Navigace

Obsah

L.P. 1932


Rok tento možno označiti jako rok velmi suchý. Zima byla mírná. Půl roku nepřišlo vůbec vydatnějšího deště, což mělo zhoubný následek pro sklizeň jak obilí, tak zemáků. Rež (žito) sypala jen 20-30 kg z mandele. Objevily se také spousty housenek (běláska ovocného a bekyně), takže i ovoce bylo málo. Suchem přišla velká pohroma na brambory. Pro nedostatek vláhy úplně zvadly v zemi, staly se měkké jako houby, takže se nehodily k užitku, ani k jídlu, ani k sazení, stěží pro dobytek. Proto brambory na sadivo musely se dovážet odjinud, hlavně z Českomoravské vysočiny.

Suché a horké počasí tohoto roku bylo dobré pro vinnou révu. Ale brzy se objevil ve vinohradech zhoubný révokaz, který ohlodával kořeny vinné révy a způsobil vyhynutí velkých révových ploch. Proto sklizeň byla slabší než jiné roky. Také jeteliny byly tohoto roku slabé. Místo čtyřikrát, sekly se jen dvakrát, a to špatně. Otavy se téměř nesekly, protože pro sucho nevyrostly.

Památným v tomto roce je rozšíření a přístavba hřbitova. Starý hřbitov byl založen roku 1785 P. Bartolomějem Goldmannem, farářem milotickým. Rozšířen byl již roku 1850 za působení horlivého administrátora milotického P. Vincence Janalíka, který zde dal zbudovati kapli sv. Rocha. Ale ani toto rozšíření nestačilo. Proto obec přikročila tohoto roku k novému rozšíření hřbitova. Použila pozemku zakoupeného při dobrovolném odprodeji od místního velkostatkáře JUDra Ladislava Seilerna. Přístavba byla podniknuta jako nouzová práce pro nezaměstnané dělníky. Stará zeď byla zbourána a celý hřbitov i s novým pozemkem byl obehnán novou zdí z cihel. Cesty hřbitova byly nově rozměřeny a upraveny, starý železný kříž z roku 1785 byl posunut dále od kaple sv. Rocha. Ve vnitřní dutině podstavce kříže byla nalezena slova napsaná tužkou: “Bratři, vzpomeňte na nás”, asi od dělníků, kteří roku 1850 posunovali tento kříž při stavbě kaple sv. Rocha. Připojená část bude posvěcena až bude ze sbírek zakoupen nový hlavní kříž, který bude státi na křižovatce cest v nové části hřbitova. Hřbitov má sloužiti účelu církve římskokatolické a právo disponovat s místem náleží místnímu katolickému duchovnímu správci. Ministerstvo sociální péče přispělo na nouzové práce obnosem 8.000 Kč. Náklad přístavby hřbitova obnáší okrouhle 30.000 Kč. Největší zásluhu o rozšíření hřbitova má nynější starosta pan Tomáš Polášek.

Po stránce politické byl tento rok zajímavý tím, že se v obci utvořila odbočka Národní obce fašistické. 4.3. byla svolána v Obecním hostinci veřejná schůze NOF Josefem Fibingerem ze Šardic, na níž promluvilo několik fašistických předáků. Výsledek byl, že se na téže schůzi přihlásilo asi 30 členů do strany generála Gajdy.

10.5. zemřel v Zemské nemocnici v Uherském Hradišti zdejší rodák Josef Křížka, bohoslovec 3. ročníku. Převezen byl 12.5. domů a 13.5. byl tento nadějný kandidát theologie za krásného májového dne pochován na zdejším hřbitově vldp. Robertem Stračkou, děkanem z Koryčan. Pohřbu se zúčastnilo asi 15 kněží, 60 bohoslovců z olomouckého semináře se svými představenými profesorem Drem Františkem Cinkem a spirituálem dp. Antonínem Šuránkem, množství lidu a školní děti s učitelským sborem. Byl to den manifestace bratrské lásky a piety k zesnulému.

Koncem června zavítal do naší obce milotický rodák dp. P. Martin Křížka, farář v české osadě P. Marie Matky dobré rady v Chicagu. Přivezl zprávy o těžké hospodářské tísni, která dolehla již i na Ameriku.

Hospodářská bída na našem venkově vzrůstá. Rok neúrodný, hospodářské plodiny bezcenné. Nezaměstnanost roste, všude je nedostatek hotových peněz. Záložny, a mezi nimi i naše, nemohou ani poskytovat úvěru, ani vyplácet vklady.

Na Vše svaté vykonáno v osadě obvyklé triduum. Dával je P. Josef Rybák T.J., kazatel z Velehradu za výpomoci 12 zpovědníků z okolí. Celkem bylo 1.400 penitentů a skoro 2.000 komunikantů.

O počasí budiž poznamenáno toto: Počátek ledna blátivý, pak mrazy (29.1. 8 ° R mrazu, 10.2. 11° R, 11.2. 13° R, 26.2. 10° R, 1.3. 11° R). Dne 1.4. první blesk a bouře o 2 1/2 hodině odpoledne. Pak sucho až 6.5. večer malý déšť, 8.5. vydatný déšť. 20.5. o 3. hodině odpoledne na slunci 33° R; 29.5. večer vydatný déšť, opětně 11.7., 17.7., 2.8. Dne 13.8. odpoledne 35° R. 3.12. o 8. hodině ráno se ukázala duha směrem k Mistřínu.

 

Činnost spolková a kulturní v roce 1932:

6.3. Veřejná schůze ústředního svazu tesařů
3.4. Veřejná schůze Národní obce fašistické



Divadelní a tělocvičná představení:

2.2. Jednota Orla – operetní: “Máry plná páry”
28.2. Sociálně demokratická strana dělnická: “Kainovo znamení”
6.3. Tělocvičná akademie Jednoty Sokol
28.3. Jednota Orla: “Sladké milování”
29.3. Jednota Sokol: “Josefovský večírek”
3.4. Jednota Sokol: “Veselí tři mušketýři”
17.4. Komunistická strana československá: “Žaluji”
29.5. Veřejné cvičení Jednoty Sokol
31.7. Dožínky Jednoty Orla
3.9. Jednota Sokol: Večírek na rozloučenou s prázdninami
28.10. Jednota Sokol: “Za roboty”
30.10. Dramatický kroužek řemeslníků z Hodonína. “Mlynář a jeho dítě”
4.12. Jednota Sokol: Mikulášský večírek
11.12. Jednota Sokol: “Kurážná Káča”
26.12. Jednota Orla: “Jozéfek s Náckem za živa v nebi”

 

O obecních účtech budiž připomenuto, že při řádném rozpočtu celkový příjem byl 123.093,72 Kč a vydání 122.241,27 Kč, hotovost 852,45 Kč. Při mimořádném hospodaření: příjem 663.163,39 Kč, vydání 663.163,39 Kč, hotovost 0.

 

Pohyb obyvatelstva v obci milotické za rok 1932

Všech obyvatel podle sčítání z roku 1930 je 1.509. Narozeno 45 (25 chlapců, 20 děvčat, nemanželské 4), oddáno 9, zemřelo 22 (11 mužů a 11 žen). Přírůstek 23.

 

další rok