1959

1959

Státní traktorová stanice (STS)

Státní traktorová stanice v Miloticích byla umístěna v budově zrušeného rolnického lihovaru (s ručením obmezeným) u silnice k Vacenovicím. Vedoucím STS středisko Milotice je Žižlavský z Bohuslavic, agronomem Miroslav Ingr a zootechnikem Blažej Ingr, oba z Vacenovic.

Toto středisko pracuje pro tři JZD (Milotice, Vacenovice a Skoronice). Od 1. července 1959 bylo toto středisko sloučeno se střediskem STS ve Vlkoši a toto zvětšené středisko pracovalo pro šest obcí (kromě výše uvedených ještě Vlkoš, Vracov a Kelčany).

Do 1.7. 1959 mělo středisko STS Milotice tyto stroje:

2 traktory kolové (Škodovky Š30), 3 kultivační traktory (Z 25K). 1 Supr kolový traktor (Z 35K), 2 pásové traktory (DT 54). 1 pásový traktor (KDP 35).

Po sloučení střediska s Vlkošem byly předány:

JZD Vacenovice 1 traktor (Š 30)
JZD Milotice 1 traktor (Š 30), pásový (DT 54)
JZD Skoronice 1 kultivační traktor (Z 25K)

Traktory byly dodány družstvům za peněžní úhradu (po odpočítání opotřebení). Pásový traktor byl asi za 40.000 Kčs.

Středisko STS bylo zrušeno dne 31. prosince 1959. Budovy byly dány k dispozici JZD Milotice.

Průběh akcí STS

Jarní práce byly zvládnuty v agrotechnické lhůtě a dík příznivému jarnímu počasí provedeny včas i kultivační práce. Největší problém byly žně. Obilí bylo polehlé, půda dešti rozbředlá a místy nemohlo se použít těžších strojů. Podzimní práce následkem dlouhotrvajícího sucha byly velmi obtížné. Půda byla utvrdlá a selo se proto až v listopadu a to do suché tvrdé půdy.

Myslivost

Obce Milotice - Skoronice - Vacenovice mají společně jednu Československou mysliveckou jednotu. Čítá 35 členů, z Milotic je 12. Předsedou je Čeněk Polák z Vacenovic, pokladníkem Zdeněk Schüller z Milotic, hospodářem Jan Kreml z Milotic. Letní stav zvěře byl: srnčí 35 kusů, zajíců 1.050 kusů, koroptví 900 kusů, bažantů 1.035 kusů.

Odstřeleno: 15 srnčí o váze 226,65 kg, dodáno 9, prodáno 6, uhynulo 7 kusů
228 zajíců o váze 1.916 kg, z toho dodáno 282 (předáno 25 kusů), uhynulo 18 zajíců
489 bažantů o váze 572 kg, z toho dodáno 253 kusů, ostatní prodáno, uhynulo 25 bažantů
100 koroptví (tj. 39,2% plánu) o váze 95,5 kg, dodáno 100 kusů, uhynulo 23 kusů

Odchyt živé zvěře: 148 zajíců, 60 bažantů, 280 koroptví. Váha zvěřiny na 1 ha byla 1,36 kg. Živá zvěř se posílá do zahraničí a výměnou se může získat jeden z uvedených druhů zboží:

za 1 zajíce:
12 kg kávy, 16 kg kakaa, 40 kg vepřového masa, 120 kg rýže, 160 kg citronů neb pomerančů

za 1 bažanta:
6 kg kávy, 8 kg kakaa, 20 kg vepřového masa, 60 kg rýže, 80 kg citronů neb pomerančů

za 1 pár koroptví tak jako za každého bažanta

Chov drobného hospodářského zvířectva

Chov králíků je zde hodně rozšířen. Chovatelů holubů je 14. Nejvíce holubů a sice poštovních, chová František Novotný, havíř, č.p. 287 a Antonín Knotek, dělník, č.p. 157, kteří jsou členy Klubu chovatelů poštovních holubů a drobného hospodářského zvířectva okresu Kyjov.

Včelařství

Činných včelařů je 33, kteří chovají 217 včelstev. Organisačně patří pod Základní včelařskou organisaci v Kyjově. Důvěrníkem je Jaroslav Pražák, Milotice 320.

Průměrná snůška na včelstvo v roce 1959 je 4 kg. Na státní nákup dodáno 423 kg medu za cenu 23,5 Kčs za 1 kg.

Jarní rozvoj včelstev byl velmi příznivý, včelstva brzy zesílila a včelaři očekávali, že v tomto roce naplní konve medem. Avšak akát, ze kterého je u nás hlavní snůška, zmrzl na 95%. Týden před rozkvětem akátu objevil se spadkový med (na smrku, borovici). Nebýt tohoto medu, nebylo by nic a včelaři by byli nuceni krmit včelstva po celý rok. V tomto roce si postavili 4 včelaři včelíny (Pražák, Valášek, Lévek, Zajíc).

Jednotné zemědělské družstvo

Předsedou zvolen opět Miroslav Schüller, který odejel na školení, zatím povede družstvo náměstek František Polášek, č.p. 270. Členy představenstva se dále stali: Josef Krist 127, Dominik Procházka 187, František Šťastný 41, Františka Bystřická 191, František Synek 27, Václav Svobodník 134, Marie Poláčková 213. Revisními orgány: Frant. Neduchal 209, Františka Koutná 251, Bohumil Zbořil 223, Josef Lévek 305. Od 1. dubna byl přidělen okresním národním výborem jako instruktor Matěj Ratůský z Kelčan.

Družstvo hospodaří na 662,23 ha, z toho orné půdy 562,39 ha. Členů je 209, počet rodin závislých jedině na JZD je 37. Záhumenka měří kol 0,5 ha, všechny celkem, 112,08 ha, z toho je 76,73 ha orné půdy, 12,47 ha vinic a 22,88 ha zahrádek. Dne 3. ledna obsazen druhý kravín 96 dojnicemi a březími jalovicemi. Jarní počasí bylo příznivé a práce ukončeny včas. 18. dubna uzavřena patronátní smlouva s Okresním národním výborem v Kyjově.

Dne 21. května zjištěno na schůzi rady místního národního výboru, že bylo zaseto 51 ha cukrovky, z toho vyjednoceno 41 ha a podseto 10 ha. Znovu zasety 4 ha čekanky. 10 ha raných brambor okopáno, 38 ha pozdních povláčeno. Kukuřice zaseto 58 ha na zrno, 12 ha na siláž, 11 ha na zelené krmení a 8 ha na mléčnou zralost. Okurky salátové 2 ha, nakládačky 1 ha a mezi řádky kukuřice. Salátu 5 ha, karotky 3 ha, cibule 5 ha. Vinice oplocena a sazenice ošetřeny. Louky rovněž ošetřeny. U drůbežárny se seká směska. Na raných bramborách sbírána mandelinka, na pozdních se postříká.

Dne 11. června na schůzi rady MNV zjištěno, že do plánovaného stavu 215 krav chybí 25 bude zatím doplněno 20 jalovicemi. Dodávka mléka se zvýšila na 3 l průměrně denně na krávu (v červenci na 4,1 l).

Soukromí zemědělci a záhumenkáři žádáni, aby po splnění vlastních povinných dodávek mléka dodávali na státní nákup za JZD. Závody žádány, aby uvolnily své zaměstnance na žně. V radě MNV usneseno, že bude zkrácena záhumenka těm rodinám, jejichž někteří členové jsou zaměstnáni v průmyslu a po své pracovní době odmítají pomáhat v JZD.

V červenci silně pršelo, obilí polehlo a poškozena i zelenina. Žně se opozdily. Na pomoc přišlo 25 vojáků. Obilí se musilo většinou séci ručně. O žních konali protipožární službu v polích vždy 4 žáci zdejší osmiletky. Zdravotní hlídka byla u každé mlátičky a ošetřovna po dobu žní na domě č.p. 14. Žně skončeny 24. srpna, mlácení na dvě směny dne 26. srpna. Obilí se musilo sušit.

Při sklizni brambor pomohla vydatně školní mládež za vedení učitelů a jen jí lze děkovat za včasnou sklizeň. Za tuto pomoc vyplaceno 4.500 Kčs.

 

Hektarové výnosy v JZD

 

 

Živočišná výroba v JZD

Stav k 1.1. 1959: skot 411 kusů, z toho dojnic 188, vepřů 344 (prasnic 41), slepice 740

Stav k 31.12 1959: skot 542 kusů (dojnic 210), vepřů 483 (prasnic 75 a 10 vybraných), slepic 1.082, kačen 200 a 45 kačerů.

