1973

1973

Počasí

V roce 1973 bylo počasí značně proměnlivé.

Leden, považovaný za nejchladnější měsíc v roce, byl velmi mírný. V prvních deseti dnech se teploty pohybovaly 4 - 5 °C. Teprve druhá a třetí dekáda zaznamenala ranní mrazy -10 °C, přes den však vystoupil teploměr opět k 0 °C. Srážky 27 mm se dostavily až po 10. 1. ve formě sněhu s deštěm. Slunečního svitu bylo poskrovnu, většinou bylo zataženo, mlhavo a oblačno.

V únoru se počasí nezměnilo. Celý měsíc byl poměrně teplý. Ranní teploty se pohybovaly kolem 0,6 °C, denní +6 - 8 °C. První dva dny tálo a pak až do 16. 2. padal sníh s deštěm. Do konce měsíce mrholilo. Napršelo 30,3 mm. Průměrná teplota 1,6 °C.

Březen byl opět teplý. V prvních deseti dnech vystoupily denní teploty nad nulu a dosahovaly až 10 °C. V druhém týdnu se objevily noční mrazíky -5 °C, v dalších deseti dnech bylo opět teplo s velkou oblačností a občasným deštěm. Ke konci měsíce vystoupily denní teploty až na 20 °C. Dny se vyznačovaly pěkným jarním slunečním počasím. 30. 3. byla první bouřka. Blýskalo se, hřmělo, ale nepršelo. Ve druhé polovině měsíce se sely jařiny a cibule, ke konci byly již jarní práce v plném proudu. Průměrná teplota 5,5 °C, srážky 8,2 mm.

Duben se vyznačoval typickým aprílovým počasím, častým větrem s deštěm. Teprve ke konci měsíce se počasí zlepšilo, teploty dosáhly 20 °C, ranní slabě nad nulou. 19. 4. v odpoledních hodinách byla bouřka, navečer k půl šesté se opět vrátila, vydatně pršelo, objevily se i kroupy. Ke konci měsíce jarní polní práce, dosela se kukuřice a sely se okurky. Průměrná teplota 7,5 °C, srážky 74,1 mm.

Květen začal velmi teplým počasím. Hned první den ukázal teploměr 25 °C a ani v noci neklesl pod 15 °C. Druhý den vál silný vítr, v noci popršelo a třetího dne se přihnala silná bouře s větrem. Napršelo 10 mm vody. Přeháňkové počasí potrvalo až do konce dekády. Po 10. 5. se poměrně ochladilo, silný vítr způsobil škody na porostech. V nechráněných polohách bral s sebou písečnou půdu a na jiných místech se tvořily závěje. Konec měsíce byl opět teplý s ranními mlhami a oblačným počasím. Průměr srážek 20,2 mm, průměrná teplota 15,1 °C.

Červen začal parnými dny s teplotami 29 °C a pěkným letním počasím, které se udrželo až do poloviny měsíce. V dalších dnech nastalo částečné ochlazení s častými a vydatnými přeháňkami. Koncem měsíce bylo opět teplo, ráno 20 °C, v poledne až 30 °C. Průměrná teplota v červnu 17,8 °C, srážky 44,9 mm.

Červenec - v prvních dnech bylo pěkné letní počasí s ranními teplotami 20 °C a denními 25 - 30 °C, trvalo až do 20. 7. První žňové práce probíhaly za krásného počasí, ale třetí dekáda přinesla vítr s častými přeháňkami při jinak slunečném počasí. Tyto nepříznivě zasahovaly do žňových prací, ale dík nynější mechanizaci, pokračovaly i přes tuto nepřízeň počasí. Průměrná teplota 19 °C, srážky 48,2 mm.

V srpnu převládalo pravé žňové jasné počasí s teplotami ráno 17 °C a odpoledními 32 °C. V parných dnech se přihnaly 3 bouřky s vydatnou sprškou, pak bylo opět jasno a teplo. Od 10. 8. parna poněkud polevila, jinak měl tento měsíc nejvíce slunečního svitu. Toto příznivé počasí přispělo k dokončení žňových prací na celé ploše obilovin a zasetí strniskových směsek. Průměrná teplota v měsíci 20 °C, srážky 33,3 mm.

Září jakoby chtělo dovařit, co nestačil srpen. Pěkné bezoblačné počasí se udrželo téměř do poloviny měsíce. Teprve v druhé polovině nastalo ochlazení s ranní teplotou 1 °C. V posledním týdnu téměř denně vydatně pršelo, což prospělo setí, sklizni okopanin a přípravě půdy na zimní období. Průměrná teplota 15,1 °C, srážky 56,4 mm.

Říjen se již přihlásil s typicky podzimním počasím. Denní teploty dosáhly sotva 10 °C. Do 10. 10. se objevovaly časté mlhy, mrholilo, časté přeháňky. Po 10. bylo ještě chladněji. První mrazík byl 13. 10., denní teplota klesla na 4 °C a s malým oteplením přes den, ale s nočními mrazíky se udržela až do 25. 10. 26. 10. byl citelný mraz, který se udržel i poslední týden. Hospodářské práce pokračovaly i vzdor mrazíkům. Průměrné teploty v měsíci 7,7 °C, srážky 24,2 mm.

Listopad byl měsícem poměrně chladným. Hned v prvním týdnu klesly ranní teploty až na -8 °C, přes den -5 °C. Teprve po 10. 11. došlo k částečnému oteplení a sním i deštivé počasí provázené větrem. Koncem měsíce nastalo uklidnění. 26. 11. poprve sněžilo a souvislá sněhová pokrývka zůstala až do 29. 11. Průměrná teplota v měsíci 2,8 °C, srážky 20,1 mm.

Prosinec se ohlásil skutečnou zimou již v prvních dnech. 3. 12. klesla teplota na -16 °C a tento stav trval s mírným stoupáním a klesáním teplot až do 20. 12., kdy nastalo oteplení - slabě nad 0 °C, oblačné počasí s větrem, ale bez srážek. Vánoce byly vez sněhu. Průměrná teplota v prosinci 0,8 °C, srážky 12,3 mm.

 

---

 

Zemědělství

Poměrně slabá zima způsobila časný nástup vegetace, ale také dobré přezimování většině škůdců zemědělských kultur - mandelinka bramborová, mšice, krytonosci. Vydatné srážky přišly až v dubnu, který byl nejvlhčím měsícem roku. Další měsíce měly vláhy poskrovnu, což mělo velký vliv na výnosy pěstování plodin, hlavně okopanin a zeleniny, které jsou na vláhu náročné. Průběh jara a léta nedávaly v důsledku sucha předpoklady vysoké úrody. Obiloviny byly “krátké ve slámě” a zrno nedostatkem vody zasychalo. Lepší situace byla u řepky, kde byl předpoklad dobré úrody. S její sklizní se začalo 9. července. Sklizeň se prováděla třemi kombajny a trvala čtyři dny. Dosažený hektarový výnos z plochy 32 ha činil 28 q. Po sklizni řepky přišly na řadu obiloviny. Sklizeň začala 17. 7. Sklízelo ji 5 kombajnů z plochy 300 ha. Průměrný hektarový výnos pšenice byl 41,9 q. Nejvyšší sklizně bylo dosaženo z pozemku staré louky, kde hektarový výnos činil 67 q. Plánovaná produkce obilovin byla překročena a navíc do státních fondů bylo dodáno 50 q. Po sklizni následoval úklid slámy a podmítka.

Na podzim časný příchod mrazů a nízkých teplot způsobil ukončení vegetace vinné révy a ovocných stromů, což mívá vliv na odolnost těchto kultur vůči silným mrazům v dalších létech.

Stále důležitější plodinou pro zajištění výroby živočišné především pro výrobu mléka se stává silážní kukuřice, která v našich podmínkách dává největší množství uchovatelných živin. Silážování patří k pracím vysokých nároků na mechanizační prostředky, především dopravu. Díky dobré připravenosti strojů se podařilo v tomto roce sklidit kukuřici včas v agrotechnické lhůtě s minimálními ztrátami, čímž byl dán základ k výrobě kvalitní siláže, Je škoda, že nedostatek srážek v průběhu roku ovlivnil výnos, a proto nebylo vyrobeno plánované množství této siláže.

V obci máme čtyři zemědělské podniky - JZD, SŠS, Společný družstevní podnik a podnik pro šlechtění drůbeže.

Jednotné zemědělské družstvo

Výsledky hospodaření jednotného zemědělského družstva v roce 1973 vykazují rozdílnou úroveň na některých úsecích. Dá se říci, že poměrně stabilizovaná je rostlinná výroba, živočišná má velmi dobré výsledky v chovu vepřového dobytka. Ve výrobě mléka, kde denní průměrná dojivost je u nás 6,15 l, ale okresní průměr je o 2 litry vyšší, pokulháváme.

Celkové výsledky v rostlinné výrobě v roce 1973 můžeme hodnotit jako velmi dobré, i když klimatické podmínky nebyly nejideálnější. Podstatné nížení výnosu bylo jedině u kukuřice na siláž. V porovnání s rokem předchozím se projevilo snížení výnosu na 1 ha o 14%.

Z tržních plodin nejméně výhodné a ztrátové byly brambory. Nízký výnos, vysoké náklady v důsledku degenerační oblasti jižní Moravy povedou k zrušení pěstování této plodiny v dalších létech. Další plodinou, která z tržních plodin nese nejnižší finanční efekt, je cukrovka. Tato plodina patří ovšem mezi závazné tržní ukazatele, její výměru nemůže družstvo ovlivnit. Přesto však mechanizace s omezením ruční práce ukazuje, že i tuto plodinu lze pěstovat s částečným ziskem. Bude nutno však včas a řádně zesilážovat krajky a řízky, neboť krmná hodnota této siláže bývá patřičně horší s porovnáním s kukuřičnou.

K nejintenzivnějším plodinám patří zelenina a vinice. Zde výnos dosahuje pětinásobku a dá se říct, že možnosti jsou i daleko vyšší.

