Navigace

Obsah

1957


Jednotné zemědělské družstvo

V roce 1957 je opět předsedou Miroslav Schüller a ani ostatní členové představenstva se téměř nezměnili.

Suché jaro mělo neblahý vliv na všechnu úrodu. O žních zase pršelo, žně se zdržely a nedalo se všude použit kombajnů. Počátkem srpna za 11 dní bylo obilí vymláceno.

Krupobití dne 14. srpna poškodilo družstvu kukuřici.

Komunistická strana Československa a vláda se usnesli, že do roku 1960 je nutno zvýšit výnosy všech zemědělských produktů o 30%. Při dodávkách bylo zjištěno, že malovýroba při hospodaření na malých parcelách nemůže závodit s velkovýrobou, která hospodaří na větších lánech, jak to činí jednotná zemědělská družstva. Bylo proto rozhodnuto zaměřit veškeré úsilí na zakládání dalších a rozšiřování stávajících družstev.

Po zrušení roboty stoupalo u zemědělců sebevědomí. Zvláště větší střední, ale i menší zemědělci stali se hrdými na svůj selský statek, kde byli pány, rozkazovali, najímali námezdní dělníky, určovali jim mzdu. Většina si všímala i pokrokovějšího hospodaření, které zaváděno nejdříve na velkostatcích, používali umělých hnojiv, kupovali jednotlivě neb i několik společně secí a žací stroje, mlátičky, vyorávače brambor, stroje na čištění i moření obilí, větší družstva zakládal cukrovary, lihovary, mlékárny aj. Tím bohatli a tím více rostlo jejich sebevědomí. Když se nyní po nich žádalo, aby nechali samostatného hospodaření, utvořili veliké družstvo, pozemky scelili, nedůvěřovali a většina se rozhodně bránila tomuto zařízení. Pochopitelně, že by přestala jejich samovláda na vlastní, třebas malé, zemědělské usedlosti.

Funkcionáři z okresního a místního národního výboru měli proto velmi těžký úkol, aby přesvědčili tyto zemědělce, že hospodaření na větších celcích je výhodnější pro ně i stát, protože se může docílit větších výnosů při méně namáhavé práci.

Agitace pro založení družstva z celé obce probíhala po celý rok 1957. Za této akce na jaře udála se následující příhoda: Čtyři největší liknavci v dodávkách byli prohlášeni za neschopné věsti zemědělskou usedlost, jejich hospodářství uznáno za úpadkové (dle vládního nařízení č. 50, § 5 z roku 1956) a mělo se proto těchto statků ujmouti místní jednotné zemědělské družstvo. Likvidátoři z okresního národního výboru za pomoci několika zaměstnanců průmyslového závodu měli likvidaci uskutečnit. Z jednoho hospodářství odvedli hovězí dobytek do družstevního kravína na faře, ale mnoho žen zemědělců se shromáždilo před kanceláří místního národního výboru, kde křikem protestovaly. Konečně několik jich běželo do kravína na faře a dobytek dovedly zpět původnímu majiteli. Od dalšího komise ten den upustila, ale as za 14 dní byla likvidace v klidu provedena.

Hlavní nábor započal koncem srpna 1957. Sedláci nemohli splnit dodávky státu v tom množství zemědělských produktů, jak se po nich žádalo a neměli ani dostatek krmiv pro dobytek, což je konečně donutilo přistoupit za členy Jednotného zemědělského družstva.

Za německé okupace bylo zavedeno vázané hospodářství. Proveden soupis veškeré půdy všech zemědělských závodů i nezemědělců, předepsáno, kolik půdy musí každý oset zasadit a dle toho předepisována i dodávka. Některým hospodářům se podařilo zatajit některý pozemek sčítací komisaři připsali scházející půdu obci jako pastviny a neplodná půda, aby součet všech pozemků se shodoval s výměrou katastru obce. I po osvobození měli tu výhodu, že snadněji plnili dodávky a tím více se bránili vstupu do družstva. Hospodářskotechická úprava zatajeným pozemkům odzvonila.

Houževnatým odpůrcům družstevnictví odmítány výhody při nákupu seťového obilí, sadiva, hnojiva, pohroženo jim propuštěním členů rodiny ze zaměstnání v průmyslu a nepřijetím jejich dětí do vyšších a odborných škol.

