Obsah

1967 - 1968


Počasí


Rok 1967 začal tuhou zimou se sněhem a silnými mrazy kolem 10 - 15 °C. Zato únor byl suchý, ale chladný. V březnu nastalo proměnlivé počasí s občasným deštěm v noci mrazy okolo -2, -3 °C.

Duben se tohoto roku vyznačoval typickým aprílovým počasím, velkými výkyvy teploty mezi dnem a nocí. V některých dnech dosáhla denní teploty 20 °C i více, v noci klesla k nule, dokonce 19. 4. bylo naměřeno -3 °C. Po teplých dnech pak následovaly časté dešťové přeháňky s ochlazením. Květen nedal mnoho vláhy, vyznačoval se teplým, suchým počasím. V červnu nastoupila oblačnost s dešťovými přeháňkami. Ke konci měsíce bylo opět sucho a vedra až do 30 °C.

Červenec začal oblačností, přeháňkami, po parných dnech se dostavily i bouřky. Ve třetím týdnu nastalo pravé letní počasí, vhodné pro dobu žní. Srpen se vyznačoval častými vedry, velmi málo srážek. Počasí vhodné pro letní práce na poli, ale okopaniny trpěly suchem. Až v září nastoupila oblačnost a deště.

Říjen začal oblačností, proměnlivým počasím, avšak bez větších dešťů, zato ale teplota poklesla na 8 °C. V listopadu začaly již noční mrazíky bez deště. Koncem měsíce již napadl sníh. Prosinec opět začal deštěm, později se vyjasnilo a v druhé polovině měsíce již vytrvale sněžilo, neustalo ani přes Nový rok.

Průměr ročních srážek 630 mm.

1968

Leden převzal sněhovou pokrývku a uchoval ji při mírné zimě až téměř do konce měsíce. Únor byl deštivý. Mrazy se vrátily, sněhové přeháňky slábly až do konce měsíce, zvláště 24. 2. silně pršelo, ale projevovaly se již náznaky jara. Zemědělci se odvážili vyjet na pole.

Březen ve svém začátku byl opět mrazivý se sněhovými poprašky, ale již kolem 19. 3. vystoupily teploty až k 20 °C. Polní práce začínají.

Duben již více přál zemědělcům. Po prvních čtyřech dnech mírně pršelo. Teplota vystoupila na 20 °C. Stromy již počínaly kvést.

Květen začíná pěkným, teplým počasím s občasným deštěm. Vše se zelená, okopaniny prospívají. Počátek června je deštivý s bouřkami. Počasí teplé, které se v červenci mění ve vedra. Po nich pak časté bouřky dělají starosti při žních, zvláště vichřice 18. 7. natropila spoustu škod. V tomto měsíci bylo nejvíce srážek v roce - 70,8 mm. Srážky pokračovaly i v srpnu za častých bouří a v září i ranních mlh. Jinak počasí pěkné, teplota kolem 20 °C. Říjen je opět v první polovině bohatý na srážky, druhá polovina je slunná, ale kolem 20. 10. se ohlásily první mrazy do 5 °C.

V listopadu převládalo sucho a oblačné počasí. Ke konci měsíce se již vyjasnilo. Toto počasí se udrželo až do konce měsíce a začátku prosince. Počasí se pak ve druhém týdnu zhoršilo. Kolem 15. 12. se dostavily mrazy až -15 °C, později déšť se sněhem. Do konce roku zůstaly teploty na nule.

Průměr srážek 670 mm s dobrým ročním rozpoložením.

 


 

Zemědělství

 

Jednotné zemědělské družstvo hospodaří na velmi různorodé půdě. Na jedné straně písky, v Kopcích propadliny a jinde půda příliš podmokřená.

 

JZD obhospodařuje

 

 

1967

1968

zem. půdy celkem

667,85 ha

752 ha

z toho orné

574,02 ha

638 ha

záhumenky

92,87 ha

87 ha

 

Družstvo mělo v roce 1967 218 stálých pracovníků, z toho 11 zaměstnanců. Z celkového počtu pracovalo v rostlinné výrobě 115, v živočišné 52 pracovníků.

V roce 1968 mělo 214 členů a 199 stálých pracovníků. JZD Milotice bylo v roce 1967 zařazeno do skupiny družstev s vyšší úrovní a pro odměňování pracovníků od 1. 1. 1967 byla stanovena pevná odměna. V roce 1967 činila norma 22.50 Kčs, v roce 1968 dokonce 31,69 Kčs.

