášek, rolník, č. 40 v Miloticích. Členové obecní rady: Krist Vavřinec, č. 183, náměstek starosty; Formánek Josef, domkař; Babíček František, č. 22, rolník; Neduchal František, č. 174, rolník; Šnajdr Jan, č. 247, domkař.
Členové výboru: Kasan Jan, domkař; Krist František, rolník č. 10; Neduchal František, domkař č. 31; Řihák Emanuel, rolník č. 180; Krist František, domkař č. 20; Lunga Josef, domkař č. 170; Lunga Josef, domkař č. 277; Kundrata František, domkař č. 19; Šmíd František, domkař č. 73, Neduchal Jan, domkař č. 196; Slezák Antonín, dělník č. 250; Kopřiva Josef, dělník.
Členové osvětové komise: Vladimír Pospíšil, učitel; P. Metoděj Látal, kooperátor a Jindřich Nedvědický, rolník.
Členové místního školního výboru (z občanstva): za stranu lidovou Krist František, č. 10, Neduchal František, č. 31, Lunga Josef, č. 277, Křižka Stanislav, č. 269; za stranu zemědělsko domkařskou Neduchal Martin, č. 24; za stranu dělnicko komunistickou Šnajdr Jan, č. 247.
Význačné spolky a jejich někteří funkcionáři v roce 1925:
Tělocvičná jednota “Orel” – Tomáš Polášek starostou, Antonín Běhula náměstkem, P. Robert Jašek vzdělavatelem)
Tělocvičná jednota “Sokol” – Václav Krist starostou
Hospodářská Otčina lidová – Lunga Josef, č. 277, předsedou
Otčina domkařů a malozemědělců – Mráz Jan, č. 25, předsedou
Strany politické a jejich předáci, pokud pisatel se dopátral:
Strana lidová – předseda Cyprian Mores, č. 192, rolník
Strana republikánská
Strana domkařů a malozemědělců (zvaná Kaderkova) – předsedou Jan Mráz, č. 25
Strana komunistická
Průmyslové místní podniky v tomto roce vedli:
Hornicko elektrárenské společenstvo – ředitel Alois Horák, správec Hauner Bohumír, účetní Peca Josef
Rolnický lihovar – předseda Alois Horák. pokladník (po smrti P. Dostala) Tomáš Polášek, místopředseda Ignác Blahušek, technický správce Petr Jarošek
Zemědělské družstvo pro zužitkování elektrické síly – předseda Ignác Blahušek
Stavební a bytové družstvo, založené asi v roce 1919 – předseda Antonín Gloss, pokladník Petr Jarošek
Význačný peněžní podnik, místní Občanská záložna, obezřetně vedena předsedou Cyprianem Morésem a předsedou dozorčí rady P. Antonínem Dostalem.
Co se týče obecního hospodářství bude záhodno zaznačiti aspoň několik konečných čísel z obecních účtů na rok 1925: příjem 179.591,17 Kč, vydání 176.342,50 Kč. Chudinský fond obecní: příjem 13.178,87 Kč, vydání 13.066,54 Kč. Přirážky na rok 1925: na mimořádný rozpočet 69%, na řádný rozpočet 451%. Spolek chovatelů hovězího dobytka měl: příjem 17.190 Kč, vydání 15.274,50 Kč. Na zbudování telefonu obec přispěla obnosem 5.000 Kč (v roce 1924), což budiž dodatečně zaznamenáno.
Také melioračních zájmů obce i hospodářských všímali si vedoucí činitelé v čele s neúnavným starostou Tomášem Poláškem. Tak přívalová voda vynutila si zbudování odpadového otevřeného příkopu pro srážkové vody od silnice Milotice – Ratiškovice směrem přes pozemky k lihovaru a k silnici Milotice – Vacenovice.