Opatrovnicí kačen byla Svatoslava Hrdličková, č.p. 299. Jejich chov se po finanční stránce osvědčil. Družstvo má též 48 koní.

Mléka bylo vyrobeno celkem 212.400 l, z toho vyssáté 45.176 l. Na dojnici připadlo na den průměrně 3,4 l mléka. Od 700 slepic získáno 108.099 vajec (předpis k dodání činil 62.344 kusů).

Dodávky JZD

Dodávky byly brzy splněny. Do 3. září dodáno obilí na 102,3%, brambory na 106,5%, hovězího masa 180 q, vepřového na 135 q (plán byl 164 q), mléka 60.000 l, dodávkový úkol vajec splněn, do konce roku bude ještě dodáno 30.000 kusů.

Porodna a stáje pro vepře

V dubnu započala u kravínů stavba porodny pro prasnice a současně upraveny stáje v místnostech na dvoře MNV a v sousední stodole Anežky Mezuláníkové, č.p. 189. Zde umístěno 144 vepřů na samožír.

Studna

Voda pro druhý kravín nestačila a bylo nutno ji v létě dovážet z bývalého Rolnického lihovaru. Odborná firma vyhloubila druhou studnu, ale vody bylo málo. Členové družstva ji několik metrů prohloubili a pak bylo vody dostatek.

Krádeže

Při sklizni brambor a kukuřice zjištěny v JZD krádeže. Příčinou byla nízká odměna za pracovní jednotku (plánováno 20 Kčs, docíleno 10 Kčs), neboť bylo nepříznivé počasí a též špatná pracovní morálka. Ustanoveni hlídači, ale krádeže nepřestaly. Menší krádeže trestány ztrátou na odpracovaných jednotkách, ve dvou případech za větší krádeže (kukuřice v klasech v hodnotě 180 Kčs) byly představenstvem družstva vyměřeny pokuty 240 a 120 Kčs, uveřejnění v okresním časopise Jiskra a v místním rozhlase.

Zrušení STS

Dnem 1. července zrušeno středisko Státní traktorové stanice v Miloticích a odprodalo místnímu jednotnému zemědělskému družstvu následující stroje: 2 traktory, z toho 1 pásový (v ceně 40.000 Kčs), 4 vlečné vozy, 1 fekální vůz, 3 secí stroje, 2 samovary, 3 pluhy, 3 rozmetače hnojiva a jiné hospodářské nářadí za 161.283 Kčs. Zároveň uvolnilo pro JZD skladiště a dílny v budově bývalého lihovaru.

Zrušení prádelny

Také prádelna, která byla od roku 1946 v malé budově u bývalého lihovaru, již od roku as 1955 neexistovala, protože se nevyplácela. Domácnosti si opatřovaly vlastní elektrické pračky, které si i vzájemně půjčovaly, neboť praní doma bylo pro hospodyňky pohodlnější.

Hynutí drůbeže

V družstevní drůbežárně se objevila zvláštní epidemie. 50 slepic a 75% kohoutů uhynulo, popř. musilo býti vyřazeno. Příčinou bylo, že při vyskytnutí choroby nebylo hned zpočátku učiněno patřičné opatření.

Zemědělský útulek

Zemědělský útulek byl poprvé zřízen v roce 1947 a byl umístěn každý rok jinde. Od 1. dubna 1953 je ve skleníku v zámku. Přihlásilo se 21 dětí (přijímá je místní národní výbor), zřízena kuchyně, v níž se stravovalo i 24 žáků osmileté střední školy. Celodenní strava stála 10 Kčs, jen oběd 7 Kčs.

Od roku 1954 je pěstounkou Marie Dikovská, vdaná, bydlící ve vedlejších místnostech zámku, která dodatečně prodělávala příslušný kurs. Toho roku se přihlásilo do útulku 13 dětí.

Od 1. července 1955 má útulek samostatné stravování. V zámeckém skleníku zřízena šatna, umývárna, záchody, dále třída, ložnice s lehátkama, kuchyně, spižírna a isolační pokoj. Útulek zaměstnává ještě jednu kuchařku a jednu uklízečku s polodenním provozem.

Útulek je otevřen od 1. dubna do 30. listopadu od 7 do 18 hodin s celodenním stravováním. Děti jsou ve věku od 2 až 6 let a v roce 1959 je jich celkem 28. Polovice je zaměstnankyň JZD a polovice zaměstnankyň v průmyslu.

Jak zpočátku bylo nutno matky přesvědčovat, aby své děti svěřily útulku, tak nyní je tolik přihlášek, že nestačí místností ani personálu. MNV nemá prostředků na vydržování další síly a JZD se rovněž z důvodu špatného finančního stavu tomu brání. Provoz byl v tomto roce prodloužen i přes zimu.

Od 1. ledna 1960 je přihlášeno 30 dětí.

Státní školní statek

Státní školní statek v Miloticích není národním podnikem, ale je přidělen zemědělské mistrovské škole v Kyjově, jejíž ředitel inženýr Josef Votoupal je zároveň ředitelem státního školního statku v Miloticích.

Vedoucím (správcem) statku je Václav Štěpán, narozený 10.3. 1914 v Kostelanech, absolvent zemědělské školy v Bzenci. Funkci vedoucího statku zastává od roku 1956. Účetním od roku 1950 je Josef Střižík. Dále jsou na statku dva provozní technici: František Nenička z Vlkoše a Leopold Šustek z Kaňovic.

Ke statku patří 232 ha polí, které jsou rozděleny na 18 honů a sahají až po železniční přejezd u Kyjova. Vzdálenost od budovy statku na okrajové pole je 5 km.

Statek má dvě odvětví: rostlinná výroba a živočišná. V živočišné výrobě je 100 kusů hovězího dobytka, z toho 50 dojnic a 50 mladého dobytka, 359 vepřů, 567 slepic.

Polní práce je obdělávána 6 páry koní, 3 traktory (z nich jeden pásový). Odchov telat se děje na volném ustájení s denním pobytem venku za každého počasí. Tato metoda se osvědčila a dle slov vedoucího je lepší než Steimanovy boudy.

Rok 1959 byl až do žní pro polní práce velmi příznivý. O žních však přišly dlouhotrvající deště, které způsobily vyrůstání obilí i na stojatě. Mandele žita byly dešti a střídavým počasím tak srůstlé, že je musili 2 až 3 lidé roztrhávat.

Průměrný výnos: jařiny 25 q z 1 ha, pšenice 31 q z 1 ha, žito 19 q z 1 ha.

Na statku se provádějí rajonisační pokusy s obilím. Porovnává se výnos šesti odrůd pšenice, pět odrůd ječmene a tři žita. Tyto pokusy ukázaly, že nově šlechtěné odrůdy pšenice dávaly na 10 arových dílcích o 100 kg zrna více než krajové odrůdy “Židlochovská a Hodonská holice”. Toho času dala největší výnos odrůda “J/56”, která dosahovala v propočtu 42 q na 1 ha, u ječmenů se osvědčila odrůda “Valtický ječmen”, který dosahoval v propočtu 34 q z 1 ha. U žita bylo nejlepší “Rozbořské”, 33 q z 1 ha.

Po dlouhotrvajících deštích, které skončily 17. srpna, přišla dlouhotrvající sucha, která znemožnila zasetí ozimů v agrotechnické lhůtě a selo se převážně do suché půdy v druhé polovině listopadu. Veškeré podzimní osevy klíčil až v prosinci po částečných srážkách. (V tomto kraji se obvykle seje v září, nejpozději začátkem října.)

Na dlouhotrvající sucha doplatily okopaniny, jak brambory, tak řepa, které daly jen poloviční výnos: brambory 105 q z 1 ha, řepa cukrovka 170 q z 1 ha (v roce 1958 brambory 190 q a řepa 350 q z ha). Rané brambory, které ještě měly dostatek vláhy, daly 145 q z ha a byly sklizeny 7. července. Strništní směsky i vojtěšky (jeteliny) uschly na stojato. Ovoce nebylo žádné.

V roce 1959 připadlo na dojnici průměrně 8 l mléka denně. Přírůstky u vepřů činily celoročně 0,52 kg na kus a den.

Na státní nákup dodal statek: 480 q obilí, 86.000 l mléka (celkem vyrobeno 126.000 l), 300 q vepřového masa, 70 q hovězího masa, 46.000 vajec (průměrná snůška na slepici bylo 175 vajec).

Průměrná mzda na statku je 1.000 - 1.200 Kčs měsíčně (včetně traktoristů živočišné výroby). Naturálie se zaměstnancům odprodávají.