Na výroční schůzi 1968 po zhodnocení výsledků hospodaření byli odměněni nejlepší pracovníci rostlinné a živočišné výroby diplomy a peněžitými odměnami.

Rostlinná výroba

Rok 1967 byl pro zemědělskou výrobu velmi příznivý až na požňové sucho, které ovlivnilo výnosy víceletých pícnin a snížilo tak krmivovou základnu hlavně u vojtěšky. Pět vagonů vojtěškového sena bylo zničeno požárem šopy u Prágrového. Muselo být proto zakoupeno seno v JZD Rohatec. Nepříznivě ovlivnila plnění rostlinné výroby vojtěška na semeno. Proti plánu 215.000 Kčs bylo splněno v hrubé produkci jen 10.000 Kčs. Vcelku byla však hrubá produkce rostlinné výroby překročena o 126.000 Kčs hlavně překročením sklizně obilovin, brambor a krmné řepy. Nejvyšší překročení se projevovalo u obilovin a brambor. Velké množství obilovin bylo dodáno do míchárny, tím se dá zdůvodnit zvýšení tržby u obilovin.

Rok 1968

Úroda nadprůměrná jak u obilovin, tak i u okopanin. U žita došlo k podstatnému překročení plánované tržby a sice z toho důvodu, že proti plánu bylo dodáno o 625 q více důsledku zvýšeného hektarového výnosu. Plán 26 q, skutečnost 33 q.

U pšenice rovněž dochází k vysokému překročení tržeb. I zde v důsledku zvýšených výnosu: plán 29 q, skutečnost - u ozimé pšenice 42,5 q, u jarní pšenice 31,9 q na ha.

Ječmen rovněž překročil plánované tržby. Plánovaný výnos 28 q, skutečnost 32,8 q na ha.

Dalšími produkty zvyšujícími tržby byla kukuřice, plánovaný výnos 33 q, skutečnost 40,8 q na ha. Rovněž cukrovka zvýšila svůj ha výnos proti plánu o 226 q.

Zlepšené hektarové výnosy rostlinné výroby ovlivnily i krmnou základnu JZD. Tak např. krmná řepa měla plánovaný ha výnos 440 q na ha a docílila 935 q.

Další plodinou, která podstatně ovlivnila zvýšení a zkvalitnění krmivové základny je vysoká zásoba kvalitní kukuřičné siláže, jejíž výroba byla překročena o 25%.

Ale k těmto dobrým výsledkům je nutno se též zmínit o nesplnění plánovaných produktů. Nejhůře družstvo postihlo nesplnění výroby vojtěškového sena - 42 q. Kvalita sena byla nižší v důsledku nepříznivého počasí v průběhu vegetace a sklizně. Rovněž sklizeň hroznů byla nižší o 42.000 kg - renovace vinice na vysoké vedení, jarní mrazy.

Živočišná výroba

Pro rok 1967 je charakteristické výrazné a zvýšené plnění produkce živočišné výroby, která v dřívějších letech zaostávala. Zásluhu na této skutečnosti má rostlinná výroba, vedení družstva a pracovníci v živočišné výrobě. Větší produkce v rostlinné výrobě ovlivňuje živočišnou, postupně se zvyšují přírůstky u zvířat a tím také dojivost. Přestože se snižoval stav dobytka, byla zvyšována produkce živočišné výroby. Tato překročila tržbu téměř o 500.000 Kčs.

Družstvo má následující stavy dobytka: 538 ks skotu - z toho 207 krav, 693 ks vepřů z toho 66 prasnic.

Pro zásobování obyvatelstva bylo dodáno 714 q hovězího, 894 q vepřového masa, 526.000 l mléka.

1968

V roce 1968 byl stav dobytka a jeho užitkovost téměř stejná jako v roce 1967. Družstvo překročilo dodávky vepřového masa, což bylo umožněno jednak zlepšenými přírůstky a vyšším průměrným stavem prasat v průběhu roku. Plán byl překročen i u dodávek hovězího masa.

U dodávek mléka však družstvo nedosáhlo plánovaného množství. Bylo to způsobeno zvýšeným přechodem jalovic do kravína, dále nepříznivým rokem po stránce klimatické. Deštivé počasí znemožnilo rovnoměrné dávkování jednotlivých druhů krmiv a přípravu zelené píce - krmivo bylo znečištěné, rozmačkané.