Tak se podařilo, že dne 21. září 1957 ohlásil místní rozhlas, že v jednotném zemědělském družstvu je soustředěno téměř 100% půdy, tj. kolem 600 ha a družstvo že čítá na 200 členů.

Celkem u 7 hospodářů prohlášena jejich hospodářství za úpadková a zlikvidována (Lunga Marcelín, 174, Grufík Maxmilián, 94, Mores Štěpán, 192, Měchura Jan, 177, Krist Valentin, 191, Lunga Antonín, 185, Ingr Stanislav, 180). Dvěma a sice Jiřímu Lungovi, č.p. 329 a Valentinu Poláškovi, č.p. 207, povoleno dáti půdu do nájmu na 6 let Státnímu školnímu statku a vstoupiti do jeho služeb. Dvěma a sice Frant. Lungovi, č.p. 181, (s 3,5 ha půdy) a Janu Dobešovi, č.p. 173 (s 1,8 ha) ponecháno soukromé hospodářství.

Následujícího dne svolána do hostince u kostela veřejná schůze. Sál byl plně obsazen. Na schůzi se dostavili jako hosté též zástupce okresního národního výboru, okresního výboru Komunistické strany Československa, ředitel Jos. Vokoupal za hospodářskou školu v Kyjově, předseda a účetní Jednotného zemědělského družstva v Mikulčicích, předseda a tajemník místního národního výboru.

Po zahájení schůze a uvítání přítomných předsedou místního družstva Miroslavem Schüllerem promluvili zástupci jednotlivých složek, kteří jako hosté se zúčastnili schůze. Nejvíce zaujal projev o výhodách členství v družstvu, který přednesl předseda JZD v Mikulčicích, neboť do roku 1952 hospodařil sám na 12 ha půdy.

Den před touto schůzí, tj. 23. září, na společné schůzi místního národního výboru, výboru jednotného zemědělského družstva a výboru místní skupiny Komunistické strany Československa prohlášena obec Milotice za obec družstevně socialistickou.

Nyní mělo družstvo 621,9 ha půdy, z toho orné 540,36 ha a okresní národní výbor naplánoval družstvu 493 kusů skotu, z toho 233 krav a 56 prasnic.

Hotový kravín mohl pojmouti nanejvýš 100 kusů hovězího dobytka. Byly proto hned provedeny adaptace stodol: na č.p. 21 u Krista Metoděje, č.p. 22, Grufíka Františka, později na č.p. 13 u Nedůchala Františka, č.p. 127 Krista Josefa a 128 Knotka. 178 Koutného Antonína, 187 Procházky Dominika, 192 Moresa Štěpána, 189 Lungové Marie, které dohotoveny až v roce 1958.

V říjnu vykopány základy pro další kravín a noví členové se zavázali odpracovati na stavbě zdarma každý 20 hodin. Cihly byly z Hodonína a Nenkovic.

Družstvo sklidilo první hrozny ze svého vinohradu, který byl letos postižen jarními mrazy. Bylo jich 12 q a rozprodali se členům, 1 q za 450 Kčs.

Průměrný výnos z 1 ha byl 6.369 Kčs, z toho v živočišné výrobě 3.041 Kčs, rostlinné 2.123 Kčs, ostatní 1.025 Kčs. Na 1 ha půdy odpracováno 97 jednotek.

Hrubá tržba činila 980.000 Kčs. Na nedělitelný fond dáno 69.155 Kčs, na sociální fond 26.596 Kčs, na kulturní 9.400 Kčs. Odpracovaných jednotek bylo 14.890. Na jednu připadlo 20 Kčs a v naturáliích 6,70 Kčs.

MNV

Dne 8. února se konala veřejná schůze místního národního výboru za účasti občanů, na níž hodnocena práce členů MNV.

Rozhlas

V lednu vyměněny 22 sloupy pro místní rozhlas a vložky v tlampačích.