V tomto roce byl na statku zřízen čistokrevný chov vepřů plemene Cornwall (černý vepř). Je to odrůda anglická importovaná z Německé demokratické republiky. Je zde samovýkrmna vepřů pro 120 kusů a dosahuje se 0,6 - 0,62 kg denního přírůstku při spotřebě 4,68 kg ovesných jednotek.

Státní školní statek obdržel za rok 1958 řád III. stupně ministerstva zemědělství a v roce 1959 Rudý prapor Krajského národního Výboru v Gottwaldově.

V socialistické soutěži je statek střídavě na 1. a 2. místě z 10 statků v kraji Gottwaldov. Na statku je zřízena kulturní místnost s televisorem, 2 koupelny s teplou vodou (1 pro muže, 1 pro ženy).

Vedení statku je si vědomo důležitosti zemědělské výroby a věří pevně, že výsledky hospodaření se budou zlepšovat, čímž se zajistí i lepší život všech pracujících naší vlasti.

Státní spořitelna

Dne 1. května 1867 byla v Miloticích farářem a senátorem Webrem založena Občanská záložna. Nejmenší vklad byl tehdy 10 krejcarů rakous. čísla, na výlohy 50 kr., na fond 50 kr., úrok se počítal až z plných 2 zlatých rak. čís. (100 krejcarů byla 1 zlatka, později zavedeny haléře a koruny, 1 krejcar byly 2 h, zlatka 2 K).

V roce 1949 přejmenována na záložnu Kampeličku a byla do 31. prosince 1949 umístěna vedle jatky na obecním hostinci č.p. 188. V roce 1952 byla zestátněna a jmenuje se Státní spořitelna v Kyjově, jednatelství v Miloticích. Je nyní na domě č.p. 132 a sice v části budovy u silnice ke hřbitovu. Účetním je Jiří Lunga, č.p. 329, pokladníkem Valentin Polášek, č.p. 207. Úřaduje se vždy v neděli dopoledne.

Koncem roku 1959 je výherních vkladních knížek 496, vkladních knížek na 2% úrok 112, na 3% - 7%, celkem 615 vkladních knížek s vkladem 662.458,33 Kčs. Na 14ti běžných účtech je vklad 39.429,67 Kčs. Celkový obrat za rok 1959 činil 3.484.430,16 Kčs.

Snížení cen

V roce 1959 bylo ve výročí osvobození provedeno opět snížení cen některého maloobchodního zboží.

Pekárna

O pekárně rozhoduje nyní Jednota, vesnické spotřební družstvo. Je na domě č.p. 132 (vedle Státní spořitelny). Vedoucím je Augustin Janík, bydlící na domě č.p. 14. V Jednotě pracuje od roku 1956.

Denně peče 4,5 až 5 q chleba obyčejného (žitného) a od dubna 1959 též 100 - 150 kg chleba výražkového pro místní dvě prodejny. Kromě toho peče měsíčně kol 250 kg chleba, který si někteří zemědělci připravují doma. (Dříve všichni zemědělci, ba i nezemědělci si připravili doma chlebové těsto, dali na ošatky, zanesli k pekaři, který bochníky upekl). Nyní obilí odevzdávají ve mlýně, kde dostanou poukázky na chléb, který si odeberou v prodejně.

Před hody, svátky a významnými rodinnými událostmi nosili si lidé upéci koláče, cukroví, ba i maso. Dříve si nosili k pekaři nadívané a posypávané nejvíce mákem.

Druhá pekárna Jana Brychty na domě č.p. 272 byla v roce 1956 zrušena a majitel šel pracovat do průmyslu.

Masna

V Masně se prodává maso a uzeniny, ale nevyrábějí se. Je na obecním domě č.p. 188. Vedoucí je od 1. listopadu 1956 Božena Vlachová, vdaná. Čerstvé maso se dováží autem jednou týdně z jatek v Hodoníně, uzeniny ze Stavěšic. V zimním období se doveze celkem 5,5 q hovězího i vepřového masa a 4 q uzenin měsíčně, v létě 12 q a 6 q. Uzeniny se prodávají ve čtvrtek, čerstvé maso v sobotu ráno. Masa je nedostatek a již 2 až 3 hodiny před otevřením prodejny tvoří se dlouhá fronta koupěchtivých.

Ceny:

1 kg hovězího zadní bez kostí 24 Kčs, přední bez kostí 20 Kčs, s kostí 17 Kčs
1 kg vepřového na řízky 31 Kčs, kotlety 28 Kčs
1 kg telecího na řízky 31 Kčs, kotlety 19 Kčs (bývá velmi zřídka)
1 kg sádla 28 Kčs, domácí 32 Kčs (dříve 32 a 36 Kčs, před. r. 1956 selské 40 Kčs)

Od roku 1937 do roku 1946 vedla zde s manželem řeznictví a tehdy každý týden dodávala do zámku kromě masa pro panstvo též 4 kg čistého hovězího pro psy, kterým se připravovalo s rýží. Tehdy také měli chladírnu v místnosti na dvoře, kam se v zimě navozil led z rybníka. Ten však přes celé léto nevydržel a maso se kazilo. Nyní má pohodlnou elektrickou chladírnu přímo v prodejní místnosti. V jarních měsících se přijímají na dodávku i kozlata.

Obchody (Potraviny, papír, knihy, železo a jiné)

Do roku 1949 bylo v Miloticích as 6 soukromých obchodů se smíšeným zbožím, 1 s obuví a 1 s textilním zbožím. V roce 1949 zrušeny menší obchody a zůstaly dva: Josefa Horáka na domě č.p. 129 a tak zvaný Konsum na č.p. 34 (kromě obchodu s obuví a textiliemi). Utvořilo se družstvo “Slovácká svépomoc” s členskými podíly po 300 Kčs (ve staré měně). Přičleněn též obchod s obuví a textilním zbožím, v bývalém obchůdku na domě č.p. 32 zřízena Narpa, v níž prodávalo se papírnické zboží, knihy, hračky a drogy.

V roce 1953 založeno (ze Slovácké svépomoci) “vesnické spotřební družstvo Jednota” s ústředím v Miloticích pro Milotice, Vacenovice a Skoronice. Kanceláře byly na domě farního úřadu církve římskokatolické v přízemní místnosti. Dva zaměstnanci posláni do kursu. V obou potravinářských prodejnách ustanoveny jiné vedoucí a prodavačky (když dosavadní nebyl spokojen s odměnou), ale ve 2 letech zjištěno manko 50.000 Kčs. V roce 1956 vedoucí prodejen vyměněni, ústředí v Miloticích zrušeno a přičleněno k hlavnímu okresnímu ústředí v Kyjově.

Prodejna na č.p. 129 má 261 zapsaných členů s člen. příspěvkem po 40 Kčs. Vedoucím se stal opět bývalý majitel tohoto obchodu Josef Horák. V listopadu 1957 byla prodejna přemístěna do budovy č.p. 26 Jednotou nově postavené. Zároveň zrušena Narpa a zboží přestěhováno do nové prodejny. Dále jsou zde na skladě radiové přijímače, elektrické pračky a jiné elektrické spotřebiče, porcelánové i kovové nádobí, kamna, kotly a různé železářské zboží, motocykly. Kromě vedoucího Horáka prodává jeho manželka a další prodavačka. Tato prodejna má č.p. 105/3718 a prodejní doba je od 7 do 13 h, v neděli zavřeno.

Tato prodejna je hodně vyhledávána, tvoří se fronty kupujících a prodavači mají se co otáčet. Také obrat za rok 1959 činil 2.102.430 Kčs. Plán byl značně překročen.

Dnešní ceny některých potravin:

1 kg chleba žit. 2,60 Kčs, výražkového 3,40 Kčs, 1 kg krupičkové (hrubé) mouky 3,80 Kčs, 1 kg hladké mouky 3,20 Kčs, polohrubé 3,50 Kčs, rýže I. jakosti 6 Kčs, II. jakosti 5 Kčs. 1 kg vařivé čokolády 85 Kčs, 1 rohlík 0,30 Kčs. Před válkou (jako soukromý) objednával denně 30, dnes 800 rohlíků.

Druhá prodejna (se smíšeným zbožím), čís. 3717, je na domě č.p. 34. Má 320 zapsaných členů. Od roku 1954 je vedoucí Eleonora Neduchalová, vdaná a má jednu pomocnou sílu. Od září 1957 je prodejní doba od 7 do 15 hodin.

Za rok 1959 byl hrubý obrat 1.070.483 Kčs, tj. 110% plánu.

Pohostinství

Hostinec na obecním domě č.p. 188 byl koncem roku 1950 zrušen. Na č.p. 175 (majitel Šebesta) otevřela Jednota znovu Pohostinství v září 1954. Vedoucí byla Anna Bábíková, potom Karel Hojač ze Želetic a od 22. září 1959 Václav Dobeš, který bydlí ve svém domku č.p. 361.