Seřadíme-li zeleninu v pořadí s nejvyšším výnosem, na 1. místě jsou okurky nakladačky, na 2. místě vinice, dále okurky nakladačky, salátky a na 4. místě cibule.

Sady, i když jejich výnos je vysoký, budou vhodné pro rozšíření jen vybrané druhy s menšími pracovními náklady. Také hořčice je velmi výhodnou plodinou s vysokým výnosem, dvakrát vyšším než u obilovin.

Obiloviny jsou vysoce efektivní plodinou, zejména pšenice, u které došlo k překročení ha výnosu o 2,9 q. Ječmen, který zůstává výnosově nižší, měl snížený ha výnos o 5 q. Celkově došlo k překročení výnosu u obilovin o 117 q.

Cukrovka vlivem nepříznivého počasí v období růstu měla výnos nižší proti plánu o 55,5 q.

Vojtěška byla jednou z nejvýnosnějších krmných plodin v roce. Hektarový výnos se zvýšil o 26,2 q. Je plodinou, u které je z větší části vyřešena mechanizace, a která je výnosově stálá.

Kukuřice na siláž je plodinou s vysokými nároky na vláhu. K pěstování se bude muset používat agrotechnických zásahů k uchování půdní vláhy, hlavně při jarním setí. Kukuřice utrpěla suchem, v důsledku toho i výnos se snížil o 146 q z ha.

Brambory jsou - podle výroční zprávy agronoma - málo výnosnou plodinou v tomto kraji. Vyžadují velkých pracovních nákladů proti jiným plodinám, což je pro výrobní zemědělský podnik nevýhodné.

Vinice by bylo vhodné ještě rozšířit, dávají velký výnos. V letošním roce byl překročen o 10.000 a tržby o 21.000 Kčs dosažením vyšší kvality.

U zeleniny došlo k překroční jak u okurek nakladaček o 8.600 Kčs, tak i u cibule o 32.000 Kčs. Pouze okurky salátky nesplnily produkci o 84.000 Kčs. Dochází zde ke snížení výkupní ceny vlivem pozdější sklizně. Zelenina je náročná na vláhu. Je nutné ve zvýšené míře využít spodní hladiny vody u meliorací, využíváním folií a využití závlahy, což je ovšem nejnákladnější.

 

Přehled o sklizni v rostlinné výrobě

 

 

Plánované stavy zvířat jak u hovězího, tak i vepřového dobytka živočišná výroba splnila. U hovězího dobytka bylo překročení dosaženo vyšším nákupem zvířat. Plán převedených nebyl splněn o 69 telat - důsledek špatného zabřezávání a porodnosti krav. Proti loňskému roku se zvýšil stav hovězího dobytka. U vepřového bylo tohoto zvýšení dosaženo větším odchovem selat. Stavy zvířat jsou podle plánu vyšší, ale v porovnání s předcházejícím rokem poklesly. Výroba vepřového masa nedosáhla plánovaného přírustku, kdežto výroba hovězího masa plánovaný přírůstek splnila. Dá se však říci, že vysoká spotřeba objemných krmiv při výrobě hovězího masa, nepříznivě ovlivnila výrobu mléka, kde nedostatek krmiv spolu s dalšími problémy způsobil podstatné snížení výroby proti plánu. Jediný chov, který se dá dobře hodnotit je rozšíření výroby housat zhruba na dvojnásobek.

Výroba mléka nejvíce ovlivnila hospodářský výsledek roku. Plánované náklady na 1 l stouply z 2,22 na 3,26 Kčs. Příčin je mnoho. Začínají krmnou základnou - složení, pokračují přes zabřezávání krav a jalovic až po plemenářskou, zootechnickou a krmivářskou práci. Navíc se vyskytly nedostatek v ošetřování dobytka.

Aby se situace zlepšila, je třeba začít s kvalitním odchovem mladého dobytka, zajistit dobrou krmnou dávku u jalovic, více využívat pastevního odchovu s přikrmováním a to jak doma, tak i v kooperace nebo smlouvou s některým družstvem. Pokud se týká výroby hovězího masa, patří družstvo mezi družstva dobrá, přesto ale vlastní náklady na 1 kg u telat a jalovic jsou vysoké, činí v přímých nákladech 15,80 Kčs. Chov selat je odvětví, které dosahuje dobrou užitkovost a tím i výnosy. Dosažená užitkovost přes 25 selat na prasnici jsou jedny z nejlepších. Poukazuje se na zastaralé umístění, kde není možné dosáhnout takových výsledků jako ve stájích moderních. Tato výroba je vhodná i pro zásobení selaty záhumenkářů ve vlastním družstvu a také sousedních JZD. U výroby housat se vytváří předpoklady pro další rozšíření.

 

Družstvo chovalo v roce 1973

 

 

Přehled odchovu zvířat

 

 

Výroba

 

 

Výroba vepřového masa je málo rentabilní vzhledem k nákladům na zakoupená krmiva.

Při sklizni cukrovky bylo poprve použito kompletní mechanizace a to na celé ploše. Tím odpadla jedna z fyzicky nejobtížnějších podzimních prací. Výnos cukrovky, přestože nedosáhl plánované úrovně stačil na to, aby naše JZD spolu s dvěma dalšími byli na okrese jediní, kteří splnili plán státního nákupu.

Prvořadým úkolem v dalším roce bude zaměřit společné síly na zlepšení výsledků našeho družstva, na organizaci práce v rámci kooperačního seskupení možností ještě lepšího využití půdy a mechanizace.

Úroveň fondu odměn byla na stejné výši jako v předcházejícím roce. Podíly na hospodářském výsledku byly vypláceny členům během roku v celkové částce 100.000 Kčs. Naturálie byly poskytnuty všem družstevníkům v plné výši.

V soutěži družstev o zlepšování pracovního prostředí se naše JZD stalo vítězem okresní soutěže. V průběhu roku pokračovali v pracích na ozelenění farmy výsevem nových travnatých ploch a výsadbou dřevin.

Členové JZD jsou aktivní i ve sportovní činnosti organizované SDR v Hodoníně. Mužstvo kopané se umístilo na dobrém místě v celookresním turnaji. Mimo to sehrálo řadu zápasů s mužstvy jiných zemědělských závodů a institucí.

Státní školní statek

Dalším významným zemědělským závodem je Státní školní statek, který slouží současně k praktické výuce žáků střední zemědělské technické školy v Kyjově včetně zemědělského odborného učiliště ve všech směrech hospodaření.

Pedagogičtí pracovníci SZTŠ spolupracují úzce s THS školního hospodářství při dlouhodobých i krátkodobých plánech, jejich uskutečňování a vyhodnocování. Spolupracují také při zpracování podkladů pro komplexní hodnocení školního hospodářství, podkladů pro hodnocení soutěží, kolektivních smluv a účelového poslání. Výsledky hospodaření školního hospodářství jsou zveřejňovány na panelech SZTŠ a jsou využívány pro výuku. Učitelé se podílejí odbornou spoluprací při realizaci nových technologií v rostlinné a živočišné výrobě při výzkumné činnosti. Techničtí hospodářští pracovníci školního hospodářství spolupracují především při praktické výuce žáků SZTŠ a učňů ZOU odborným vedením, instruktážemi, výchovnou činnosti při individuální a prázdninové praxi žáků a učňů.

V rostlinné výrobě spolupracovali s ÚKZÚZ v Uherském Ostrohu a Podivíně a to při zajišťování perspektivních odrůd plodin a v živočišné výrobě s vysokou školou zemědělskou v Brně při zajišťování křížení prasat a s výzkumným ústavem pro chov prasat při stanovení nejvhodnějších krmných dávek.

V roce 1973 byly zavedeny nové technologie při pěstování cukrovky s omezenou potřebou ruční práce, při dvoufázoví sklizni cukrovky, při využití linky na čištění obilovin a při klimatizačním zařízení v nové porodně prasat.

Mimo plnění učebně výchovného plánu plní SŠS dodávky pro veřejné zásobování povětšině nad 100% plánovaného množství.

U okopanin a pícnin mělo být v roce 1973 sklizeno podle plánu 21.560 q. V důsledku abnormálního sucha sklidili pouze 14.725 q. Celkovou hrubou produkci rostlinné výroby příznivě ovlivnila vyšší sklizeň zrnin. Podle plánu činila celková sklizeň zrnin 3.831 q, skutečně sklidili 4.592 q, o 20% více.

 

Plnění úkolů státního plánu

 

 

Prodej chovných zvířat

 

 

V SŠS pracovalo 47 zaměstnanců. Průměrná měsíční mzda 1 pracovníka činila 2.025 Kčs.

Společný zemědělský podnik

Nový způsob zemědělské výroby nenechal při starém ani výrobu živočišnou. Družstva pro okres společný zemědělský podnik jako správní orgán pro živočišnou výrobu. Chov zvířat se soustředí ve velkovýrobní systém. V jednotlivých je specializován zpravidla jen jeden chov zvířat, Tak v Ratíškovicích a Rohatci mají velkodrůbežárny, Šardice a Mistřín kravíny, v Miloticích byl vybudován vepřín. I když závod procházel v roce 1973 stádiem zabíhání výroby, jen selat bylo vypěstováno 34.943 ks. Od jiných podniků zakoupili 7.400 selat a prasniček. Tímto počtem však nebylo využití chovných prostor úplné hlavně pro nedostatek selat, ale také pro výskyt onemocnění vepřů Aujezskyho chorobou a bronchopneumonií. K tomu je nutné přičíst ztráty při chovu většího počtu vepřů jako je kanibalismu s a zlomeniny končetin při roštovém ustájení. Celkově dosáhl úhyn v roce 1973 0,639 vepřů a selat, což je ztráta skutečně značná. Vzdor těmto škodám podařilo se podniku plán výroby překročit. Na státní nákup bylo dodáno 270 vagonů vepřového masa v hodnotě 36.317.000 Kčs. Je nutné vzpomenout, že počátkem roku, kdy byly střediska haly zaplňovány, byl závod uzavřen pro nebezpeční nákazy slintavkou, nebyl povolen nákup selat, což nepříznivě ovlivnilo celkový výsledek hospodaření.