Volby

Obec rozdělena na 21 obvodů a s voliči prováděny pohovory a představeni kandidáti. Dne 30. května 1957 provedeny volby ve vyzdobené třídě v přízemí ve škole. Do místního národního výboru zvoleni:

1. Hynek Lunga, nar. 1922, č.p. 15, zemědělec
2. František Bábíček, nar. 1931, č.p. 30, zemědělec
3. Břetislav Matyáš, nar. 1911, č.p. 47, člen KSČ, úsekový mechanik dolu Žofie
4. Antonín Uherek, nar. 1924, č.p. 78, úkolář dolu Žofie
5. Jaroslav Vašulka, nar. 1926, č.p. 358, člen KSČ, horník
6. Zdeněk Schüller, nar. 1922, č.p. 368, člen KSČ, účetní ČND
7. Jaroslav Neduchal, nar. 1926, č.p. 74, horník
8. Františka Koutná, nar. 1914, č.p. 251, členka JZD
9. Ludmila Kremlová, nar. 1921, č.p. 293, v domácnosti
10. Vojtěch Hadamík, nar. 1916, č.p. 364, člen KSČ, horník
11. František Bezucha, nar. 1911, č.p. 197, stavební technik
12. Jaroslav Ježek, nar. 1927, č.p. 350, učitel
13. Valentin Polášek, nar. 1915, č.p. 207, zemědělec
14. Josef Krist, nar. 1929, č.p. 191, zemědělec
15. Dr. Jiří Nedvědický, nar. 1913, č.p. 315, zaměstnanec ONV
16. František Šmíd, nar. 1904, č.p. 62, člen JZD
17. Ludmila Šmídová, nar. 1920, č.p. 144, pomocnice ve školní kuchyni
18. Bohuslav Brhel, nar. 1934, č.p. 62, člen KSČ, dělník ve Šroubárně
19. Marie Vrbovská, nar. 1913, č.p. 336, členka KSČ, členka JZD
20. Vavřin Neduchal, nar. 1903, č.p. 325, důchodce, který brzy odstoupil a zvolen Karel Valášek, nar. 1925, č.p. 119, poštovní úředník
21. Matylda Vacenovská, nar. 1907, č.p. 120, členka KSČ, poštovní úřednice

Do okresního národního výboru zvoleni:

Zdeňka Janíková, nar. 1922, č.p. 365, dělnice ve Šroubárně a Cyril Výlet, nar. 1929, č.p. 274, zaměstnanec Stát. trakt. stanice v Kyjově.

Týž den večer se konala schůze pléna nových členů místního národního výboru, na kterém provedeny volby funkcionářů.

Za předsedu zvolen Břetislav Matyáš, náměstkem Zdeněk Schüller, tajemníkem František Bábíček. Členy rady MNV: Dr. Jiří Nedvědický, František Šmíd, Ludmila Kremlová a Zdeněk Schüller. Ustanoveny též několikačlenné komise, za jejichž předsedy byli zvoleni:

Valentin Polášek zemědělská komise
František Bezucha pro výstavbu
Antonín Uherek finanční
Ludmila Šmídová zdravotní a sociální
Jaroslav Ježek školské a kulturní
Marie Vrbovská důchodového zabezpečení

Provozovny

V listopadu se rada MNV usnesla zřídit při národním výboru provozovny holičské a kadeřnické, malířské, natěračské, údržbářské stavební skupiny a skupinu v kovooboru. Dělníci po návratu ze svého pravidelného zaměstnání mohou vykonávat různé práce, za něž část příjmu odevzdají do pokladny MNV.

Učitelské jednotky bytové

Zároveň usneseno, že prostor mezi učitelskými jednotkami a Dobešovým se ponechá na zahrádky.

Cesta

Cesta zvaná Tihelny vydlážděna kamenem, který zbyl po vydláždění Vývozu v roce 1955.

Předpisy dodávek

Předpisy dodávek soukromým zemědělcům na rok 1957, kromě cukrovky, byly následující:

U zemědělce o výměře 11,45 ha zemědělské půdy, z toho 10,92 ha orné:

pšenice 2.034 kg, žito 776 kg, ječmen 1.606 kg, ostatních zrnin 776 kg, brambory 2.587 kg, z toho rané 1.500 kg, sena 291 kg, maso vepřové 662 kg, hovězí 825 kg, mléko 5.345 l, vejce 2.386 kusů.

O výměře 11,88 ha zemědělské, z toho 9,82 ha orné půdy:

pšenice 1.805 kg, žito 689 kg, ječmen 1.426 kg, ostatní zrniny 752 kg, brambory 2.296 kg, seno 289 kg, maso vepřové 658 kg, hovězí 820 kg, mléko 5.313 l, vejce 2.148 kusů.