Slovácké pivovary, n.p., rozdělovna v Kyjově, dodávají Jarošovské pivo, krajský podnik Výživa, závod v Kyjově, sodovky, ze Stavěšic masné výrobky, velkoobchod Kyjov cukrovinky a kuřivo.

Pivo je 7° (v ceně 1,60 Kčs za 1 l), 10° (2,40 Kčs, láhvové 2,80 Kčs), 12° (3,40 Kčs, láhvové 3,80 Kčs), sodovky po 0,60 Kčs (0,33 l). Vína se prodá málo, protože je zde vinný kraj.

Za první republiky se na tomto hostinci prodalo za týden 6 beden sodovek po 40 lahvích, nyní 40 beden. Za 4. čtvrtletí 1959 se prodalo piva za 24.647 Kčs celkem, sodovek a limonád za 6.620 Kčs. V létě za 10 dní se prodalo 20.000 Partyzánek po 16 h, 7.000 Lip po 20 h, tabáku Taras Bulva 56 balíčků po 1,50 Kčs, Standartu 30 po 6 Kčs a Bača 20 po 1,20 Kčs.

Na č.p. 121 je druhé pohostinství, vedoucí Marie Sehnálková, svobodná (rodiče pomáhají). Od roku 1951 bylo jako Komunální podnik a od roku 1953 rozhoduje “vesnické spotřební družstvo Jednota”.

V roce 1959 se v létě vyčerpalo týdně 10 - 15 hl piva (7°, 10°, 12°), v zimě 5 - 8 hl. Sodovek v létě týdně 80 beden po 40 lahvích, v zimě 35 beden. Vína se prodá měsíčně 50 l po 15 až 33 Kčs za l dle druhu. Lihovin se měsíčně prodá as 30 l.

Za první republiky, kdy byly v Miloticích 3 hostince, se prodalo as polovina 1/2 množství piva a 1/3 sodovek proti roku 1959.

Obchod obuví

Od roku 1954 je prodejna obuví, punčoch, brašen ve vesnickém spotřebním družstvu Jednota na domě č.p. 34. Vedoucím je Augustin Křivinka. V roce 1959 činil obrat 348.718 Kčs, tj. 95,54% plánu.

Obchod textilním zbožím

Prodejna je ve vesnickém spotřebním družstvu Jednota od roku 1950 na domě č.p. 132. V Jednotě je vedena pod č.p. 3502. Vedoucí (též majitelka domu) je Marie Hladilová a má pomocnou sílu. Zboží dodává Spojený velkoobchod Gottwaldov. V roce 1959 byl celkový obrat 1.220.000 Kčs (nad plán).

Prodejna tabáku

Zvláštní prodejna tabákových výrobků je ve zděné budce poblíž kostela. Jednota ji převzala 1. lednem 1959. Vedoucím je Rudolf Adamec, válečný invalida, bydlící na č.p. 120. V letním období se prodá kuřiva až za 12.000 Kčs, v zimním za 6 - 7.000 Kčs (toto jest 66,66% - 77,77% plánu). Kuřivo prodávají i v obou Pohostinství.

Řemeslníci

Stolaři

Jaroslav Pražák, majitel stolařské živnosti, měl vlastní dílnu na domě č.p. 320. Má následující stroje: sdružený hoblovací stroj a okružní pilu s dlabačkou a protahovacím zařízením, frézovací (na drážky), brousící, revolverovou vrtačku a celoželezná ztužidla (na větší plochy). Od 1. září 1959 pracuje ve své dílně pro údržbářský podnik Lidové truhlářské družstvo TRUD.

Karel Bábík, majitel stolařské živnosti na domě č.p. 281 má stroje na elektrický pohon (jako Pražák): hoblovací spojený s okružní pilou a frézu. V roce 1959 vstoupil do zaměstnání u Krajské správy lesů Gottwaldov, stavební závod v Hodoníně, kde se stavějí hájenky. Po návratu pracuje i pro Místní hospodářství.

Kolář

Bohumil Zbořil, majitel kolářské živnosti na domě č.p. 223. Používá stroje: pásovou pilu, srovnávačku hoblovací, soustruh, dlabačku, frézu, horizontální pilu na řezání klád, protahovací stroj. Od roku 1958 pracuje ve své dílně jako člen Jednotného zemědělského družstva v Miloticích. Všechny stroje jsou na elektrický pohon.

Obuvník

Bývalý samostatný mistr obuvnický Jan Imrich je od 20. listopadu 1952 vedoucím správkárny obuvi, která je v jedné místnosti obecního chudobince č.p. 7. Provádí pouze opravy. Je členem Kožedělného družstva Svedrup Gottwaldov (Družstvo mistrů obuvnických).

Holičství a kadeřnictví

Již dříve zanikly tři holírny, v roce 1953 zrušeno holičství Josefa Lungy na č.p. 132 a v roce 1954 Jana Součka na č.p. 35. V roce 1958 dojížděl holič z Ratíškovic, ale ne dlouho, protože zde mohl provádět holičství, když neměl šichtu na dolech.

Nyní jsou tedy Milotice bez holiče a kadeřníka.

Kováři

Mistr kovářský Václav Svobodník měl vlastní kovárnu na domě č.p. 134. Zaměstnával 1 dělníka a 2 učně.

Dnem 1. ledna 1958 vstoupil do Jednotného zemědělského družstva v Miloticích a pracoval pro družstvo na jednotky jako vedoucí ve své dílně. Po uvolnění bývalého Rolnického lihovaru přestěhoval dílnu částečně do této budovy.

K disposici na elektrický pohon má: výheň, svářečku, vrtačku, buchar, dále kovadlinu, svěrák a JZD zakoupilo tři brusky, děrovadlo s nůžkami a lis. Přechodně mu vypomáhají, když nejsou na šichtě dva údržbáři.

Stanislav Záhumenský měl vlastní dílnu na domě č.p. 240 (kovárna je přes 100 let stará).

V dubnu 1954 vstoupil do služeb ve Státním školním statku v Miloticích, kde je vedoucím kovárny a údržbářem. Zde má k dispozici elektrickou transformátorovou svářečku, oboustrannou brusku na motorový pohon, menší elektrickou vrtačku, elektrickou výheň, kompresor na plnění pneumatik vzduchem.

Údržbáři JZD

V lihovaře mají od roku 1955 též dílnu dva údržbáři JZD. Mají na starosti hlavně vodárny, zavlažovací soupravy, traktory, sečkovice.

Mlýn

Mlýn je postaven na mlýnském náhonu, který vede od Hruškovského potoka a poháněl také mlýny v Kelčanech a ve Vlkoši, nyní zrušené, ve Vlkoši zbořený. Byl poháněn vodním kolem na svrchní vodu. V roce 1926 postavena turbina a současně opatřen výpomocný pohon motorový, poněvadž vody se často nedostávalo. Když bylo zařízeno elektrické vedení, vyměněn naftový motor za elektrický. Většinou se mlelo pro Milotice a Skoronice. Od roku 1947 je majitelem mlýna Stanislav Trčka, který zaměstnával jednoho stárka. V roce 1951 dán mlýn mimo provoz. Majitel i stárek přešli do služeb velkomlýna v Kyjově.

Místní národní výbor

V dubnu schválen odprodej uličky na Záhumní a sice 4 m Václavu Chytilovi, č.p. 71 a Karlu Uherkovi, č.p. 78, rovněž 4 m. V červnu zakázány soukromé stavby. V září zakázáno soukromým zemědělcům provádění komukoliv potahových prací.

Rada MNV schválila doplňkový rozpočet 13.887,30 Kčs, z čehož připadne na zemědělský útulek 3.000 Kčs a ostatní na vybudování cihelny MH (tj. místního hospodářství).

Místní národní výbor je ve stálém styku s jednotným zemědělským družstvem, kontroluje jeho práci a zaopatřuje pomoc při špičkových pracích. Spolupůsobí též při volbě povolání pro žactvo opouštějící školu (po zjištění prospěchu za II. čtvrtletí).

Sběr

Za rok 1959 sebráno 23.200 kg železa, 1.400 kg textilních odpadků, 8.130 kg papíru, 650 kg kostí a 2 kg igelitu.

Les

Národní pozemkový fond (NPF) v Uherském Hradišti přidělil obci Miloticím les “Písky” od 1. října 1948. Dle přípisu ministerstva zemědělství z 31/12 1949 měří tento les 48,2716 ha, jiná půda 1,2064 ha, celkem 49,4780 ha. Referentem se stal tehdejší předseda MNV Josef Neduchal. V roce 1959 převzala správu lesa správa Státních lesů ve Strážnici.