JZD není dosud jednoznačně zaměřeno na určitý druh chovu dobytka.

Státní školní statek

Státní školní statek střední zemědělské technické školy, i když je především výrobní jednotkou pro praktickou výuku žáků SZTŠ v Kyjově, zařazuje se svými výrobními výsledky do produkce zemědělství okresu a kraje. Vypěstěné plodiny používá především pro plemenný chov skotu a prasat.

Vedoucím statku je Václav Štěpán, ekonom Josef Střižík, zootechnik František Něnička. Statek měl v roce 1967 46 stálých zaměstnanců, v roce 1968 - 47.

 

Hospodářské výsledky statku

 

 

1967

1968

průměrná roční dojivost mléka na kus a den

8,86 l

9,71

přírůstky skotu na kus a den

0,827 kg

0,849 kg

u prasat

0,692 kg

0,617 kg

počet odchovaných selat na 1 prasnici

20,55

21,5

 

Počet odchovaných selat na 1 prasnici: v roce 1967 20,55 ks, v roce 1968 21,50 ks.

V rostlinné výrobě obilniny se pěstovaly v roce 1967 na osevní ploše 120 ha. Průměrný ha výnos 34,12 q zrna. V roce 1968 pěstovali obilniny na výměře 123 ha. Průměrný ha výnos 33,13 q zrna. Pšenice pro příznivé podmínky dala na ploše 40 ha 39,45 q z 1 ha. Brambory dosáhly ha výnosu v roce 1967 218,40 q, v roce 1968 253,09 q. Cukrovka dala v roce 1967 436,3 q, v roce 1968 468,4 q na ha.

Hospodářský zisk v roce 1967 činil 876.000 Kčs, v roce 1968 975.000 Kčs.

Sklizeň obilovin se provádí kombajny SK4, sklizeň cukrovky ořezávači chrástu a vyorávači dvouřádkovým kombajnem.

V roce 1967 byla provedena úprava okolí před budovou školního statku. Byla postavena nová váha se 2 místnostmi a vybudovány příjezdové cesty z betonových panelů. Úprava si vyžádala k urovnání terénu 680 m3 zeminy a štěrku. Pěkný vzhled zvyšuje travnatá plocha a záhony květin.

V roce 1968 19. 7. silná vichřice poškodila obiloviny na ploše 50 ha. Výnos se tím zmenšil o 10,2 q na ha. Na objektech statku poškozena váha a poškození střech dosahovalo průměru 20%.

 


 

Místní národní výbor

 

Předsedou místního národního výboru v letech 1967 - 1968 byl s. Zdeněk Schüller, tajemníkem s. Rudolf Svozil. MNV ve svém zasedání stanovil si pro rok 1967 - 1968 splnit následující úkoly:

1. Zpracovat perspektivu rozvoje hospodářství obce, aby zachycovala možnosti využití místní objektů a pracovních sil.

2. Zpracovat plán postupného zkrášlování obce, prováděného dobrovolnou prací občanů.

3. Na základě projednání s ONV v Hodoníně stanovit pevný výhled zahájení opravy mateřské školy a stavby kulturního domu.

4. Na úseku zemědělském vyřešit problému nadměrných záhumenek, zabezpečit nábor mládeže do JZD.

5. Na úseku služeb počítat po dokončení budovy MNV s úpravou staré budovy MNV a využití těchto prostor pro služby MNV.

6. Postupná údržba bytových jednotek a budovy pošty.

7. Oživit Sbor pro občanské záležitosti, vytvořit pěvecký a recitační soubor z řad občanů a starších žáků ZDŠ.

Pro výkon působnosti MNV jsou zřízeny tyto pracovní komise:

1. komise služeb
2. komise zdravotní a sociální
3. komise výstavby
4. komise školská a kulturní
5. komise veřejného pořádku
6. komise finanční a plánovací
7. komise zemědělská

Komise jsou skutečně iniciativním výkonným orgánem v rámci své působnosti. Jejich práce je vcelku dobrá a odpovědná.

Plán a rozpočet

 

Náklady spojené s činností MNV řídil celoroční finanční plán a rozpočet, který vykazoval

 

 

1967

1968

potřeby veřejné správy (Kčs)

37 800

53 700

školství a kultura (Kčs)

365 200

374 000

vnitřní správa (Kčs)

8 400

13 000

celkem (Kčs)

411 400 

440 000 

 

Obyvatelstvo

 

Pohyb obyvatelstva v letech

 

 

1967

1968

narozeno dětí

30

30

uzavřeno sňatků

27

30

zemřelo

20

16

 

Ve smyslu stanovených úkolů na počátku let vyvíjela se činnost MNV v roce 1967 a 1968 k úplnému jejich splnění.