Závod zaměstnává celkem 115 pracovníků, průměrný věk 35 let. Na středisku poroden se pracuje na 2 směny, na ostatních úsecích na 1 směnu. Mzdy pracovníků byly v tomto roce ještě podle časových tarifů z důvodů neúplných zástavů. V příštím roce má být zavedeno odměňování podle užitkovosti.

Na závodě probíhá živá socialistická soutěž o titul “Brigáda socialistické práce”. Účastnilo se jí 7 kolektivů.

Drůbežárna

Podstatný úsekem zemědělské výroby je chov drůbeže. Jako v jiných oborech, je i v zemědělství snaha po specializaci. Po dohodě s místním JZD byl na jeho bývalé farmě v naší obci zbudován oborový podnik Drůbežárna Xaverov, šlechtitelský závod 08 Chrustenice, šlechtitelská stanice Vlkoš, farma Milotice pro chov krůt jak plemenných, tak i pro výkrm. Chovné hejno čítalo v uplynulém roce 6.000 Krůt bílých, širokoprsých, od nichž bylo získáno 600.000 ks vajec. Tato byla dodávána do líhní téhož závodu ve Vlkoši. Jednodenní krůťata dodává podnik jednotlivým JZD, zabývajícím se chovem krůt pro výkrm. Cena 1 krůtěte je 17 Kčs.

Podnik dodává krůťata nejen zemědělským podnikům v naší republice, ale také do států RVHP do SSSR. Že zájem o tento chov vzrůstá, svědčí úmysl přístavby dvou hal pro 10.000 ks krůt.

Závod zaměstnává celkem 18 pracovníků při dvousměnném provozu.

 

---

Místní národní výbor

Místní národní výbor v roce 1973 ve 2. roce volebního období měl v plánu opět plnění další části volebního programu, schváleného NF pro celé volební období.

Plénum MNV pozůstává z 30 poslanců jako nejvyšší orgán státní moci v obci. Plenární schůze se konají každé dva měsíce.

Rada MNV se schází čtrnáctidenně při průměrné účasti 7 členů Jednání rady v uplynulém roce bylo ztíženo déletrvající nemocí předsedy MNV, tajemníka a mateřskou dovolenou s. Ševčíkové. I přes tyto potíže splnila rada úkoly stanovené pro tento rok.

Místní národní výbor má tyto komise: finanční a plánovací - předseda s. A. Dobeš, kulturní a školskou - s. J. Luža, komisi výstavby - s. F. Dobeš, komisi veřejného pořádku - s. A. Běhula a komisi zemědělskou - s. F. Macek.

Z celkového počtu poslanců je 11 mladých lidí - 4 ženy a 7 mužů, z nichž jsou 2 členy rady, ostatní pracují v komisích a ve sboru pro občanské záležitosti. Jejich práce si všichni váží jako přínosu a soudí se, že v budoucnu bude možno podíl mladých lidí na správě obce ještě zvýšit.

Jedním z hlavních úkolů činnosti MNV je zajišťovat a s pomocí občanů provádět akce pro rozvíjení životního prostředí.

V akci Z byly v roce 1973 zařazeny a provedeny:

1. Panelová cesta a úprava prostranství kolem kulturního domu
2. Vozovka na Fučíkové
3. Oplocení hřiště TJ Družstevník jako součást rozsáhlé úpravy celého sportovního areálu
4. Úprava cesty v ulici Havelka - Pres
5. Úprava cesty na Záluží a Zafáří
6. Oprava budovy ZDŠ, MŠ, vybavení stravovny
7. Úprava veřejných prostranství, osvětlení čekárny na návsi, u statku
8. Vybudování zeleně uvnitř prostorů zemědělských závodů, u hřbitova, v parčících
9. Úprava předzahrádek, fasád rodinných domků, chodníků a úklid veřejných prostranství.

Hodnota takto vytvořeného díla představuje částku 1 milion Kčs, jíž se podílí naši občané na zvelebení obce a zlepšení životního prostředí. Škoda, že ne všichni.

Hlavní úlohu, pokud se týká získávání pracovních sil, plní zde NF prostřednictvím jednotlivých organizací v ní sdružených, z nichž každá do svého plánu činnosti zařazuje závazky k práci na akcích všeobecně prospěšných a snaží se je splnit.

Jako prvořadý úkol byla stanovena výstavba budovy mateřské školy za starým národním výborem na Závisti se zařazením do akce Z v plánovaném nákladu 2,5 mil. Kčs. V tomto roce se pracovalo na projektu, přípravných pracích a dodávkách materiálu.

Budova ZDŠ slouží svému účelu 15 let a již volá po dostavbě druhé etapy, kde má být tělocvična, dílny a stravovna, ale i prostor pro třídy začíná být tísnivý, nechce-li se přistoupit k vyučování na směny.

V tomto roce byl vypracován pro naši obec směrný územní plán obce jako závazná směrnice pro soukromou i veřejnou zástavbu na dobu 20 let. Vytyčuje nové budoucí stavební obvody, úpravy komunikací. Volá se po organizované výstavbě nových domů s určitou typizací a výškového vsazení staveb v terénu, po určité kázni stavebníků z hlediska celkového vzhledu obce.

Počet domů ke konci roku 1973 byl 421, počet obyvatel 1675, z toho převažují ženy o 41 osob. Průměrně bydlí v jednom domovním čísle 4 osoby. Podle zamýšlených staveb nových rodinných domků, mělo by jich být postaveno do roku 1980 o 120 více.

Rybník

Pokračovalo se v rekonstrukci rybníka, kterou provádí Státní rybářství v Přerově. Akce v roce 1973 nebyla dokončená.

Rozhlas

Generální oprava rozhlasu je zadaná již dva roky. Rozhlasové zařízení i venkovní rozvodná síť je v havarijním stavu a ztěžuje informovanost občanů. V roce 1973 byla na opravu rezervovaná částka 250.000 Kčs, která pro nedostatečnou kapacitu provádějícího podniku nebyla vyčerpaná.

V obci je 30 volebních obvodů, které v průměru čítají asi 14 domů. Schůzky občanů po obvodech nejsou svolávány. Práce poslanců se v obvodech soustřeďují podle naléhavosti problému - při uzavírání závazků a jejich kontrole, při soupisech, informacích a projednávaných problémech, zvaní na politické, kulturně výchovné a zvelebovací akce. Tento styk s voliči je postačující.

Během tohoto roku se spolupráce se složkami Národní fronty dále prohlubovala. Na schůzích NF se projednávají závažné úkoly na základě uzavřené dohody o spolupráci je prováděna kontrola plnění úkolů jednotlivých složek NF, jsou podávány informace o plnění volebního programu a plánu hlavních úkolů pro příští rok. Spolupráce i vzájemné kontroly se osvědčily, pomáhají zvládnout styk se společenskými organizacemi.

Účast občanů na řízení a správě obce se proti minulému roku jen málo zlepšila. Plenární zasedání, kde by mohla být přímá informovanost občanů o projednávaných záležitostech je občany málo navštěvována. Přitom nelze říci, že bychom měli netečné lidi, vždy přiložili ruce k dílu, když za nimi funkcionáři přišli, jejich zájem o dění v obci se projevuje živě na členských schůzích organizací v plénu NF, na veřejné schůzi strany, při hovorech s mládeží. Bude třeba hledat další možnosti ke zlepšení.

Politicko výchovná činnost byla na dobré úrovni v rámci OB. Zlepšení by vyžadovala činnost divadelní, mimoškolní vzdělávání, rozdělování užívací doby místnosti kulturního domu jednotlivým organizacím, v tělovýchově v rámci jednotného systému branné výchovy a v případě spartakiády.

Klub MNV

V listopadu byl zřízen klub MNV, jehož vedoucím se stal s. L. Macek. Vyl schválen statut klubu i plán činnosti na rok 1974. Milotice byly jedinou vesnicí, kde byl utvořen klub ve stanoveném termínu.

Úkoly volebního programu pro rok 1973 byly dobře splněny. Členové strany jako poslanci MNV se na tomto úspěchu podílí velkou měrou, vedoucí úloha strany je uplatňována ve všech orgánech MNV.

V průběhu roku uskutečnil MNV v jarních a podzimních měsících “Hovory s mládeží”. Akce měly dobrou účast. Nedostatek se jeví v tom, že zůstala stranou převážná část mladých lidí ve věku od 20 - 30 let. MNV se klade za úkol zainteresovat tyto mladé lidi poutavým kulturním programem či už přímo nebo s pomocí jednotlivých složek NF.

MNV se snaží vyjít vstříc Socialistickému svazu mládeže podle možností prostorami pro politickovýchovnou a kulturní činnost. Finanční podporu jim poskytli na vybavení klubovny.

Sbor pro občanské záležitosti

Sbor pro občanské záležitosti je samostatným aktivem MNV. Předsedkyně s. S. Ježková není poslankyní MNV, byla do funkce volena ustanovujícím plenárním zasedáním. Práce tohoto sboru - pořádání občanských sňatků a pohřbů, vítání dětí do života, vydávání občanských průkazů 15letým, oslavy životních jubileí - byla oceněna vyhodnocením na přední místo v rámci hodonínského okresu. Akce jsou prováděny důstojně, v pěkném, vyzdobeném prostředí.

Rozpočet v Kčs

 

Příjmy
	plán	skutečnost
daň z příjmu obyvatel	2 000	2 250
daň zemědělská	44 000	43 988
daň domovní	48 000	47 945
správní a ostatní poplatky	4 000	9 250
školní jídelny ZDŠ a MŠ	152 000	169 045,50
kultura - kino	48 000	42 954
nájemné a hřbitovní poplatky	15 000	15 434
nájemné - kulturní dům		22 085
vnitřní správa	14 000	8 178,41
poplatek ze psů	5 000	9 015
místní poplatky		3 000
dotace ONV	103 000	103 000
dotace na údržbu ZDŠ		85 000
převody		173 219,82
sdružené prostředky		279 364
celkem	435 000	1 013 808,73

 

 

 

Výsledek hospodaření roku 1973 9.315,80.