 

---

Reservace a chráněné objekty

Dle přípisu odboru školství a kultury Rady Okresního národního výboru v Kyjově (RONV) ze dne 27. července 1959 byla vyhlášena ochrana následujícího v Miloticích:

1) Rybník Písečný. Ornitologicko-botanická reservace
2) Horky. Botanicko stepní reservace
3) Kaštanová alej u zámku (parcel č. 2742, 2754, majitel státní silnice (30)
4) Vlašský topol, parcel č 478/24, majitel státní vodospráva
5) Lipová alej, parcel č. 478/10 - 22, 505/1 - 3, majitel obec (62)

 

Státní zámek

(O tomto zámku viz publikaci Státní památkové správy z roku 1954.) Nadřízeným orgánem je Státní památková správa v Praze. Kastelánem v zámku je Bohumil Cajthaml, narozený 6.11. 1905. Funkci kastelána vykonává již od roku 1926. Působil u knížete Karla Schwarzenberka na hradě Zvíkově a na zámku Orlík nad Vltavou. Na zámku v Miloticích je od roku 1948. Zámeckým zahradníkem je Karel Pijáček, který pečuje o park a květinovou výzdobu místností.

Před poslední válkou opravena fasáda zámku a část střechy (což ještě zařídil majitel zámku hrabě Seilern, který zde bydlil s rodinou do roku 1945). Ostatní opraveno až v roce 1952. Na věžičky dána opět krytina šindelová.

Zadní část parku je udržována ve slohu anglickém, střed ve slohu francouzském. V tomto jsou 200 m dlouhé aleje podél trávníkové prostory 44 m široké, v níž je vodotrysk. Aleje jsou průchodné špalíry, zvané pongony, z habrů, rychlerostoucích kaštanů, lip, břestů, původní až 200 roků staré. Haluze se proplétají, ba i srůstají a tvoří klenbu nad udržovaným chodníkem, 3 m širokém venkovní šířka je 9 - 10 m. V červnu se střihají svislé stěny, v zimních měsících vodorovně vrchy ve výši as 6 m. Ve vzdálenosti 170 m od začátku obou podélných špalírů jsou kratší špalíry příčné, takže celek tvoří dva kříže. Uvnitř při okraji těchto příčných špalírů jest v zadní části řada tvarovaných lip. Je to sloh francouzský a je zařízen (dle slov zahradníka) u nás jen as u 10 zámků, poněvadž udržování vyžaduje mnoho práce.

V Československé republice jsou tři kategorie hradů a zámků. Zámek v Miloticích patří do kategorie I. Zámek je zpřístupněn návštěvníkům od roku 1949, kdy jej navštívilo 3.000 osob. Je otevřen od 1. dubna do 31. října denně od 8 do 12 a od 13 do 18 hodin. Návštěvníky provádí zámkem, kastelán a jeho manželka s odborným výkladem. Kastelán opatřil a rozeslal na všechna nádraží u nás propagační plakáty (Slovácký rok), načež se návštěva zámku zvyšovala. V roce 1953 přišlo na 6.000 návštěvníků, v roce 1958 15.000 a v roce 1959 17.000 návštěvníků. Byly zde hromadné zájezdy autobusem z Berouna, Plzně, Karlových Var, Pardubic, i školní výlety. V roce 1959 bylo z Bulharska, Polska, Francie a Vídně 50 návštěvníků.

Nejvíce upoutává návštěvníky hlavní sál, kde jsou fresky z roku 1725 od malíře Ecksteina, který pocházel z Brna a malířskou praxi prováděl v Itálii. Dále upoutává tak zvaný Hamiltonův pokoj, kde jsou obrazy po bývalém majiteli Serényim, který měl farmu koní v Africe a nejpěknější koně si nechal vymalovat od Hamiltona. V tomto pokoji je strop z umělého mramoru, zlacené štuky, celé stěny a parkety jsou vykládány kavkazským ořechem. vzácná je i knihovna, která čítá 6.900 svazků cizojazyčných, české jsou pouze dějiny národa českého od Františka Palackého.

Kastelán sám milovník starých památek, zjistil při nástupu, že zde jsou desatery hodiny, které byly za bojů v roce 1945 nerozumnými vojáky poškozeny. V roce 1949 byly opraveny za 4.000 Kčs a nyní jdou. Mezi nimi jsou hodiny, které hrají každou hodinu anglickou píseň a každé půl hodiny mají hrát Štrausův valčík, ale zde bude nutná ještě jedna oprava. Jiné ukazují datum.

Výstavy

V roce 1949 byly v zámku dvě výstavy: Životopis Leoše Janáčka a Neznámý Tibet. Byly umístěny ve 2. poschodí a tu poslední shlédlo 3.000 návštěvníků.

Keramická dílna

V roce 1951 byla zřízena v západním skleníku keramická dílna, podřízená Okresnímu národnímu výboru v Kyjově. Vedoucím výroby byl Znoj, jehož bratr profesor Znoj, umělec, ji zařídil. Návrhy dělali Sonevent, Michálek, Ctibor a Zabloudil z Kyjova. Vyráběly se ozdobné čepáky a džbánky hlavně pro hrady a zámky. V roce 1954 byla zrušena (snad glazura nebyla vhodná).

Zemědělský útulek

Od 1. dubna 1953 byl v zámku zřízen zemědělský útulek, který po zrušení keramické dílny přesídlil do části západního skleníku, v druhé části měla dílnu pro rukodělné práce osmiletá střední škola.

Rolnická škola

V roce 1949 zřízena v celém druhém poschodí celoroční výběrová škola rolnická. Žáci bývali neopatrní, nechali např. několikráte na noc otevřené kohoutky u vodovodu, když právě v tu chvíli voda netekla, ale v noci začalo zase pracovat čerpadlo a tak voda volně vytékala na podlahu, promáčela stropy až do přízemí. Hrozilo nebezpečí poškození maleb a také chůzí se stropy otřásaly a štuky opadávaly. Škola byla v roce 1957 zrušena.

Den horníků

V září se již po několik roků v zadní (anglické) části parku pořádá Den horníků. Nejdříve byl v části střední, ale zde bylo způsobeno hodně škody.

Poštovní úřad

Poštovní úřad je v přízemí jednoposchoďové budovy, č.p. 120, v níž měli kancelář lesmistr, který též v ní v poschodí bydlil a důchodní, oba zaměstnanci bývalého majitele panství.

Úřadovna pošty je v přízemí, v poschodí je byt vedoucí poštovního úřadu a ve 2 místnostech byly do února 1960 třídy osmileté střední školy. Pošta v Miloticích je i pro Vacenovice. Vedoucí je Matylda Vacenovská, zásilky doručuje v Miloticích listonoš Jan Neduchal, č.p. 101, ve Vacenovicích František Jagoš. Poštovní zásilky se dovážejí autem z poštovního úřadu v Kyjově ráno odpoledne odvážejí do Kyjova.

K 31.12. 1959 je v Miloticích 340 rozhlasových přijímačů a 30 televizorů. První televizor měl v roce 1958 Jindřich Zgažar, horník č.p. 90.

Rada žen

Ustavena dne 5. června 1952 při místním národním výboru, kterému je nápomocna při plnění jeho úkolů. Pečuje o úpravu parku u pomníku padlým. V roce 1957 se členky zúčastnily přesvědčovací akce při socialisace vesnice. Dále pořádaly kursy šití. Na stavbě zdravotního střediska odpracovaly 100 hodin. V roce 1958 ve výroční den Vítězného února uspořádaly přednášku s. Vrbacké z Kyjova. Účastnily se oslav 1. a 9. května, odpracovaly 95 hodin na úpravě parku. O žních věnovaly 100 hodin na pomoc JZD. Stará se též o rozšíření zemědělského útulku, dohlíží na čistotu v kravíně a drůbežárně JZD.

V roce 1959 odpracovaly v parku 95 hodin. Každým rokem v březnu pořádá slavnost Mezinárodní den žen, při níž bývají vyhodnoceny nejlepší pracovnice a odměněny věcným darem. Slavnost zpestřuje hlavně kulturními vložkami.

V roce 1959 čítá 16 členek, předsedkyní je Ludmila Kremlová, č.p. 293.

Veřejná bezpečnost (VB)

Do roku 1952 patřily Milotice pod obvod velitelství veřejné bezpečnosti ve Vracově. Od roku 1953 nazývá se Sbor národní bezpečnosti (SNB), okresní velitelství v Kyjově.