Parcelací zase získala obec trať zvanou “Horky” vysazenou asi pěti sty pěkných třešní. Provedením parcelace v roce 1925 byly změněny některé cesty. Tak zrušena byla polní cesta na spodním Juřikovsku na poli Josefa Lungy, č. 170, který až do této doby měl za povolení bývalé cesty od obce záměnou právo na užívání asi jeden a půl míry louky na obecní “Kučovánce”. Nyní tato najatá cesta zrušena a zřízena nová, polní, veřejná, obecní cesta přes rozparcelované panské pole “na nivkách” od silnice Milotice – Dubňany, mezi pozemky Jana Šnajdra, č. 274 a Augustina Neduchala, č. 169.
Též “na pískách u hájka” zrušena cesta na konci aleje lípové, která vedla k pozemkům “u hájka” a zřízena byla nová cesta, která odbočuje v polovici aleje směrem k písečnému (hruškovskému) potoku mezi v parcelaci přidělenými pozemky Františka Šmída, č. 73 a Jana Neduchala, č. 80. Taktéž při parcelaci panského pole “pod Šidleny” zřízena obecní cesta od silnice Milotice – Dubňany směrem vzhůru k “Šidlenám”.
U Družstevní cihelny na bílém kopci je zajištěna služebnost pro cestu k pozemkům na kopci parcelací přiděleným Františku Tomečkovi, Juliusi Příkazskému, Františku Křižkovi č. 141 a Janu Ivičičovi. “Na homoli” rovněž zrušena při parcelaci panského pole cesta podle pozemku Tomáše a Antonie Poláškových a zavedena nová obecní cesta mezi přídělci obce Ratiškovic a obce Milotic.
Tak, jak parcelace velkostatkářské půdy byla provedena, ve mnohých případech, aspoň ve zdejší osadě, nedocíleno zlepšení hospodářských poměrů. O příděly byl urputný boj velkého počtu uchazečů, který ovlivňovaly politické organisace a snažily se na úkor spravedlnosti podporovati své přívržence, aby získaly sympatií. Tak mnohé rodiny ztratily celoroční druhdy výdělek, poněvač velkostatek povětšině rozparcelován a šťastnější uchazeči nemohou zase z nedostatečných přídělů svých rodin uživiti. Přímým následkem je občasná nezaměstnanost a houfné stěhování mladého listu slováckého do ciziny, zvláště do jižní Ameriky (Argentiny). Je to jistě velkou ztrátou národních sil a kapitálů.
Rok 1925 byl velmi deštivý, sena a otavy vyváženy ze zaplavených luk, píce nedostatek, obilí dobré. Maso hovězí 12 Kč 1 kg, vepřové 18 Kč. Mzdy dělnické: se stravou denně 10-12 Kč při jarní práci, ve dnech žňových dělníci se stravou 20 Kč, dělnice 15 Kč.
Činnost vzdělávací a zábavnou vyjadřují divadla, schůze, knihovny. Tělocvičná Jednota Orla čsl. sehrála tato divadla: Oldřich a Božena (25.3.), vyděděnci (13.4.), Láska kvete v každém věku (11.10.), Staří blázni (8.12.). Tělocvičná Jednota Sokol: To se nesluší (20.6.), Zvony (25.10.), Papageno (26.12.). Místní studující: Poslední muž (1.5.), Kráska ze Šumavy (23.8.). Sbor dobrovolných hasičů: Na selském gruntě (28.6.). Národní Jednota: Ta naše Maňa (22.3.). Jednota Orla čsl. na den 15. února pozvala vldp. arcikněze Jana Hikla z Holešova, který měl přednášku se světelnými obrazy o Lurdech.
Obecní knihovna svěřena dvěma knihovníkům: Antonínu Babíčkovi č. 22 a Josefu Lungovi č. 189. Knihovna tělocvičné Jednoty Orla čsl. Františku Šťastnému č. 10.
Vinobraní slabé. Práce polní v tomto roce započaly asi v tuto dobu: zemáky sázeny 15. dubna, sečení sena 8. června, žně 15. července, sečení otav 23. srpna, kopání řepy 3. října.