Stav fin. prostředků na účtě sdružených prostř. 7.816,01.

K vyššímu čerpání na jednotlivých kapitolách oproti rozpočtu bylo použito finančních prostředků z účtu sdruž. prostředků, na kterém bylo k 1. 1. 1973 148.064,- Kčs.

Obyvatelstvo

Celkový počet obyvatelstva se v obci podstatně nemění. Máme u nás 1.675 občanů, z toho 858 žen. V uplynulém roce se narodilo 32 dětí, z toho 14 děvčat. Zemřelo 23 občanů. Přistěhovalo se 12 občanů, vystěhovalo se 11. Sňatků bylo uzavřeno v místě 12, mimo obec 11.

Zásobování

Zásobování obyvatelstva obstarávají dvě prodejny potravinářského zboží a to samoobsluha s vedoucí Bl. Novotnou a prodejna Jednoty - vedoucí J. Fišman - s oddělením domácích potřeb. Prodejny jsou celkem dobře zásobeny, občas bývá potíž s ovocem a zeleninou. Prodejna masa - vedoucí F. Lunga - zde zásobování poněkud vázne, bývají stížnosti i na sortiment zboží. V prodejně textilu bylo v tomto roce zrušeno oddělení konfekce, s čímž občané nejsou spokojeni. poněvadž všechno musí obstarávat v Kyjově nebo Hodoníně. Prodejnu obuvi vede L. Lukášová. Zásobování i obsluha je zde dobrá.

Pohostinství

Pohostinství jednoty nejen udržuje, ale i zvyšuje dobrý zvuk nejen příjemným posezením, ale i rychlou a ochotnou obsluhou. Všechny také uspokojují chutně upravená teplá i studená jídla. Ne nadarmo získal kolektiv titul Brigáda socialistické práce, který již od roku 1967 obhajuje, ale v tomto roce mu bylo na konferenci delegátů uděleno vyznamenání za splnění všech úkolů a všichni zaměstnanci obdrželi bronzové odznaky u příležitosti oslav 10letého trvání podniku.

Plán tržeb v tomto roce překročili o 117.875 Kčs, z toho připadá na výrobu kuchyně 37.880 Kčs, což svědčí o svědomité práci zaměstnanců i jeho vedoucího s. Dobeše.

Od dubna je v provozu Pohostinství Jednoty v přístavbě kulturního domu. Slouží především k občerstvení účastníků schůzí i kulturních podniků. Nebylo by na škodu rozšířit v provozovně sortiment zboží třeba jen o výrobky studené kuchyně.

V organizaci služeb má MNV jen traktorovou dopravu, která však není obsazena stálou pracovní silou. Je prováděna jen příležitostně, slouží hlavně pro akce výstavby v obci řízené MNV.

Komunální služby Vracov mají u nás zasklívací službu, jejich závazek pro dílnu u nás však není dodržován.

V obci je správkárna obuvi. Opravy provádí F. Imrich.

Zdravotnictví

Zdravotní služby jsou poskytovány obvodním lékařem MUDr. Josefem Janíčkem, dětským lékařem E. Řezáčem a zubním lékařem Karlem Chleborádem. Úroveň lékařské péče je dobrá. Občas se vyskytují stížnosti, týkající se objednacích lhůt u zubního lékaře.

Přestupky, nehody

V tomto roce došlo ke snížení stížností a závažnosti přestupků u našich občanů. Doznívaly ještě spory majetkové po rozvodových řízeních, sousedské spory o zdroji vody, řešení čistoty ovzduší a vozovek při stavbách a výjezdy z polních cest.

V tomto roce došlo v naší vesnici k několika nehodám, způsobených vinou chodců, ale i motoristů, všechny bez vážnějších následků.

Na následky otravy z hub zemřeli postupně 3 členové rodiny Formankovy - Bohuslav 3. 8. 1973, Marie 14. 8. 1973 a Josef 26. 8. 1973.

 

---

 

Národní fronta

Národní fronta, sdružení všech politických, společenských a sportovních organizací za účelem jednotného postupu v otázkách celospolečenského významu, zvláště při pořádání oslav významných výročí a organizačního zajištění národních směn. Její politickovýchovná práce vychází ze závěrů plenárního zasedání ÚV KSČ z října 1972 o ideologické práci, rozpracovaných na plénu OV NF z 1. 12. 1972, podle nichž politickovýchovná práci musí směřovat k plnému uplatnění vedoucí úlohy dělnické třídy a k upevňování vedoucí úlohy strany na všech úsecích.

Práce NF byla v tomto roce zaměřena na 25. výročí Vítězného února oslavy VŘSR a Měsíce přátelství. Účast na těchto akcích dokázala dobrou práci členů NF, zejména se osvědčila osobní agitace dvojic s pozváním na oslavy 1. máje, oslavy VŘSR i na veřejnou schůzi stranické organizace. Zástupci MV NF navštívili schůze členských organizací, zajišťovali účast na akcích Z a pravidelně prováděli kontrolu plnění smlouvy uzavřené v roce 1972 mezi MNV a MV NF.

Na základě uzavřené dohody mezi okresními orgány v Hodoníně a v Senici nad Myjavou navázala naše obec družbu s obcí Čáry v okrese Senica. Byla podepsaná oficiální dohoda mezi oběma MNV, NF. Zástupci naší vesnice navštívili obec Čáry, seznámili se s hospodářským a společenským životem této obce a jeho vedoucími osobnostmi a pozvali je k návštěvě naší obce, která se uskutečnila.

Pro nejbližší období se připravuje vzájemné utkání v tenisu a odbíjené.

Komunistická strana Československa

Vesnická organizace KSČ v Miloticích jednak členy vlastními, jednak registrovanými členy základních organizací KSČ na závodech, plní úkoly dané ÚV KSČ a rozdělené místním organizacím podle rozhodnutí okresních a krajských výborů KSČ.

Dbá o zvýšení uvědomování občanů o tvůrčí politice strany a základních směrnicích přijatých na XIV. sjezdu strany, jejich přístupu k plnění v každém oboru činnosti, o tvůrčí rozvoj a aktivitu pracujících. Stará se o hodnocení dosavadních výsledků práce strany ve prospěch dělnické třídy a všech pracujících, o růstu jejich životní úrovně a hospodářské jistoty. Na svých pravidelných schůzích připomíná a objasňuje významná výročí u nás i ve světě, jakož i událostí v součastné době, vysvětluje svůj postoj a stanovisko k nim. Z významných výročí je to především 25. výročí Února, ze současných událostí z popudu SSSR svolaná konference zástupců 34 zemí o evropské bezpečnosti, dále návštěva L. Brežněva v USA, NSR, Francii a Indii se považuje za snahu zmírnit mezinárodní napětí. Stejný cíl měla také ratifikace smlouvy mezi ČSR a NSR o neplatnosti mnichovské dohody. K upevnění míru sloužilo také jednání vedoucích představitelů 8 komunistických a dělnických stran ve dnech 30. a 31. 10.

VO KSČ má 29 členů a 4 kandidáty. K upevnění třídního uvědomění členstva pořádá strana pravidelné vzdělávací večery studia marx-leninismu.

Československá strana lidová

V Československé straně lidové je organizováno 30 členů. Náplň činnosti organizace je převážně schůzová, projednávají se zde usnesení vyšších orgánů strany jako usnesení sjezdu ČSL, uskutečněného v červnu 1972. Členové organizace se podílí svým socialistickým závazkem na budování obce. Členové ČSL odpracovali 175 hodin na akci Z, 30 hodin na úpravě hřbitova, na úpravě okolí obydlí a výstavbě domů 3.320 hodin.

Svaz československo-sovětského přátelství

Odbočka SČSP v Miloticích měla na konci roku 1973 57 členů. Během roku bylo získáno 5 mladých členů. Funkci předsedkyně zastávala R. Čížková.

Členové organizace informovali veřejnost o životě národů v SSSR, o smyslu a cílech sovětské politiky, os politické, hospodářské a kulturní pomoci našemu státu, snažili se, aby jejich činnost sloužila především k prohlubování přátelských vztahů k Sovětskému svazu, Zvláštní pozornost byla věnována práci s mládeží. Starší členové odbočky besedovali s pionýry ZDŠ, seznamovali je s životem v SSSR v dřívější době, zdůrazňovali zásluhu SSSR na porážce fašismu v roce 1945.

Odbočka úzce spolupracovala v VO KSČ a MNV a pomáhala zajišťovat plnění volebního programu v obci. Členové odpracovali 210 brigádnických hodin při veřejně prospěšné práci, pomáhali při agitační činnosti. Tradičně už zajišťuje odbočka většinu akcí k Měsíci československo-sovětského přátelství.

Socialistický svaz mládeže

Socialistický svaz mládeže za předsednictví D. Poláškové vyvíjí činnost politicko-vzdělávací, kulturní a sportovní.

Během roku proběhlo politické vzdělávání členů na téma “Socialistický svaz mládeže - moje organizace”, přednášku o ateismu a hovory s mládeží o životě v SSSR s promítáním filmu.

K oslavám 9. května uspořádali ve spolupráci s TJ Družstevník I. ročník turnaje ve stolním tenisu, jehož se zúčastnilo 10 družstev z okresu. Řada členů je současně členy TJ Družstevník, kde pracuje a účastní se sportovních podniků. Řada členů je zapojena v divadelním a slováckém kroužku.

V únoru uspořádali společenský ples, měsíčně taneční zábavy, diskotéky, při nichž vystupoval hudební soubor SSSM Triton.

Jako členská organizace NF vyslal i SSM čtyři početné brigády, které pracovaly na úpravě prostranství před kulturním domem - 200 hodin. Mimo to členové odpracovali 600 brigádnických hodin při špičkových pracích JZD. Během roku získali 7 nových členů.