1. Úkol č. 1 byl splněn

2. Pro úpravu a zkrášlení obce vypracoval projekt ing. Bohdan Wágner, podle něhož byly práce řízeny a prováděny. Všechny organizace NF přispěly odpracováním brigádnických hodin na splnění tohoto úkolu.

3. Budova mateřské školy byla opravena a ke stavbě kulturního domu byly získávány finanční prostředky.

4. Problém 37 nadměrných záhumenek byl při částečné úpravě půdy prováděné pracovníky Geodesie a kartografie za účasti JZD a zemědělské komise při MNV vyřešen. Nábor mládeže do JZD byl soustavně prováděn a dá se říci, že měl úspěch, neboť řada mladých lidí po ukončení školní docházky se rozhodla pro práci v JZD.

5. Po přestěhování MNV do nové budovy, byla stará budova upravena a zřízeno v ní holičství, v druhé části pak dílna (šití kaliopek) Komunálního podniku Vracov.

6. Bytové jednotky pro učitele byly postupně opravovány. Rozsáhlejší úpravy byly provedeny na budově pošty, kde se do 1. poschodí přestěhovala dílna komunálních služeb.

7. Sbor pro občanské záležitosti je veden s. Svatoslavou Ježkovou a má řadu obětavých pracovníků.

Vzorná obec

Za rok 1967 získala naše obec v soutěži obcí hodonínského okresu titul “Vzorná obec” a částku 50.000 Kčs. Tato částka měla sloužit k jejímu zvelebení. Komise výstavby vypracovala na základě rozhodnutí pléna MNV dokumentaci na akci Z pro rok 1968, která zahrnovala vybudování osvětlení ulic v částce 26.000 Kčs, zakoupení betonových rour pro odpad povrchové vody 16.000 Kčs a zbudování čekárny na zastávce ČSAD za 7.000 Kčs.

 



Národní fronta


Předsedou NF v letech 1967 - 1968 byl Rajsigl L. a jednatelkou s. Prágrová. V činnosti jednotlivých složek byly značné rozdíly. V některých organizacích byla potíž s obsazováním funkcí. V těchto letech také upadala činnost Sdruženého závodního klubu. Některé složky neměly vhodné prostředí pro práci, potýkaly se s finančními potížemi, narážely na nedostatečný zájem občanů. Rada MNV pravidelně hodnotila činnost složek NF a činila příslušná opatření.

Komunistická strana Československa

V roce 1967 - 1968 byl předsedou VO KSČ s. Jaromír Šána. Výbor byl jedenáctičlenný, scházel se pravidelně týdně, měsíčně byla konána členská schůze.

Členové KSČ v Miloticích uvítali polednový vývoj v roce 1968, poněvadž byli přesvědčení, že se odstraní nesprávnosti v práci strany a také, že se zlepší ekonomika v naší zemi. Brzy však poznali nepevné vedení strany, a proto také v květnu 1968 byla zaslána rezoluce ÚV KSČ, ve které se upozorňuje na protisocialistické akce v rozhlase, tisku, televizi, dále na neoprávněné zakládání různých spolků a klubů. Proto také většinu členů strany vstup spojeneckých vojsk nepřekvapil.

Československá strana lidová

V červnu 1968 byla obnovena činnost ČSL. Ustavující schůze se zúčastnilo 40 členů. Předsedou byl zvolen s. Šťastný.

Jako první veřejný podnik byla uspořádána dne 21. 7. 1968 národopisná slavnost u Šidlen “Moravo, Moravo, Moravičko milá”. Na slavnosti účinkovali místní zpěváci a cimbálová muzika. Projev o dějinách Moravy měl Vojtěch Holcman. Slavnost vyzněla dobře, částečně ji pokazil déšť. Dalším podnikem bylo pořádání hodů. V neděli byl zorganizován tradiční průvod vesnicí se stárkem a “pudmistrem”. Večer byla hodová zábava. Z čistého zisku bylo věnováno 3.000 Kčs na pořízení nových zvonů. Že Miločáci mají rádi hudbu, prokázala beseda “O milockých muzikantech”, doplněná fotografiemi členů staré i současné kapely, uspořádanými jako výstavka. Před vánočními svátky byla zorganizována výstavka knih s prodejem.