V místě se vystřídali mladší strážmistr Bedřich Vilém, starší seržant Tomáš Matyáš, seržant František Horák, seržant Miroslav Cíleček a od 1. 8. 1958 starší seržant František Badylák.

Časté dopravní nehody byly zvláště v zatáčce u zámku a potom na křižovatce u kostela, kde později umístěno zrcadlo. Nepříznivě působí Šidleny, kde se chasa opíjí špatným vínem (hybridovým), potom provádí různé neplechy, ba i ke krvavým rvačkám došlo. Nepříjemné bylo i vyšetřování krádeží v místním JZD, jichž bylo dost.

Sbor požárníků

V roce 1945, když se blížila fronta, ustupující německá armáda odcizila z ruční stříkačky dvě kola a tak znemožnila hašení požáru po náletě dne 14. dubna 1945. Tehdy to byl Sbor dobrovolných hasičů a že nezasáhl proti požáru, ztratil důvěru občanů a téměř se rozpadl. Přičiněním několika vlivných členů a nových nadšenců se podařilo sbor obnovit a zvolit výbor, který se dal do organisování. V roce 1946 získána motorová stříkačka PS8, 10 pracovních obleků a 390 m nových hadic. S nadšením se cvičilo a dobrá příprava se ukázala při veřejných cvičeních a požáru u Čížka, č.p. 69, v roce 1948.

Sbor pořádal i kulturní podniky.

Pořízen nový prapor a sbor se zúčastňoval všech celostátních slav jako státotvorná složka, což činí dosud.

V roce 1952 zakročil při požáru u Mat. Lungy, č.p. 57 a v roce 1953 u Met. Řiháka, č.p. 11, potom ve Vacenovicích po žních a 30. prosince. při posledně jmenovaném požáru zastavili Miloticemi projíždějící vojenské auto, které je dopravilo s motorovou stříkačkou k požáru. Od výjezdu od zbrojnice v Miloticích po přímý zásah proti požáru ve Vacenovicích trvalo jim 14 minut, až byli nuceni prosekávat led na rybníčku a sáti vodu hadicemi 280 m dlouhými, což byl rekord. V dubnu 1954 při požáru chlévů u Václava Klementa, č.p. 190, musili použít jen ruční stříkačky, neboť pro motorovou nebylo vodní nádrže.

V roce 1954 vyhlášena celostátní soutěž požárních družstev a místní sbor pověřen po 2 roky organisováním. Soutěž konala se u Písečného rybníka a v zámku. Za úspěšnou práci jako odměnou pozván sbor na celostátní soutěž požárních družstev do Prahy.

Po mnohých obtížích se sboru podařilo přistavit k zbrojnici garáž pro auto, které přidělil okresní národní výbor. Jen není dosud obec zabezpečena vodou pro případ požáru.

Dne 17. srpna 1958 oslavil sbor 60 let svého trvání.

V roce 1959 obdržel sbor novou motorovou stříkačku PS16 s novými hadicemi, hasícími přístroji a celým příslušenstvím. Na Luži vyhloubena bagrem prozatímní nádrž, aby byla voda v případě požáru o žních.

V roce 1959 je 28 členů činných, 13 přispívajících a od roku 1958 10 dorostenek.

Předsedou je Jan Souček, zaměstnanec na dolech, velitel František Šmíd, z Naftových závodů, č.p. 172, jednatelem Josef Kříž, horník, č.p. 218, pokladníkem Jan Vašina, horník, č.p. 211, prevencem Josef Vacenovský, č.p. 120, z Naft. z., kulturním referentem Jan Kreml, č.p. 293, z Naftových závodů, strojníkem František Krist, horník, č.p. 20, vedoucím dorostu Jan Řihák, horník, č.p. 11.

Den horníků

V září byl v zámeckém parku pořádán Den horníků za účasti as 10.000 občanů i z okolí. Oslavy a vystoupení souborů se konala v zadní (anglické) části parku.

Komunistická strana Československa (KSČ)

Komunistická strana Československa, místní organisace v Miloticích, vznikla v září 1921 ze sociální demokracie. Ze 30 členů vstoupilo do strany KSČ 25. Organisátorem byl bývalý důvěrník soc. dem. strany Jan Šnajdr.

Za německé okupace byli do koncentračního tábora odvedeni: v roce 1942 Robert Brhel, narozený 1903, zemědělský dělník, č.p. 263, Jan Vašulka, nar. 1906, zemědělský dělník ve dvoře, č.p. 91 a Karel Joch, nar. 1903, rovněž zemědělský dělník ve dvoře, č.p. 225, kteří všichni našli v koncentráků smrt.

Dále Cyril Výlet, nar. 1902, horník, č.p. 278, Karel Jaborník, elektromontér, č.p. 212 a František Maňák, stavební dělník, nar. 1908, č.p. 335, kteří se po osvobození vrátili.

Ve straně je nyní organisováno 106 členů, z nich 12 žen. Předsedou je Josef Neduchal, pokrývač, č.p. 247, jednatelem Jan Šnajdr, zaměstnanec Jednoty, č.p. 343, pokladníkem Boh. Brhel, dělník v továrně, č.p. 62. Výborové schůze se konají každý týden, členské jednou za měsíc. Strana vyvíjí hlavně činnost při socialisaci vesnice, při volbách, státních slavnostech, provádí kádrové posudky aj.

Tělovýchovná jednota Baník v Miloticích

Veškerá tělovýchova se provádí v Tělovýchovné jednotě Baník. Předsedou je Zdeněk Hlavsa, učitel, místopředsedou Cyril Běhula, pokladníkem Antonín Uherek, jednatelem Antonín Dobeš. K 1. lednu 1959 byl stav členů 126, koncem roku 182 (plán byl 148). Baník má tyto oddíly: a) základní tělesnou výchovu, b) sporty: kopanou (vedoucí Jaroslav Pražák), stolní tenis (Ladislav Macek), turistický (Zdeněk Hlavsa), šachový (Rostislav Ryba), odbíjená (Jaromír Šána), ale tato nevyvinula žádnou činnost.

V základní tělesné výchově cvičilo 55 žáků (vedoucí Zdeněk Hlavsa). 28 žen (vedoucí Růžena Rajsiglová, dělnice v Elektrosvitu), u mužů (ved. Bedřich Konečný, učitel) byl počet nestálý a nepracovali soustavně. Celkem je v Miloticích o tělovýchovu malý zájem.

Dne 12. června uspořádal Baník se školou spartakiádní vystoupení, které po dvakráte pro déšť musilo býti odloženo. Nejmenších 51 žáků předvedlo skladbu Pohádka, 60 žáků Radostnou jar, 81 žákyň Prostná s červenými míčky, 86 žáků skladbu Buď připraven k práci a obraně vlasti. Také děti ze zemědělského útulku cvičily. Závěrem vystoupilo 48 žen, z nichž 32 cvičenek bylo ze sousedních jednot.

128 cvičenců cvičilo též na okresní spartakiádě v Kyjově vypomáhalo se i ve Vracově, Svatobořicích, ve Vlkoši a na krajské v Gottwaldově.

Odznak “BPPOV” (Buď připraven k práci a obraně vlasti) získalo 33 žáků (plán byl 5), odznak “Mladý turista ČSR” - 4 členové, “100 jarních kilometrů” 42 členů, “Plavec ČSR” - 42.

Nebylo splněno 7 “PPOV I” (připraven k práci a obraně vlasti I) a 1 dospělý člen “PPOV II”. Největšímu zájmu se těšil oddíl kopané, který má 5 družstev: mužstvo 1 a 2, dorost a 2 družstva (A a B) žáků. Mužstvo 1 hrálo jarní kolo (meziokresní) ve II. třídě a sestoupilo do III. křídy. Vyhrálo však 2 poháry a 1 vlajku.

Celkem bylo sehráno 32 zápasů, z nichž 13 vyhráno, 16 prohráno a 3 nerozhodné. Příčinou neúspěchů, jak prohlášeno na valné schůzi, byla neposlušnost, nekázeň a nejednotnost. Hráči nebyli za své přestupky voláni k zodpovědnosti, odhlasovaných kázeňských trestů nebylo použito.

Členové Baníku odpracovali 1.643 brigádnických hodin, z toho 965 na JZD a SŠS, ostatní na výstavbě tělovýchovného zařízení (kabiny u hřiště, oplocení, úprava tělocvičny a přilehlých místností).