Československý svaz žen

Hybnou složkou společenského života v obci byly také členky ČSŽ. K zahájení své činnosti v roce 1973 uspořádaly oslavu MDŽ, do níž zapojily děti jednak z mateřské školy, jedna žáky ZDŠ. Účast na oslavě byla velká. Nezapomněly ani na ženy pokročilého věku. Delegace organizace s dětmi MŠ navštívila 93letou R. Zajícovou a také ženy starší 84 let. Potěšily je přáním s kytičkou květů a bonbonierou. Nebyly vynechány ani babičky v domovech důchodců: A. Šmídová v Hodoníně, Š, Bábíčková a F. Klimešová ve Strážnici, Anež. Synková v Mal. Svatoňovicích a M. Králíková v Dubňanech.

Pět členek pracuje v MNV ve Sboru pro občanské záležitosti. Dále je jim nutno přiznat i ochotnou spolupráci v organizace NF, pomoc při brigádách na úpravě obce. K získání hmotných prostředků byl proveden sběr odpadových hmot, hlavně textilu. Z výtěžku věnovaly částku 100 Kčs dětem MŠ na zakoupení hraček, stejnou částku sbírce na Vietnam. V organizaci pracuje 15 členek.

Myslivecké sdružení

Členové si pochvalovali poměrné sucho v červnu a červenci jako výhodné pro odchov mláďat u všech druhů zvěře, tak i mírnou zimu, což mělo velký vliv na přezimování zvěře i přikrmování bylo snazší.

V roce 1973 bylo střeleno: 3 srnci a 3 srnčata, 676 bažantů, 876 zajíců a 278 divokých králíků, z nichž pro zásobování bylo odevzdáno 43 kg srnčího, 168 kg bažantího a 1.300 kg zaječího masa. Odchyt zvěře vynesl 63 bažantů a 65 zajíců.

Při senoseči posbírali 447 bažantích, 197 koroptvích a 5 kačeních vajec, z nichž se v líhni vylíhlo 215 bažantů, 140 koroptví a 3 kachňata. U králíků se v pozdním letním období projevilo nakažlivé onemocnění myxomatosa.

Mimo této své záliby odpracovali členové organizace 117 hodin na brigádách veřejně prospěšných, pro účely myslivosti 290 hodin.

Myslivci mohou být s pěknými výsledky v tomto roce spokojeni, rovněž s překročením plánu odchytu.

Československý Červený kříž

Místní skupina vykazuje 238 členů, z toho 16 dobrovolných zdravotních sester. Zdravotně osvětovou činnost členové uskutečňují relacemi v místním rozhlase, na škole prostřednictvím učitelů, zdravotníků. Pro žáky uspořádali soutěž mladých zdravotníků. Soutěžilo celkem 7 družstev z obcí Milotic, Vacenovic a Skoronic. První místo obsadilo družstvo z Vacenovic.

Skupina organizovala akci k získávání dobrovolných dárců krve, hlavně přičiněním s. Š. Třeské. Krev darovalo při jarním odběru 19 a při podzimním odběru 44 dárců. Jánského plaketou byli odměněni M. Valíček a M. Střítecká za 10 odběrů. Odměněni byli i dárci za 3 a 6 odběrů.

Dobrovolné zdravotní sestry konaly pravidelné zdravotní služby při žních, sportovních utkáních, prováděly kontrolu čistoty v potravinářských obchodech, pohostinstvích, v jídelnách, v JZD a SŠS.

Členové skupiny se zúčastňovali také brigád. Celkem odpracovali 1.485 hodin. Před vánočními svátky byla provedena “balíčková akce”.Členové navštívili a podarovali 69 důchodců.

Zahrádkáři

Do oboru zemědělské výroby nesporně patří skupina drobných držitelů půdy z velké části sdružených v Čs. svazu ovocnářů a zahrádkářů. Mnozí z těchto lidí pečlivě obdělávají zahrádky i menší díly půdy, které se buďto pro svoji odlehlost nebo nerovnost terénu nehodí zapojit do lánů socialistické zemědělské velkovýroby.

Místní organizace za předsednictví R. Šedi měla v roce 1973 259 členů. Členstvo tvoří zájmové skupiny:

1. vinařskou poměrně nejpočetnější v čele se s. Běhulou
2. ovocnářskou - s. L. Miléř
3. květinářskou pod vedením A. Křižkové č.p. 201

Mimo členských schůzí celé organizace, svolávají vedoucí těchto skupin své zájemce na schůzky podle potřeby k plnění úkolů vytčených celoročním plánem.

V únoru organizovali ovocnáři s pracovníky MNV postřik ovocných stromů, v září pak místní výstavku ovoce, zeleniny a květin v sále kulturního domu. Vystaveno bylo celkem 600 vzorků. Návštěvníci mohli zde porovnat ovoce ze stromů ošetřených během vegetace a neošetřených. Výstavka se těšila velkému zájmu obyvatelstva i žactva. Vkusné aranžování výstavky nutno přiznat obětavosti F. Stříteckého a členům výboru ovoc. skupiny.

Vinařská skupina uvítala předjaří vinařským plesem, který splnil své poslání jak po stránce kulturního vyžití, tak i finanční. V březnu uspořádala tato skupina výstavku přírodních vín s ochutnáváním. Bylo vystaveno celkem 634 vzorků vín, z toho třetina byla z okolních vesnic. Vystavené vzorky hodnotily 24 čtyřčlenných skupin vedených ing. O. Ficem z výzkumné vinařské stanice v Mutěnicích. Výstavka splnila své poslání. Stala se dostaveníčkem vinařů jak místních, tak i z okolí a také representací naší staré vinařské boce, která ještě donedávna měla na razítku obce vinařský koštýř a hrozen s révovou ratolestí. Po vinobraní následovala pro vinaře přednáška ing. Fice na téma “Jak ošetřovat mladá vína”.

K obohacení programu členských schůzí sloužily odborné přednášky o pěstování květin, zeleniny, ovoce, jahod, o úpravě zahrádek. Vliv těchto přednášek bylo vidět i na úpravách předzahrádek, parčíků a to nejen při plnění vlastních závazků, ale i účastí na zvelebovacích pracích akce Z. Členové zde odpracovali celkem 1.300 brigádnických hodin. V srpnu se nezapomnělo ani na tradiční slavnost “zarážení hory”, na níž účinkovaly národopisné soubory Mistřína, Dubňan a Ratíškovic.

Včelaři

Ke vzpomenutým zahrádkářským pracím zajišťovala organizace pro své členy postřikové látky, umělá hnojiva, sazenice i cukr. Je to dobrá práce k radosti i užitku nás všech.

Včelařů je organizováno 20 a mají celkem 164 včelstev. Uplynulý rok včelařům přál, bylo slunné a suché letní počasí. Průměrná snůška medu - 15 kg na jedno včelstvo.

ZO Českého svazu chovatelů drobného zvířectva

Po celodenním napětí v zaměstnání rádi se ve volném čase věnujeme různým osobním zálibám. Jednou z nich je chov drobného zvířectva.

Organizace v naší vesnici má 42 členů. Pomáhá svým členům v chovu jednak přednáškami na schůzích, pořádáním zájezdů na výstavy i účastí na výstavách v okrese. Ale jednotliví podnikaví členové zúčastňují se výstav i mimo okres, tak Jar. Horák vystavoval holuby v Praze, Fr. Ingr drůbež v Brně, Bř. Matyáš králíky v Chocni a Chrudimi. Produkcí masa ze svého chovu kryjí povětšině vlastní spotřebu, odevzdávají však hodnotné kůže ke zpracování, ovčí vlnu i vlnu angorských králíků. Hlavní věcí však je, že dávají mládeži dobrý příklad jak užitečně strávit volný čas.

TJ Družstevník

Tělovýchova v obci je soustředěna v TJ Družstevník, má 250 členů a zahrnuje do své činnosti oddíly kopané, stolního tenisu, oddíl žen, který se v minulém roce aktivizoval. Pohodlní říkají, že je táhne štíhlá linie a Praha 75 - i kdyby, hlavně že cvičí.

Oddíl kopané má 2 mužstva, která skončila v letošní sezoně ve středu tabulky, oddíl starších a mladších žáků. Oddíl stolního tenisu má horší podmínky pro svou činnost. Potřebuje místnosti a hrací stoly. V roce 1973 sehrál 10 přátelských utkání, uspořádal 3 turnaje. I. mužstvo kopané je opravdovým vzorem pro mladší fotbalisty. V sezoně 1972-73 obsadilo 2. místo a postup do 1.B třídy mu unikl jen o vlásek. Trenérem mužstva je A. Lunga. O fotbalový růst žáků pečují s. L. Nedvědický a A. Blaha.

Tělovýchovná jednota oslavila 5. výročí přejmenování na TJ Družstevník. Při této příležitosti byla podepsána smlouva o spolupráci se slovenskou TJ Čáry. Podepsání smlouvy je výrazem opravdové snahy o sblížení a přátelství Čechů a Slováků.

Sportovní činností není vyčerpaná veškerá aktivita oddílů. Důležitá je také údržba hracích ploch, oplocení hřiště, kterou provádějí formou brigádnické svépomoci. Jsou to stovky hodin. Je samozřejmé, že mladí lidé se rádi pobaví. V tomto roce uspořádali maškarní ples, fašankovou zábavu, taneční zábavu na hřišti, také odvedenci se zábavou rozloučili. Poslední z nich byla zábava Kateřinská.

Pěkným činem lidskosti bylo získání 20 dobrovolných dárců krve.

Svazarm

Organizace se svými 54 členy uspořádala v roce 1973 dvě školení řidičů s účastí většiny členů a kurs pro řidiče malých motocyklů, kterého se zúčastnilo 22 žáků.