Myslivecké sdružení

Myslivecké sdružení tvořilo v roce 1967 18 členů, v roce 1968 20 členů za předsednictví Miroslava Schüllera a hospodáře Jana Kremla. Po obě dvě léta pořádalo sdružení výstavky ve výkladní skříni obchodu u příležitosti. “Měsíce myslivosti” v roce 1967 na téma “Propagace myslivosti a ochrana zvěře”, v roce 1968 “Záchrana vysečených hnízd, líhnutí a odchov kuřat”. Členové mysliveckého sdružení po obě léta přispěli brigádnickou prací v místním JZD, v akci “Z”, při sběru kožek a při výsadbě proutníku u rybníka. Pro myslivost, záchranu vysečených hnízd, lihnutí a odchovu bažantích a koroptvích kuřat odpracovali členové desítky hodin.

Požárníci

Místní požární jednota v Miloticích měla v letech 1967 - 1968 průměrný počet členů 42 za předsednictví Jana Nedvědického. V roce 1967 provedla organizace školení občanů o protipožární ochraně. Spolu se sbory v okolních obcích byla provedena soutěž družstev podle nových směrnic, uskutečněná v Domaníně.

7. 6. 1967 vypukl požár seníku u “Prágrového”. Shořelo 5 vagonů sena. Škoda byla odhadnuta na 30.000 Kčs. Dne 14. 11. 1967 vznikl požár u Bělíků č.p. 333. V obou případech při likvidaci požáru zasáhl sbor místní požární jednoty.

V roce 1968 žila jednota ve znamení příprav k oslavám sedmdesátého výročí založení požárního sboru. Oslava se konala 11. 8. 1968 v zámeckém parku. Zúčastnily se jí také požární sbory Dubňan, Vacenovic a Ratíškovic, které společně s místní jednotou předvedly dobře připravené cvičení. Na oslavě nechyběl kulturní program, během něj byli vyznamenáni a odměněni zasloužilí členové požární jednoty.

Výbor jednoty zorganizoval v roce 1967 pro své členy dvoudenní zájezd na Slovensko. Po obě dvě léta pořádala jednota svůj tradiční požárnický ples.

Aby se předešlo možnosti vzniku požáru, pořádá jednota průběžné preventivní prohlídky objektů JZD, SŠS, především v prostorách sloužících k uložení sena a slámy.

Členové sboru také přispěli brigádnickou prací ke krášlení obce a v místním JZD v roce 1967 1.963 hodinami, v roce 1968 1.172 hodinami.

Sbor také dbá o omlazení svých řad. Cvičí a školí za tím účelem žáky školy. Jejich zájem podporuje pořádáním sportovních utkání, zájezdy, stanováním atd. V době prázdnin se žáci 5. - 8. tř. účastní žňových hlídek.

Československý svaz žen

Po obě léta byla předsedkyní Československého svazu žen s. Křižková. Výborové schůze se konaly každé druhé pondělí v měsíci. Organizace pořádala oslavy MDŽ, na kterých zajistili program žáci mateřské školy a ZDŠ. V roce 1968 na oslavě účinkovala hudba ZK pod vedením Františka Křižky. Při této příležitosti byly odměněny paní F. Antošová a K. Šťastná, obě matky 7 dětí.

V březnu 1967 byl uspořádán kurs vaření, jehož se zúčastnilo 28 žen. V témže roce v listopadu zorganizovaly ženy zájezd na představení “My fair Lady” do Brna.

Během let 1967 a 1968 pečovala organizace o úpravu veřejných prostranství. Členky odpracovaly celkem 800 hodin. Na fond solidarity byla zaslána částka 100 Kčs.

Členky ČSŽ v roce 1968 aktivně přispěly prací v rostlinné výrobě obděláním 2 ha brambor, 3 ha kukuřice a 3 ha řepy.

Svaz československo-sovětského přátelství

Tato organizace pracovala nárazově za předsednictví A. Prese. 27. 11. 1968 převzala funkci předsedy s. Růžena Čížková. Výbor na svých schůzích řešil otázky podílení se na kulturních akcích v obci.