O výměře 7,3 ha zemědělské, z toho 6,29 ha orné půdy:

pšenice 902 kg, žito 408 kg, ječmen 768 kg, ostatní zrniny 274 kg, brambory 1.320 kg, z toho rané 1.100 kg, seno 173 kg, mák 41 kg, maso vepřové 375 kg, hovězí 485 kg, mléko 3.119 l, vejce 1.355 kusů.

O výměře 4,7 ha zemědělské, z toho 3,51 ha orné půdy:

pšenice 431 kg, žito 163 kg, ječmen 407 kg, ostatní zrniny 163 kg, brambory 340 kg, vlna 4 kg, seno 102 kg, maso vepřové 209 kg, hovězí 270 kg, mléko 1.738 l, vejce 773 kusy.

O výměře 1, 89 ha zemědělské, z toho 1,54 ha orné půdy: zrniny 162 kg, brambory 100 kg, maso vepřové 69 kg, hovězí 80 kg, mléko 300 l, vejce 345 kusů.

O výměře 0,65 ha orné půdy: zrniny 68 kg, brambory 42 kg, maso vepřové 23 kg, hovězí 26 kg, vejce 146 kusů.

Do 50 arů půdy mohli splnit předpis masa vejci neb mlékem, také kůzlaty, drůbeží. Předpis byl 20 kg masa a 100 vajec, čl. JZD 15 kg a 80 vajec.

Cukrovku seli zemědělci při výměře nad 2 ha půdy a sice as 12% orné půdy a byla kontrolována přímo s cukrovarem.

Sklizeň - výnosy

V roce 1957 byla sklizeň slušná a hektarový výnos byl as: u pšenice 25 q, žita 20 q, ječmene 23 q, směsky 30 q, kukuřice 25 q, brambor 150 q, cukrovky 250 q. Ne všichni měli takové výnosy, někteří měli u některých plodin výnosy menší, jiní větší.

Ceny

Výkupní ceny za 1 q byly u pšenice 120 Kčs (nadkontingentní 210 Kčs, ale tu zde nikdo nezískal, zato byly dluhy v dodávkách za minulé roky), u žita 112 Kčs (190 Kčs), ječmene 101 Kčs (210 Kčs), brambory pozdní 18 - 25 Kčs, cukrovky 13 Kčs (za nadkontingentní 19, 25, 30 Kčs).

Rolnická škola

V roce 1949 založil v Miloticích tehdejší předseda Okresního národního výboru v Kyjově Josef Zabloudil rolnickou školu výběrovou. Byla celoroční dvouletá (pěstitelský obor). Ve dvou ročnících bylo po 25 žácích, chlapci i děvčata, absolventi osmiletky. Škola byla umístěna ve státním zámku v celém druhém poschodí, dvě učebny a v ostatních 8 místnostech internát. Kuchyně byla v přízemí. Na praxi chodili do státního školního statku. Z této školy odcházela část na technickou školu do Rožnova.

Vyučování zahájil inženýr Josef Svoboda, ředitelem se stal inž. Josef Votoupil. dále zde učili inž. Antonín Zapletal, inž. Jaroslav Matějík a inž. Marie Zapletalová. Kromě toho zaměstnávala škola i ostatní personál pro internát.

V roce 1953 přejmenována na Středisko pracujícího dorostu (SPD) a ředitelem se stal Václav Vítek.

Náklady na školu byly značné, žáci často nezůstávali při zemědělství a hlavně, že se prováděla reorganisace školství, byla v roce 1955 zrušena. Zde pak zřízena jednoletá učňovská škola zemědělská (obor chovatelský), která trvala do 31. července 1957.

Stálé změny v zemědělské výrobě nutily i školy, aby se přeorganisovaly a tak z výběrových škol zemědělských utvořena mistrovská škola se sídlem v Kyjově (v budově do roku 1945 zimní rolnické školy).

Knihovna

Místní lidová knihovna má celkem 483 svazků literatury naučné, 644 krásné a 300 pro mládež. Čtenářů bylo 141, z toho 73 mládeže. Vypůjček bylo 2.419 svazků. Koncem roku vzdal se funkce knihovníka ze zdravotních důvodů Antonín Hlavsa.

 

další rok