Střelecký oddíl má 10 členů, schází se v sobotu a neděli pod vedením s. Díkovského. Zúčastnil se soutěže o pohár družstva Kyjovan a umístil se na 4. místě z 12 družstev. K dosažení ještě lepších výsledků je třeba zvýšit treningové možnosti, zamýšlí proto vybudovat střelnici v pískovišti v Horkách.

 

---

 

Kultura

Klub se schází pravidelně vždy první pondělí v měsících na pravidelných schůzích. Řídí kulturní činnost v obci. V klubu pracují tyto kroužky:

1. slovácký kroužek, nácvik provádí Jos. Kasánek mlad.
2. hudební soubory Křižky a Zbořila
3. estrádní soubor - vedoucí Kundrata a Kopřiva
4. hudební soubor SSM - Triton
5. divadelní soubor začínal vyvíjet svou činnost.

Recitační a pěvecký kroužek nezískal dosud vedoucího. Zimní měsíce věnovala, tenkrát ještě OB, organizaci plesů a zábav. Největší úspěch měl společenský ples pořádaný SSM. Tradiční krojový ples byl slaběji navštíven, tím však vynikla krása národních krojů. Období masopustu ukončila fašanková zábava.

Zjara sehrál u nás divadelní kroužek při OB ve Skoronicích hru “Ženitba”, brzy po něm OB Vlkoš divadelní hru “Muziky, muziky”. Obě představení měla pěknou návštěvu. Povelikonoční šlahačková zábava rozveselila hlavně mládež.

V červnu byl pořádán “Národopisný festival” za účasti okolních souborů z Ratíškovic, Vacenovic, Kyjova, Svatobořic a Dubňan. Pro nepřízeň počasí se festival konal v kulturním domě. Program se líbil, úroveň souborů byla na výši, zvláště souboru z Kyjova.

Profesionální soubor Moranka předvedl svůj hudební a estrádní program u Šidlen. Vystoupení se velmi líbilo. V měsíci srpnu natáčela u nás Čsl. televize národopisný pořad, ve kterém účinkovalo 80 členů souboru z Milotic, hudební soubor B. Zbořila a členové slováckého kroužku.

Po stránce politicko-výchovné bylo především vzpomenuto výročí 25. února oslavou v sále kulturního domu spojenou se zábavným pořadem, na kterém se podílely děti z MŠ, žáci ZDŠ, členové slováckého kroužku, estrádní soubor, big - beatový soubor SSM a obě dechové kapely. Po zahájení a projevů s. L. Macka o významu Února shlédli občané pěkný kulturní program, trvající téměř 3 hodiny. Toto pěkné odpoledne bylo důstojnou oslavou památného výročí.

Pěkně vyzněla také oslava MDŽ, na níž účinkovaly opět děti MŠ, žáci ZDŠ a estrádní skupina OB.

Důstojně bylo vzpomenuto výročí osvobození Milotic RA. Na programu účinkovali členové všech kroužků a souborů OB.

1. května oslava s radostným průvodem vesnicí. Oslava 9. května měla ráz vážný.

V listopadových dnech jsme vzpomněli 50. leté výročí vzniku SSSR, 30. výročí podepsání smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci mezi ČSSR a SSSR v Moskvě roku 1943 a zahájení Měsíce československo-sovětského přátelství. V předvečer 6. listopadu se konal lampionový průvod vesnicí, po proslovu byly položeny věnce k pomníku padlých. Do těchto dní byla vhodně zařazena výstavka sovětské knihy.

Základní devítiletá škola

Učebně výchovná práce školy ve školním roce 1972/73 byla realizována na základě závěr XIV. sjezdu KSČ a na základě hlavních úkolů stanovených ministerstvem školství ČSR, vycházejících ze sjezdových usnesení. Šlo o získání všech učitelů k aktivní, iniciativní a angažované práci k realizaci linie strany ve výchově, o všestranné rozvinutí ideově výchovného působení v každodenní práci všech učitelů jak ve školní tak i v mimoškolní výchově. Škola se snažila rozvinout a zintensivnit výchovu. Dbalo se přitom na jednotu výchovy a výuky, o spojení školy s politikou KSČ, se životem lidu a socialistickou výstavbou. Dbalo se na zkvalitnění celé výchovně vzdělávací práce školy zvýšením úrovně vědomostí. K prohloubení komunistické výchovy využívala škola všech významných politických výročí. Ke všem uvedeným výročím uspořádala škola oslavy.

Na škole vyučovali: s. Marie Kuryviálová, s. A. Šánová, s. J. Prágrová, s. J. Nekvindová, s. D. Foukalová, s. M. Hladilová, s. E. Kopečná, s. S. Ježková, s. E. Rybová, s. A. Káčerková, s. M. Domanská, s. J. Pavloušková, s. S. Novotná, s. J. Kuča, s. V. Polínek a s. J. Sedlaříková. Ředitelem školy je J. Ježek a zástupcem ředitele s. J. Luža.

K 1. 9. byli na školu ustanoveni s. P. Němec - učitel důchodce z Kyjova a s. Vaníčková L. - absolventka SEŠ z Hodonína.

Na škole pracoval kroužek branný a divadelní. Pod vedením s. už. D. Foukalové sehrál divadelní kroužek hru “Zapomenutá studánka”. Žáci 3. a 6. třídy prošli kursem mladých zdravotníků.

Ze 442 žáků školy neprospělo ke konci roku 8 žáků. Nejslabší průměr se projevil ve třídách 8.B, 7.B a 6.B.

Vyučování náboženství navštěvovalo 77,6%.

Většina učitelů, kteří bydlí v místě školy i někteří dojíždějící se svou prací podílí na politickém i kulturním životě v obci. Učitelé pracují jako poslanci MNV, jsou členy komisí, vedou Sbor pro občanské záležitosti, jsou členy výboru KSČ, připravují programy a výzdobu ke všem oslavám v obci, pracují v agitačním kolektivu a výboru OB.

Pionýrská organizace měla 11 oddílů, vedoucími jsou s. učitelé. Skupina sdružovala 201 pionýrů a jisker. Činnost všech oddílů PO se řídila výchovným systémem “Plamenů a cest.” Všichni pionýrští vedoucí absolvovali zkoušky minima pionýrského pracovníka. Funkci vedoucího pionýrské skupiny zastával s. V. Polínek.

Z plánovaných hospodářských úkolů byly provedeny úpravy v pracovně u skleníku, instalován kotel ústředního topení.

Úroveň práce SRPŠ se stále zlepšuje. Předsedou byl s. B. Polášek.

Mateřská škola

Rok 1973 byl pro mateřskou školu jubilejní. Před 10 lety byla v obci otevřena mateřská škola. Výročí oslavili aktivní účastí s dětmi na veřejnosti a prací na zlepšování prostředí MŠ.

V druhém pololetí byl mezi rodiči velký zájem o umístění dětí v MŠ. Mateřskou školu proto mohly navštěvovat jen děti zaměstnaných rodičů. Na nový školní rok bylo zapsáno 70 dětí, z nichž bylo vybráno jen 55. Kolektiv zaměstnanců se proti minulému roku nezměnil.

Děti za vedení s. učitelek se svým programem zapojují do veřejného života. Předvedly svůj program na oslavách Vítězného února, účastnily se oslav MDŽ, VŘSR, převedly pásmo na výroční schůzi ČSČK. Na konci školního roku byla uspořádaná besídka, na které vystoupily děti v krojích.

O prázdninách se prováděli nutné opravy na budově MŠ - okapové roury, opravena podlaha v šatně, vybetonován chodník před školou.

Kino

Kino ustupuje zřejmě rok od roku televizi a to nejen u nás, je to jev celostátní. Většinu návštěvníků tvoří mládež povětšině ta, která ukončila školní docházku, ale i ta má v dnešní době více možností kulturního vyžití. Návštěvnost klesá i u dětských představení. Větší počet návštěvníků se objeví na známých a hodnotných filmech.

Promítá se třikrát týdně - ve středu, sobotu a neděli. V porovnání s předcházejícím rokem činí v roce 1972 návštěvnost 20.700 osob, v roce 1973 17.464 osob, tržby klesly z 48.711,70 Kčs v roce 1972 na 43.870 a činí průměr 79 osob na 1 představení, tržba 198,- Kčs. Bude se třeba zamýšlet nad výběrem filmů i nad celým provozem kina.

Knihovna

Místní lidová knihovna vedená s. Součkem je umístěná ve staré budově MNV. Půjčování knih se provádí 2x týdně. Počet čtenářů je bohužel malý - 79 osob, z toho více jak polovinu - 46 tvoří mládež do 15 let. Knihovna má celkem 3.232 svazků, z toho 1.714 knih pro dospělé a 1.539 určených mládeži.

Zámek

Generální rekonstrukce zámku značně pokročila. Tisíce hodin, které strávili pracovníci památkové péče v milotickém zámku a jejich mistrovská práce při obnově interiérů a exteriérů zámeckých budov, svědčí o mimořádné pozornosti a podpoře naší soc. společnosti věnované záchraně této kulturní památky.

Stavební úpravy provádí skupina důchodců z místa i okolí. V současné době navrhovatelem rekonstrukce je architekt A. Žlábek.

 

---

 

Závěr

V uplynulém roce lze říci, že přinesl výrazné zlepšení v mezinárodních vztazích. Začal mírovým úsilím Sovětského svazu. Hned v prvních dnech roku se konala v Moskvě porada ministrů zahraničí států Varšavské smlouvy o otázkách evropské bezpečnosti. Dalším úspěchem této snahy bylo podepsání dohody o zastavení války a obnovení míru ve Vietnamu. Zanedlouho pak navštívil naši republiku generální tajemník ÚV KSSS Leonid Brežněv a účastnil se u nás oslav 25. výročí Vítězného února. Jistě se zadostiučiněním byla přijata zpráva, že mu byla udělena mezinárodní Leninova cena za upevnění míru mezi národy. Ve svém úsilí neustal a hned v dalších dnech odjíždí na pozvání R. Nixona na oficiální návštěvu do USA, při níž bylo dojednáno a podepsáno několik mezinárodních dohod.