Svazarm

Předsedou Svazarmu v letech 1967 - 1968 byl s B. Zbořil. Jako každým rokem byly i v těchto letech pořádány v lednu a v únoru výcviky řidičů motorových vozidel. Mimoto prováděla organizace také školení řidičů. Organizace měla svůj střelecký kroužek pro výcvik ve střelbě z malorážky.

TJ Družstevník

Tělovýchovná jednota Družstevník v Miloticích má jen oddíl kopané, který je velmi činný. V roce 1968 bojoval oddíl o postup do okresního přeboru. Nepostoupil však o 2 branky.

Členové jednoty si vlastní prací upravili hřiště, zhotovili přenosný parket a postavili hospodářské stavení na jeho uložení.

Československý svaz mládeže

V letech 1967 - 1968 byla činnost Československého svazu mládeže dobrá. Výborové schůze se konaly jednou za 14 dnů, členské jednou za dva měsíce. Organizace pořádala zájezdy do Brna do divadla, pořádala taneční zábavy a večírky. Pomáhala také v místním JZD. Členové odpracovali značný počet hodin na vybudování sociálního zařízení u Sokolovny. Účastnili se soutěží ve stolním tenisu, v zimním období organizovali pobyt na chatě, lyžování a zimní sporty. Jednou týdně se scházela děvčata v Sokolovně, kde pod vedením s. J. Trčkové cvičila.

Svaz zahrádkářů

Zahrádkáři v naší obci se mohou pochlubit opravdu dobrou prací a pěknými výsledky. Jsou také organizací dosti početnou (266 členů).

V roce 1967 uspořádali několik výstavek. Výstavku přírodních vín, ovoce, květin (jiřiny, mečíky). Funkcionáři se starají o další vzdělávání svých členů. Uspořádali po obě léta několik odborných přednášek pro vinaře a ovocnáře. Zorganizovali také několik exkursí a zájezdů: V roce 1967 na Znojemsko a Vranovskou přehradu, v roce 1968 do vinných sklepů ve Valticích a do Mikulova.

V roce 1967 se zúčastnili celostátní přehlídky vín v Uherském Hradišti, kde získali 2 stříbrné a 1 bronzovou medaili. V roce 1968 na celostátní výstavce přírodních vín v Hodoníně se zúčastnili 26 vzorky, z nichž 2 obdržely zlaté, 3 stříbrné a 2 bronzové medaile. výsledky dokazují, že v Miloticích máme dobré vinaře a kvalitní vína. V tomto roce na celostátní výstavě ovoce a květin v Olomouci byla zdejší organizace zastoupena celkem 4 vzorky. František Macek získal 2. cenu.

Zahrádkáři nezapomínají ani na veřejně prospěšnou práci. Členové v roce 1967 vybudovali další společnou studovnu nákladem organizace, započali také s úpravou přístupové cesty k vinným sklepům.

Organizace má zájem, o pěkný vhled obce. Dokazuje to značný počet odpracovaných brigádnických hodin na úpravě parčíků na návsi a předzahrádek. V roce 1967 vysázeli 14 okrasných stromu a keřové růže v parku, v roce 1968 věnovali značnou pozornost úpravě hřbitova. Odstranili přestárlé smuteční vrby a břízy, vysázeli okrasné dřeviny.

 



Kultura


Kulturně osvětovou činnost v roce 1967 prováděl SZK, který měl 2 dechové kapely a “Slovácký krúžek”. V tomto roce dochází k rozpuštění SZK, který z finančních důvodů nemohl nadále udržovat kulturní zařízení. Dotace od ROH při ZDŠ nebyla žádná. Majetek SZK byl převeden do evidence MNV a dochází k utvoření Osvětové besedy.

Osvětová beseda

V roce 1968 dochází k obnovení ČSL. “Slovácký krúžek”, který pracoval v SZK odmítá dále pracovat v Osvětové besedě a přechází k ČSL. Nadále pracují 2 dechové soubory a dochází k utvoření big-beatové skupiny, kterou vede F. Knotek. V kulturní činnosti obce dochází k roztříštěnosti a v roce 1968 k částečné stagnaci.

K nejdůležitějším akcím těchto dvou let patří:

1. Národopisné slavnosti u Šidlen “Zarážení hory”, “Moravo, Moravo”
2. Plesy a tradiční zábavy jako “fašank”, slovácké hody, vinobraní
3. Oslavy 1. máje, 9. května, VŘSR, Února, Měsíce československo-sovětského přátelství
4. Veřejná slavnost k 28. říjnu a 50. výročí ČSR
5. Celovečerní program u příležitosti otevření nové budovy MNV
6. Letní noc u rybníka
7. Oslava k 75. výročí založení požárního sboru

Základní devítiletá škola

Ve školním roce 1966 /67 navštěvovalo zdejší školu 448 žáků. Vyučovalo se v šestnácti třídách.