Taneční orchestr závodního klubu dolu Žofie

V roce 1955 scházeli se chlapci, z nichž dva se učili v zednickém učilišti hrát na hudební nástroje, v bytě Jana Rančíka, zaměstnaného v tesárně ve Vlkoši (od Stavomontáže Gottwaldov), č.p. 349, který se naučil hrát na trumpetu. Na jeho popud učili se na jazzové nástroje i jiní chlapci. Tak se jich sešlo sedm a cvičili společně. Po 2 letech se vrátil z vojenské základ. služby Gustav Janík, č.p. 14, nyní stavbyvedoucí u Okres. staveb. podniku, který byl hudebně nadaný a ovládal hru na klavír, harmoniku, pozoun a baskřídlovku. Ten převzal vedení kroužku, při přehrávce na jaře 1958 před zkušební komisí v Huštěnovicích složil se svým souborem kapelnické zkoušky a získal povolení k veřejnému vystupování. Tak vznikl Taneční orchestr závodního klubu dolu Žofie v Miloticích.

Celkem čítá 9 členů: vedoucí Gustav Janík, zástupce Jan Rančík, Ant. Bábíček, vysokoškolák, Karel Valášek, poštovní úředník, Jan Svoboda, zedník, Antonín Bábíček, dělník na Metaně, Josef Krist, zedník, Jan Příkazský, dělník, Martin Neduchal, zedník. Od roku 1959 vypomáhá zpěvem tenorista Štěpán Otáhal, účetní ve sklárně, dále Drahoš Hudeček, železniční úředník z Vracova, na harmoniku, Ladislav Pres, soustružník, na kytaru a Jakub Rančík, horník, starší hudebník, se přeorientoval na jazz.

Hrávají při různých příležitostech, hlavně při zábavách mladých.

Hudba

Slovácká dechová hudba v Miloticích čítá 20 členů. Vedoucím kapelníkem je Bohumil Zbořil, č.p. 223, od roku 1928. Při menších podnicích se rozděluje po 10 mužích, při čemž druhou skupinu řídí František Křižka, č.p. 191, při větších vystoupeních vypomáhá až 6 hudebníků z jiných dědin.

Byla to vyhlášená kapela, která ve slováckém kroji hrála dvakrát do roka v Brně. Koncertovala i v Telči, Ostravě, Gottwaldově, po dvakráte jako slovácká kapela na hospodářské výstavě v Praze. Pro všechny členy kapely byla hudba vedlejším a příjemným zaměstnáním.

V roce 1952 se stala součástí Osvětové besedy a od roku 1959 Závodního klubu dolu Žofie.

Knihovna

Knihovna má celkem 1.476 svazků, z toho 393 literatury naučné, 762 krásné a 331 pro mládež. Velký dar knih a brožurek obdržela knihovna od ministerstva kultu, vyučování, vědy a umění.

Čtenářů bylo 140, z toho 85 mládeže, vypůjček 1.612 svazků, tj. 572 literatury krásné, 10 naučné a 1.030 pro mládež.

Knihovna byla letos přestěhována do světlejší místnosti vedle prodejny masa a uzenin (dříve obřadní síně) a opatřena třemi novými policemi na knihy, dvěma skříněmi a kancelářským stolem (poslední dvě majetek MNV).

Knihovna není dosud občany dostatečně využívána, jak by bylo záhodno a jak by se očekávalo.

Škola

Osmiletá střední škola v Miloticích měla 12 tříd s 384 žáky. Místnosti v budově školní nestačily, proto dvě třídy byly v poschodí na poště a dílna pro polytechnickou výchovu v zámeckém skleníku. Ve čtyřech třídách I. stupně se vyučovalo na směny. Dvojmo byly třídy I., VI., VII. a VIII.

Na II. stupni bylo 216 žáků a sice:

z Milotic 51 chlapců a 42 dívek
z Vacenovic 53 chlapců a 42 dívek
ze Skoronic 28 chlapců a 10 dívek

Náboženské hodiny navštěvuje celkem 181 žáků.

Ve školním roce 1958/59 bylo 40 žáků s vyznamenáním, neprospělo 8 žáků, ale 4 z nich udělali po prázdninách opravné zkoušky.

Učitelský sbor byl následující: Jaroslav Ježek, ředitel, Jan Luža, zástupce ředitele na prvním stupni: Foukalová Drahomíra, Fridrichová Anežka, Franková Antonie, Chudá Jaroslava, Konečný Bedřich a Šánová Anděla na II. stupni: Blažek František, Dědková Marie, Hlavsa Zdeněk, Jakubíček Florián, Ježková Svatoslava, Koutná Marta a Simančíková Libuše.

Mimoškolní práce žáků

Za spolupráce třídních učitelů s vedoucími pionýrské organisace dosaženo v práci pionýrů pěkných výsledků. Práce pionýrů se stává stále více samostatnější a iniciativnější. Velmi dobrých výsledků dosaženo v “Roce pionýrské pomoci republice”. 91% našich pionýrů a žáků jsou nositeli Rudé hvězdičky. Organisovanost v PO se zvýšila během letošního roku z 58,2% na 67,5%. Pionýři se zapojili do všech akcí. Dosáhli pěkných výsledků ve sbírce na fond solidarity. Za vedení učitele Hlavsy pěstovali turistiku, podnikli řadu nedělních výletů. 15 pionýrů získalo odznak “Mladý turista ČSR I”, 4 žáci odznak “Mladý turista ČSR II”, 30 pionýrů splnilo podmínky “100 jarních kilometrů”.

Ve sběrové akci, kterou propagoval a řídil učitel Blažek, dosáhli žáci ve sběru železa (5 vagónů) první místo v okrese. Dále nasbírali více než 1 vagón papíru a 1.600 kg hader. Kromě toho odevzdali pro polesí ve Vracově 32 kg žaludů, 32 q kaštanů, dále 50 kg šípků.

Výsadba keřů

Škola si získala sympatie veřejnosti a JZD výsadbou 3.060 keřů, hlavně lísek, 450 topolů, 120 ovocných stromů, odpracováno 350 hodin při výstavbě zdravotního střediska a 9.120 hodin v JZD.

Pionýrská skupina při škole byla ve škol, roce 1958 - 1959 za úspěšnou práci držitelkou Rudého praporu OV KSČ (okres. výboru Komunistické strany Československa).

Sbor pro občanské záležitosti

Členy sboru pro občanské záležitosti jsou Marta Koutná učitelka, která je předsedkyní, dále porodní asistentka, matrikářka, tajemník MNV, kastelán zámku a výbor žen. Koná hlavně vítání dětí do života. Slavnost je v obřadní síni v zámku vždy v neděli odpoledne.

První vítání novorozeňat v Miloticích bylo provedeno v prosinci 1958 (Milotice se opozdily, jinde slavnostní akt probíhal již delší dobu). Předseda MNV uvítal rodiče i statní návštěvníky, pionýrky zdejší školy přednesly několik písní i básní, předaly matkám kytičky, načež předseda gratuloval rodičům, stiskl ruku a popřál zdraví pro novorozeně, podobně i ostatní a proveden zápis do matriky.

V roce 1959 byl uvítací akt novorozeňat proveden třikráte za rok.

Rozpočet

Rozpočet místního národního výboru na rok 1959. V říjnu 1958 vypracován následující rozpočet:

Příjmy: celkem 355.000 Kčs, tj. na dani domovní 32.900, z představení 3.000, poplatek ze psů 1.800, z hospodář. zvířat 1.700, z míst 400, poplatky hřbitovní 1.000, jiné 40, nájem z obytných domů MNV 5.500, ošetřovné a stravné 90.000, z kina 52.500, vnitřní správa 500 podíly na dani zemědělské 47.000, živnostenské 3.300, z příjmu obyvatel 4.700 příděl z vyššího rozpočtu na investice 91.000, na ostatní výdaje 4.000 Kčs.

Výdaje celkem 35.500 Kčs, tj. živočišná výroba (osobní) 9.200, komunikace 36.000 (investice 34.000, materiál a práce 2.000), sady 1.000 (materiál), veřej. osvětlení 6.000 (práce 4.500, ostatní 1.500), pohřebiště 1.000 (materiál 800, práce 200), obytné domy 2.800 (materiál 2.000, práce 800), dětský útulek 2.000 (materiál 1.000, práce 1.000), škola 31.000) materiál 15.000, práce 15.000), školní jídelny 105.000 (materiál 100.000, práce 5.000), rozhlas 3.000 (materiál 1.000, práce 2.000), kino 55.000 (materiál 18.000, práce 37.000), požární ochrana 1.800 (materiál 800, práce 1.000), členové národního výboru 20.300 (osobní 18.000, cestovné a finanční 2.300), národní výbor 30.100 (invest. 7.000, mzdový fond 15.400, materiál 5.000, práce 1.000, cestovné 100, finanční 1.600), vodohospodář, zařízení 800 (materiál), zvelebení obce 50.000 Kčs (na investice).