Ještě v létě začala v Helsinkách první etapa konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Zúčastnili se jí ministři zahraničních věcí 33 evropských států, USA a Kanady. Dalším krokem byla schůzka 8 vedoucích představitelů komunistických a dělnických stran na Krymu. Koncem léta pak následoval v Moskvě světový kongres mírových sil, na němž pronesl významný projev k mezinárodním otázkám opět L. Brežněv. Zanedlouho navštívil Indii, při čemž byly podepsány významné dokumenty o sovětsko-indické spolupráci.

V celém světě však klid nebyl. V afrických portugalských državách opět vypukly bouře proti portugalským kolonizátorům, při nichž portugalští žoldnéři zavraždili generálního tajemníka africké strany nezávislosti Amilcara Cabrala.

V irském Ulsteru vypukla nová vlna násilí mezi protestantskými extrémisty a katolíky, byly tam vyslány britské trestní oddíly.

Dne 11. září provedly reakční vojenské síly v Chile protistátní převrat, při němž byl zavražděn tamní president Allende a rozpoutala v zemi vlnu brutálního násilí. V bojích padlo na 40.000 lidí, množství jich bylo uvězněno, mezi nimi generální tajemník KS Chile L. Corvalan.

Také na Středním východě vzplály znovu boje mezi Izraelem a arabskými státy. Vlivem mírových sil bylo uzavřeno příměří mezi Egyptem a Izraelem, ale na syrské frontě se bojuje dál.

Ve střední Evropě dochází ke konsolidaci poměrů, k uzavření mezistátních smluv mezi NSR a SSSR a Polskem. Později došlo k podobné smlouvě mezi NSR a ČSSR, jíž byla anulovaná Mnichovská dohoda.

V tomto roce jsme oslavili 25. výročí Února, které patří k nejvýznamnějším úsekům v dějinách našeho národa. Toto výročí spadá do období rozvoje naší společnosti, kdy pracující uskutečňují náročný program XIV. sjezdu KSČ.

Hospodářské výsledky v uplynulém roce můžeme hodnotit jako velmi dobré, i když klimatické podmínky nebyly nejideálnější. V rostlinné výrobě se našemu družstvu dařilo více než v živočišné, zde se objevily nedostatky hlavně ve výrobě mléka. Při sklizni cukrovky bylo poprvé použito kompletní mechanizace, tím odpadla jedna z fyzicky nejobtížnějších podzimních prací.

Uplynulý rok byl z hlediska společenské aktivity průměrný. Zlepšil se společenský život v obci za řízení Osvětové besedy a školské komise. Jednotlivé organizace přispěly ke kulturnímu vyžití občanů pořádáním zábavních a kulturních podniků, často se zařazením starých slováckých zvyků jako jsou hody, vinobraní, ochutnávání vín, zarážení hory apod., jež byly vesměs zdařilé. Politické akce vždy s hodnotným programem měly velmi dobrou úroveň.

O pěkný vzhled obce, zvláště úpravu veřejných prostranství se starali všichni občané za iniciativy MNV, stavební komise a Svazu zahrádkářů. Tyto snahy je nutné náležitě ocenit.

Na úspěších, kterých bylo dosaženo mají velký podíl nejen členové VO KSČ, rada a komise MNV, výboru NF, ale i poslanci a funkcionáři jednotlivých organizací i většina našich občanů, kteří věnovali společnosti hodně ze svého volného času a byli v mnoha případech příkladem ostatním.

 

---

 

Vinařství v Miloticích

Vinařství má u nás a na celém Kyjovsku již dlouholetou tradici, na níž byli již naši předkové hrdi a nemálo si na ní zakládali.

Největšího rozkvětu dosáhlo u nás vinařství v době od 2. poloviny 13. století do válek husitských. V té době se pěstovalo víno na celém Kyjovsku mimo Koryčanska, Stupavy a Lískovce. Když se však Milotice dostaly v roce 1412 do vlastnictví Jana z Moravan, velkého příznivce husitství, staly se Milotice spolu se Strážnicí jeho největšími baštami moravského husitství. Pro vojenské akce zemědělství a s ním i vinařství nezbytně upadalo. Chuť na víno však byla, proto miločtí podnikali výpady do širého okolí, hlavně v době vinobraní, kdy zajížděli až do Rakous. Těmto výpadům pak udělala konec tzv. “zemská hotovost”, která milotickou vodní tvrz v roce 1449 oblehla a pomocí válečných dobývacích strojů se jí zmocnila. Další ránu vinařství zasadily války česko-uherské. Až koncem 15. století, kdy bylo více lidí, vzniká u nás Nová hora. Páni se však zajišťovali. V té době byl zaveden tzv. horenský řád, zřejmě obdoba horenského řádu falkensteinského z Dol. Rakous, který byl na Moravu zaveden v době Přemysla Otakara II. a byl velmi přísný na chudý lid.

Bylo psáno, že smrtí byl trestán každý:

- kdo na vinici začal svádu a při tom někoho ohrožoval
- kdo vyvedl vinný peň souseda pod mezí do svého vinohradu
- kdo by oblouky vytahoval a kazil
- kdo by vstoupil do cizího vinohradu s úmyslem škodit
- kdo by v době zrání na vinici kradl hrozny, včetně hotaře, který by hrozny nosil domů
- také i najatý hospodář “vincúr” a jeho pomocníci, když by na vinici zdravé kolí, ale i pocestný, který by vzal na vinici 3 kolky a nespokojil se jen jedním na podpírání
- také hotař, který by provozoval myslivost střelbou, osidlem a strunami na zajíce a koroptve

Hotař také nesměl vstoupit na vinici, aby tam sbíral napadané ovoce, jinak byl trestán useknutím pravé ruky a vyloupením levého oka. Rúny - brázdy mezi vinicemi musely být tak široké, co by motykou protáhl a na stejnou vzdálenost od kraje se směly sadit keře. Přes vinice nesměly vést stezky nebo chodníky a stromy se mohly sázet jen na koncích vinice. Tato přísná ustanovení platila až do 13. - 17. století. V pozdější době byly stanoveny mírnější tresty. Jednotlivá panství měla své horenské řády. Milotice své horenské právo neměly, spravovaly se pravděpodobně hor. právem ždánským nebo vrbickým. Podle těchto řádů každý pocestný potřebující občerstvení, šel-li kolem hory, měl zavolat na hotaře a ten byl povinen dát mu hrozen. Kdyby se nemohl dovolat, měl u vinného pně položit 2 denáry a jeden hrozen si utrhnout.

Mimo práv měl vinohradník také povinnosti. Vinice musela být řádně obdělávána, jinak byla majiteli odebrána. Proti svahu měla být chráněna příkopem, který si měl vinohradník sám vykopat a udržovat. práce na vinicích musela být ukončena v předvečer nedělí a svátků. Neděle i svátky byli povinni světit.

Z vinice měl zisk nejen majitel, ale i vrchnost, která kromě desátku pobírala gruntovní plat zvaný “zemní” čili perknecht, dále košné někdy i koštné. Na žádost hospodáře kontroloval horný čili perkmistr práci dělníků. Za špatnou práci bylo vsazení do klády a pokuta 5 grošů nebo 10 grošů pokuty. Horný by nejvyšším dozorcem nad vinicemi, předsedal horenskému soudu, vedl horenské knihy a zastupoval vrchnost. K ruce měl několik horníků a neodváděl desátek. Vincúr byl vinařský odborník, předák, který dohlížel na práci dělníků. Měl platit 6 grošů pokuty jestliže dělník nepracoval a 10 grošů pokuty pracoval-li špatně. V roce 1594 se připomíná člen zámecké čeledi Melach, který byl vincúrem vacenovským.

Horenské řády zakazovaly dávat dělníkovi pracujícímu na vinici víno k pití. Před “otevřením hory” nesměl nikdo ze svého vinohradu nic prodávat pod ztrátou všeho vína a pokutou 10 grošů hornému. Před odvedením desátku nesměl nikdo svážet víno z búdy domů. Desátek se odváděl za přítomnosti horného a 1 horníka a musel se odvést i když se neurodilo. Kdo by víno na desátek neměl, měl si jej sám koupit.

Oslez se povoloval teprve po sebrání všech hroznů. Dobytek neměl přístup do vinice. Při chycení se platila pokuta, z níž část pobíral horný. Měl také právo, aby mu hotař přinášel denně 3 hrozny. Toto právo přešlo později na vrchnost. Ta pak požadovala z každého vinohradu mimo zemní a desátek ještě několik hroznů košného, někdy i koštného.

V roce 1489 měla milotická vrchnost 4 čtvrtě vinohradu v hoře šardické. Pravděpodobně to byly vinice ve Staré hoře, z nichž se bral desátek k faře milotické podle starších zvyklostí ještě v roce 1536.

V roce 1586 jsou v Miloticích dvě panské vinice. V roce 1611 se vzpomíná na panský vinohrad zvaný Petráš, který měl rozlohu 2 čtvrtí, byl obděláván nákladem vrchnosti a vynášel 4 bečky, tj. 40 věder vína. V této době byla při vsi Jiříkovice, která byla již pustá, také pustá hora vinohradní, zvaná Šidlová. Tato byla pod panským desátkem a kdysi vynášela 3 bečky vína. Mezi povinnostmi, které měli Milotičtí ke své vrchnosti byla i ta, o níž je zmínka v roce 1611, vyšenkovat ročně 1 bečku panského vína a dávat o sv. Duchu 40 spíšků soli a za to mohli každý svá i koupená vína vyšenkovat.

Další ránu vinařství způsobila třicetiletá válka, během niž zanikly všechny vinice jak v Miloticích, tak i v jiných dědinách panství jež bylo touto válkou nejvíce postiženo. Až v roce 1670 se vrchnost pokoušela o obnovu vinic. V ten čas vyměnila s obcí starou, dávno pustou vinohradní horu Horky za Šidleny, které se na vinohrady lépe hodily.