Při plnění úkolů daných v rámci komunistické výchovy bylo dosaženo dílčích úspěchů. Úroveň vyučování přes všechny potíže zůstala průměrná. Značné střídání učitelů a neustálý příchod učitelů začínajících svoji učitelskou dráhu se odráží v celkové práci školy.

Po dohodě s ONV - školským odborem a Sdružením rodičů a přátel školy byly zavedeny ve druhém pololetí dvě volné soboty v měsíci.

K zlepšení polytechnické výchovy žáků přispívá školní skleník s pracovnou a pařeniště. Svépomocí bylo vybudováno další pařeniště a vnitřní úpravy ve skleníku.

Pionýrská organizace

V 1. pololetí vedla pionýrskou skupinu velmi úspěšně s. učitelka Jana Trčková. Od 6. 2. 1967 nastoupila do této funkce s. M. Klimešová. Na škole pracovalo 11.pionýrských oddílů a 3 oddíly Jisker. V 9. třídě pracovala skupina ČSM. Pro pionýry byly zřízeny také kroužky: včelařský, gymnastický, požárnický a pěvecký.

Ve snaze odstranit směnné vyučování byla provedena adaptace respiria ve školní budově na 2 učebny. Za finanční pomoci ONV a brigádnické pomoci rodičů byla akce započata dne 10. června 1967 a dokončena začátkem prázdnin.

Ve školním roce 1967/68 se učilo v 15 ti třídách 490 žáků. Vybudováním dvou učeben bylo odstraněno směnné vyučování a všichni žáci školy se opět po několika letech vyučovali v jedné směně.

Na škole po obě léta vyučovali: D. Foukalová, Jana Konečná, Božena Hrdličková, Marie Kuryviálová, Anděla Šánová, Zora Janíková, Anna Konarová, Svatoslava Ježková, Eva Vaníčková, Florián Jakubíček, Marcela Jurnyklová, Anna Káčerková, Marie Malárová, Marta Koutná, Marie Hladilová, Jana Trčková, Marie Šimonová, Ludmila Mohelská, Jan Dočkal a Jarmila Sedlaříková. Od 1. 9. 1967 byli ustanoveni na škole Eva Sorková a J. Matyášek. Ředitelem školy byl s. Jaroslav Ježek, zástupcem ředitele Jan Luža.

Československý pionýr

Od 1. 9. 1967 vedl pionýrskou skupinu s. učitel Jiří Matyášek. Tvořilo ji 12 oddílů a 3 oddíly Jisker. Březen a duben 1968 znamená změnu v celé pionýrské organizaci na škole. Pionýrská registrace, ke které se hlásí dobrovolně kdokoli z žáků, dává vznik novým oddílům a družinám. Vzniklo 5 oddílů vedených učiteli. V dubnu 1968 byla pionýrská organizace přejmenována na Československý pionýr.

Většina učitelů podílí se svou prací na politickém a kulturním životě v obci. Někteří jako poslanci MNV, jako členové komisí, jiní vedou Sbor pro občanské záležitosti, pracují v ČSSŽ, v VO KSČ, připravují kulturní programy a výzdobu k různým oslavám v obci.

Mateřská škola

Rok 1967 a 1968 proběhl v mateřské škole bez větších událostí. Každým rokem bylo zapsáno 45 až 50 dětí, ale docházka v obou letech slabá. děti se ve škole učí ve dvou odděleních a všechny se ve škole stravují.

V roce 1967 uspořádala mateřská škola samostatnou veřejnou besídku, každým rokem se podílí na oslavách MDŽ.

Z učitelského sboru pracovali na škole L. Slováčková, J. Vodáková, A. Synková, H. Moravcová a ředitelka školy Ludmila Jestřábová.

Knihovna

Knihovna v těchto létech nevykazovala činnost, poněvadž MNV neměl vhodnou osobu pro tuto funkci. Na podzim 1968 pan Jan Souček knihovnu uvedl do pořádku a začalo se s pravidelným půjčováním knih.

Československý Červený kříž

Členové místní skupiny Československého Červeného kříže po obě léta pracovali velmi obětavě. Scházeli se pravidelně za vedení s. učitele Bedřicha Konečného na svých schůzích. Skupina měla 52 nositelů PZO, 5 dobrovolných sester a 13 zdravotních hlídek, jejichž stav byl v roce 1968 snížen na 4.

Štěpánka Třeská vyvíjela velkou aktivitu při získávání dárců krve. Za svoji činnost obdržela čestné uznání. Nejvíce dárců krve je z rodiny Stříteckých. Darovali krev v roce 1967 čtrnáctkrát, v roce 1968 sedmnáctkrát. Členové místní skupiny se zúčastňují veřejně prospěšné práce, pomáhali při žních, při úpravě parku atd.

Nehody

Během let 1967 a 1968 bylo zaznamenáno několik případů nehod. Byly to především dva požáry na objektech JZD, při nichž vznikla družstvu značná škoda.

Situace v dopravě není příznivá. Přes obec je značný provoz. Nehody zapříčiňují chodci, také neukáznění cyklisté, kteří jezdí na neosvětlených kolech. V jednom případě zavinil nehodu školák A. Polášek, který utrpěl vážné zranění. 24. 4. 1967 tu byla havárie nákladního auta. Škoda činila 24.000 Kčs. 28. 7. 1967 havaroval traktor, při čemž došlo ke zranění závozníka. Dne 18. 8. 1967 se srazila na návsi dvě nákladní auta.

V roce 1968 přicházelo ke značné nehodovosti u zámku. Dne 11. 6. 1968 vjel autobus do příkopy před zámkem, kde došlo k lehčímu zranění u 30 dětí a škoda na autobuse činila 100.000 Kčs. V měsíci červnu zde došlo ještě ke srážce dvou osobních aut a havárii motocyklu, při které byl motocyklista těžce zraněn.

Hmotná škoda při těchto nehodách činila 150.000 Kčs.

 


 

Závěr


Charakteristickým rysem pro vnitropolitickou situaci je další prohlubující se stagnace naší společnosti, která byla ovlivněna dlouhodobým neřešením ekonomických problémů. Praktický dopad se projevoval v dalším postupném nedostatku a zdražováním životních potřeb, otázce důchodů atd.

Nedostatky v řízení moderní společnosti se projevovaly rovněž v oblasti nadstavby a Sjezd spisovatelů v tomto roce byl známkou nutnosti urychleně řešit zásadní nevyřešené narůstající problémy.

Hlavním mezníkem, který měl uvedené problémy z hlediska politického řešit, mělo být říjnové zasedání ÚV KSČ, které se mělo zabývat úlohou a postavením strany ve společnosti. Pro závažnost úkolů, které byly projednávány na tomto zasedání, se konkrétní závěry přesunuly do prosincového a hlavně do lednového zasedání ÚV KSČ.

Lednové zasedání 1968 bylo přijato velkou většinou pracujících jako východisko k řešení všech politicko-ekonomických problému, které do této doby nebyly řešeny a slibovaly si od nového stranického vedení konkrétní závěry.

Rok 1968 se stává zároveň 50. výročím vzniku ČSR. Je to rok bouřlivých zvratů a nejistot. Po lednovém plénu byl vydán akční program KSČ, jež se měl stát vodítkem z vnitropolitické krise. v té době se však začínají projevovat vedle tendencí, které směrovaly k ozdravění společnosti i tendence proti socialistické, které postupem doby nabývají na síle a jímž tehdejší vedení strany nedovedlo rázně čelit. dochází k roztržce s komunistickými stranami a socialistickými státy, které z obavy o osud socialismu v ČSSR přicházejí 21. srpna 1968 na základě Varšavského paktu do naší republiky.

Vojska prošla také naší vesnicí. Obyvatelé zachovali klid, jen na ulicích se objevila hesla, jež vyjadřovala nesouhlas s příchodem armád.

Tato léta byla pro naši obec úspěšná. Za výsledky soutěže NV v roce 1967 byla naše obec vyhodnocena na prvním místě a byl jí přiznám titul “Vzorná obec okresu Hodonín” a odměna ve výši 50.000 Kčs věnována na akci Z.

Rovněž za rok 1968 splnila obec soutěžní podmínky a z rozhodnutí rady ONV byl jí ponechán titul vzorné obce a věnována částka 20.000 Kčs.

 

malba domů

 

další rok