Starší pamětníci však vyprávějí - Fr. Lunga č.p. 181 - že kdysi prý bylo ke každému gruntu kus pole u rybníka. Při jedné velké bouřce se hráz rybníka protrhla a voda pole zaplavila. Vrchnost pak tato pole zabrala a náhradou dala Šidlenky, které jsou v pěti “stáváních” ve výměře asi 3 a. Ke každému gruntu byla jedna Šidlenka. Tak prý byli milotičtí ošizeni, proto se tato část katastru jmenuje Šidlenky.

V době pobělohorské se vinice měrily na čtvrti, což byla velikost výsevku 1 čtvrti obilí - 1 čtvrt = 12 kg obilí - 4 čtvrtě = 1 měřice. Po ní se vinice měří na achtely, jejichž výměra je v každé obci jiná. V Miloticích se 1 achtel vinohradní rovnal dvěma achtelům polním.

V roce 1750 se v Miloticích vyšenkovalo 10,5 sudu panského vína a vrchnost měla na desátku 9 věder špatného vína. To znamenalo, že buď byl špatný rok nebo se teprve začínalo rozvíjet vinaření. V roce 1752 je už v držení milotických poddaných 22 měřic a 4 achtely vinic, k tomu mají domkaři na vrchnostenském gruntě 10 měřic a 4 achtely. Každý hospodář měl vinice o výměře 1 měřice.

V témže roce měla vrchnost na Miloticku panské vinice Šidleny v rozloze 10 měřic a ve Svatobořicích 36 měřic vinic. Milotická vína se počítala mezi prostřední jakosti, způsobily to časté mlhy z okolních rybníků, které měly vliv na špatné vyzrávání.

Přestože se po třicetileté válce rozmáhalo hlavně vinařství provozované vrchností, pomalu se vzmáhalo i u poddaných. V roce 1975 mají již přespolní na Miloticku 31 měřic vinohradů. Po třicetileté válce byla totiž podstatně zvýšena robota, takže vrchnost měla dost robotníků, kteří ji zdarma všechny vinice obdělali. Vinice byly původně půdou svobodnou, poddaní je mohli prodávat. Teprve po 30leté válce se staly neoddělitelnou součástí gruntů. V roce 1712 nařídil hrabě Karel Serenyi, že se vinice nesmí prodávat bez svolení “vrchního”. Do této války vedl horenské knihy obce, ale pak jejich vedení převzala vrchnost. To proto, že podstatně poklesla vzdělanost venkova.

Když byla roku 1775 robotním patentem omezena robotní povinnost, mělo to podstatný vliv na panské vinice. Poněvadž nebylo tolik robotních dní, musela vrchnost za práci platit, což se nevyplácelo. Z toho důvodu byly prodány vrchnostenské vinice, jak ve Svatobořicích, tak i v Čeložnicích, Vlkoši a Sobůlkách.

Je nutno poznamenat, že s výtěžkem mohli poddaní volně nakládat až po odvedení dávek vrchnosti. Desátek se odevzdával i z meziplodin. Mnozí domkaři žili jen z vinic. Před bílou horou stačilo několik čtvrtí vinohradu uživit chalupníka. Sedláci zase tržbou za víno platili daně.

Vína z naší oblasti se vyvážela do Čech a Slezska, kde byla velmi oblíbena. Pěstovalo se převážně jen víno bílé, červené jen jako zvláštnost.

V roce 1790 prodává vrchnost pole na vinice a vzniká nová hora Dubičí, kde vzniká 160 vinic o velikosti po 1/4 achtelů. Půda v Dubičáku je těžká, slínovitá, proto jarní kopačka “posnica” tam bývá obtížná. Proto staří lidé říkávali: “Od mlýnka mletí, malých děcek chování a dubičákovej posnice, vysvoboď nás Pane.” Při posnici bývalo veselo, z vinice se ozýval zpěv a bylo slyšet zvonění kučnic, tj. těžkých motyk, které když byly od slínu zalepené čistily se tím, že se udeřilo týlcem jedné kučnice o týlce druhé.

Doba od roku 1789 do 1830 je dobou největšího rozvoje vinařství v Miloticích. Počátkem 19. století bylo zde víno vskutku lidovým nápojem. Z té doby pochází rčení “dyž je víno a k tomu osolený chleba je dobře a dyž je k temu kůsek slaniny je blahobyt”.

Napoleonské války přinesly našim vinařům dobu konjunktury, vinařství se zotavilo z nesnází, jež vznikly za Marie Terezie ztrátou Slezska, čímž byl znemožněn vývoz moravských vín.

Poměry se změnily po válce s Francií, která vrátila Rakousku Dalmacii, odkud se vyvážela laciná vína, což bylo pro naše vinaře nepříznivé. K tomu nastala nepříznivá léta, kdy docházelo k špatnému vyzrávání hroznů, k prostřední i špatné úrodě. Daňové zatížení bylo u vinic větší než u polí, začalo se vinařství nevyplácet. Na pokles cen vína mělo vliv i velké rozšíření pití kořalky, které v polovině 19. století nabylo přímo odstrašujících rozměrů. Jak klesala cena vína, tak stoupala cena obilí. K tomu nepříznivě působila i konkurence uherských vín. Vinařství bylo na úpadku, hodně vinic ubylo. K tomu se změnilo i klima. Vykácením lesů a vysoušením rybníků byly vinice zjara vystaveny většímu nebezpečí mrazů, na podzim zase časné mrazy způsobovaly špatné vyzrátí hroznů i révy. V létech 1844 - 1846 byl v Miloticích výnos z vinic až na 4. místě a to za lukami, pastvinami, případně sady. Pole se stalo zdrojem obživy sedláka. Hospodáři vinice zanedbávali, nehnojili, nechávali 60 i více roků proti dřívějším 25. Takové vinice špatně vzdorovaly živelným pohromám, přidružili se i noví škůdci jako peronospora, které vinařství velmi ohrozili. Koncem století byla k nám přinesena nemoc - révokaz.

V roce 1898 vzniká v Bzenci u hospodářské školy vinice, štěpovaná na americké podložce. Před 1. světovou válkou dochází v řadě obcí ke zřizování vzorných vinic, kam kyjovská školka dodala tyto sazenice buď se slevou nebo zdarma.

Světová válka dovršila úpadek vinic na Kyjovsku tak, že některé obce pak již neměly ani jednu vinici. Ani po válce nedošlo k velkému zlepšení. Teprve ve třicátých létech nastává pomalý obrat k lepšímu. Hybrydy, lidově zvané “dreky” začaly pomalu ustupovat. V těchto létech bylo u nás 13 vinic vysázených na americké podložce.

Přes 2. světovou válku se situace nezlepšila, teprve po ní nastává opět obrat. V létech 1970 patří milotická vína k těm nejjakostnějším a získávají jak na místních, tak i na celostátních výstavách zlaté medaile.

V roce 1973 je v Miloticích 24,88 ha vinic drobných držitelů a 6,62 ha vinic družstevních. Další vinice se soustavně budují. V tomto roce bylo vysazeno 30 ha společných vinic pro 60 vinařů na Černém kopci.

Milotické sklepy Šidleny jsou snad nejpěknější na celém Slovácku. Je zde 155 sklepů a búd.

Vinohrady dříve chránívali hotaři. Vždy byl 1 polní a 1 vinohradní, kterému při zrání hroznů polní pomáhal. Za různé práce byli placeni obcí např. za úpravu polních cest, hlídání v polí apod. Vinaři jim za hlídání vinohradů připláceli po 1/2 čtvrti rži. Funkce obecních hlídačů byla v padesátých létech zrušena. Posledním z nich byl Jurka Vařák.

Dnes si vinaři - místní skupina ČSOZ - volí při dozrávání hroznů hotaře ze svého středu. Bývají čtyři na dvě směny. Platí se jim 5 Kčs z 1 a vinice.

Když v dřívějších dobách hotaři “zaráželi horu”, tak se na světových stranách pomodlili, u všech cest postavili tyčky, na jejichž konci bylo přivázáno “královo zelí”, tj. máčka polní. Tato zatýčení se tak dějí dodnes.

Před staletími si každý své víno lisoval sám. Za lisování na panském se platilo od vědra 1 máz vína. V roce 1671 se připomíná na Jiříkovsku, tj. u Šidlen panská búda, která měla i komín. Zvláštní sklepy si začali poddaní budovat až v 1. polovině 18. století a začali si pořizovat i lisy, což vrchnost nerada viděla. Lisy byly dřevěné, stavěné z dubových klad.

Dodnes se nám jeden zachoval v búdě F. Krista a je dodnes používán. Nyní vinaři lisují na železných lisech, mnozí mají nové, olejové, které hrozny dokonale vylisují.

Poslední panský vinohrad byl v zadních Horkách na Randlíku, přečkal zrušení roboty o 4 roky druhý byl u Šidlen. Dnes se na jeho místě začíná stavět řada sklepů. Je to při cestě do Šidlenek “na papežovém”.

Mezi staré zvyky milotických vinařů, které dodržují hlavně starší vinaři, patří otvírání sklepů “na Vincenca”, tj. 22. ledna. Ten den se chodí k Šidlenám, otvírají se sklepy, větrají se, klepe se na bečky a podle počasí se usuzuje, jaká bude úroda vína. Když je odměk, že se pták napije z koleje, říkává se, že bude dobrá úroda vína. Dále bývá zvykem, když už je trochu popití, zkusit, kolik kdo snese. Dotyčný se obrátí zády k Miloticím, udělá předklon a má se mezi nohama podívat, zda-li uvidí Buchlov. Kdo má už dost, při tom spadne.

Dnes je u Šidlen pěkné prostředí, pořádají se zde v posledních létech různé zábavy a vystoupení. Plánuje se vybudovat zde stálé podium, celý areál upravit, vybudovat slušné cesty přes celé Šidleny, neboť místo je hodně navštěvované a to nejen našimi, ale i zahraničními hosty a je v trase Čedoku.

Dle V. Šťastného zapsala J. Sedlaříková