Československé naftové závody, n.p. Hodonín

Na Milotsku se čerpá též nafta. Nyní je ještě na Širokých, sz od Milotic mezi hruškovským potokem a struhou, 16 věží, “dřevěné trojnohy”, z nichž 9 má čerpadla na naftu, která se pumpuje do železných van a pak auty odváží. K vrtání sond se používá těžních věží železných, 24 m vysokých, které i vytahují trubky “stupačky” z hloubky až 500 m. Nejnověji se používá vodních věží 42 m vysokých (sovětská souprava BU 40). Dřevěné i železné trojnohy jsou 12 - 18 m vysoké. Veškerá práce, vrtání i čerpání je motorisována. O vývoji průzkumné a vrtní činnosti na naftu v oblasti Vacenovice-Milotice napsal závodní geolog Rudolf Čajka pro kroniku následující:

Vacenovicko-milotická oblast patří k nejstarším oblastem v Československé socialistické republice, kde bylo začato z hlubinnou vrtní činností k prozkoumání území s ohledem na přítomnost živočišných ložisek. Tato oblast spadá do katastrálních území obcí Vacenovice a Milotice a nelze dosti dobře oddělit zvláštní naftové oblasti, které by zasahovaly jen do jednoho katastru jmenovaných obcí. Geologicky se totiž jedná o širší celek s jednotnou geologickou stavbou, k jejímuž řešení bylo nutno prováděti geologický průzkum v daleko širším měřítku.

Přirozené výrony plynu na povrch vyly v této oblasti znány odedávna a to na terénním pahorku zvaném “Čertoprt”. Po zapálení hořely, v důsledku čehož si tento zjev pověrčiví lidé vysvětlovali jako projev ďábla, o čemž svědčí též pojmenování pahorku.

Historie vrtního průzkumu začíná v roce 1928, kdy bylo odvrtáno ručním způsobem 15 vrtů. Po ukončení těchto vrteb byla v roce 1929 započata první hlubinná vrtba, která byla prováděna nárazovým způsobem. Zde došlo k otevřené erupci. Po uzavření byla předána do těžby plynu. Po ukončení druhé vrtby v roce 1930 byl zaveden odběr plynu ‚na nádraží ve Vlkoši) pro Československé státní dráhy k osvětlování železničních vozů. S krátkou přestávkou v období let 1930 - 1932 a 1934 - 1935 pokračovala pak vrtní činnost až do současné doby.

Dřívější geologická mapování spadají do druhé poloviny minulého století a byla provedena vídeňskými geology. Výsledkem jejich práce bylo zjištění výběžku neogenní pánve Vídeňské až k Uherskému Hradišti. O detailním členění a stavbě neogénu není v jejich geologických mapách žádných bližších údajů.

První geologický průzkum Vacenovicko-milotické oblasti s ohledem na vyhledávání živočišných ložisek prováděl v letech 1928 - 1930 německý geolog L. Sommermajer “Moravsko-slovenské naftové společnosti”. Od roku 1934 přešel veškerý majetek Moravsko-slovenské naftové společnosti do vlastnictví akcionářů Legiobanky, kteří založili firmu Metan - těžební společnost zemního plynu a nafty. V letech 1935 - 1938 bylo toto území výzkumně zpracováváno známými geology doc. dr. Hyniem a doc. dr. Matějkou.

Od 1.7. 1943 stala se majitelem všech podílů společnosti Methan firma Baťa a sp. Zlín, u níž hlubinný geologický průzkum až do roku 1946 vedl nynější universitní profesor dr. K. Zapletal.

Znárodněním v roce 1946 byly pak veškeré naftové oblasti začleněny do Čsl. naftových závodů, n.p. Hodonín, čímž také veškeré vedení průzkumných geologických prací přešlo do tohoto podniku. Na vedení průzkumu se střídavě podíleli geologové dr. T. Buday, dr. Dlabač, M. Kolesík, dr. Špička, R. Čajka, inž. Gaža, dr. Lorenc a jiní.

Hlubinný průzkum Vacenovicko-milotické oblasti byl prováděn na všech význačnějších elevacích v okolí obou obcí. Tak byla prozkoumána vacenovická vysoká kra, kra u tankovací stanice, vacenovická mezikra, milotická vysoká a pokleslá kra, dílčí strukturní elevace na milotické střední kře a strukturní elevace na vacenovické pokleslé kře. Hlubinný průzkum této oblasti a jejího širšího okolí není dosud ukončen. V sledném průzkumu bude ještě pokračováno v prostoru podél hlavního vacenovského zlomu, prostoru Milotic a pionýrský průzkum hlubinnými vrtbami na flyšové morfologické elevaci bude dále zasahovat až do oblasti Ratíškovic.

Svaz československo-sovětského přátelství

SČSP, odbočka Milotice založen krátce po osvobození, Čítá letos 125 členů, kteří platí příspěvky v částce 5, 10 - 15 Kčs ročně dle výše výdělku. Předsedou je Zdeněk Schüller, č.p. 368, jednatelem Václav Baťa, č.p. 348, pokladníkem František Neduchal, č.p. 257. Každý měsíc se konají výborové schůze. Členské schůze jsou besídky, kterých pořádá několik do roka za účasti 45 až 90 osob. Náplň besídek jsou přednášky “Byl jsem v SSSR”, “O cestě Chruščova do Spojených států amerických”, “Do hlubin lidského života”, kterou přednesl dr. Uhlíř, “O své cestě do SSSR” dr. Janíček. Žáci osmiletky zpestřili besídky kulturní vložkou. Členové se oficielně zúčastnili slavností na Den vítězství, výročí Února 1948 a jiných. V listopadu předali štafetě stuhu na zdravici Sovětskému svazu.

Československý Červený kříž

ČSČK v Miloticích čítá 100 členů, předsedou je učitel Bedřich Konečný. Provádí školení členů v první pomoci, civilní obraně i přednášky s filmem. O žních mají členové službu i každé mlátičky JZD i SŠS. Hlavní obvazový materiál a pomůcky pro poskytnutí první pomoci jsou ve zvláštní místnosti. letos na domě č.p. 14. 30 členů jsou dárci krve.

Československý svaz mládeže

ČSM čítá 19 členů a 53 registrovaných, tj. těch, kteří bydlí v Miloticích, zúčastňují se akcí místní skupiny, ale jsou členy svazu na závodě, kde pracují, nebo na škole mimo bydliště. Předsedou je Jan Zůbek.

ČSM založil kroužek o 15 členech “Nad mapou světa”. Uspořádal několik besed s filmem o společenském chování. Pro pionýry připravil táborák. Na nástěnce seznamuje občany s politickými aktualitami a výročími.

O žních vypomáhalo JZD 10 svazáků, na stavbě porodny vepřů pracovalo 11 a na zdravotním středisku 9 svazáků. Členky cvičily na spartakiádě.

Svazarm

Základní organisace Svazu pro spolupráci s armádou byla v Miloticích založena 23.4. 1953 s 35 členy (většinou to členy holubářského kroužku). Předsedou byl Stanislav Grňák.

Od roku 1953 do roku 1956 byl pořádán se všemi branci předvojenský výcvik před nastoupením vojenské služby. Cvičení vedl Stan. Grňák, Cyril Výlet a Ant. Koutný. Do roku 1956 stoupl počet členů Svazarmu na 76.

Utvořeny kroužky: střelecký, radioamatérský, parašutistický a motoristický. Od roku 1956 se vystřídali v předsednictví Cyril Výlet, Milan Miléř a Ant. Koutný.

Osvětová beseda (OB)

Od roku 1952 řídila kulturní podniky v obci Osvětová beseda. Po zrušení soukromých koncesí hudebních sborů převzala OB jako svoji složku hudební soubor pod vedením kapelníka Bohumila Zbořila.

Závodní klub (ZK)

V roce 1953 byl zřízen při lignitovém dole Žofie v Miloticích Závodní klub jako složka Revolučního odborového hnutí (ROH), v jehož vedení se vystřídali Jaroslav Neduchal, horník, č.p. 74, Jan Kozák, horník, č.p. 65 a Josef Synek, horník, č.p. 27.

ZK dolu Žofie převzal vedení kulturních podniků v obci a utvořil hudební soubor pod vedením Františka Křižky, dále utvořil divadelní odbor, který řídil učitel František Blažek, a který se uvedl hrou J. K. Tyla “Paličova dcera”.

Z dotace závodu dolu Žofie byla svépomocí členů Baníka v roce 1953 z bývalých dílen, kovárny a stolárny (rovněž majetek dolu Žofie) provedena adaptací tělocvična a v roce 1956 svépomocí členů ZK přistaveno jeviště i šatny. V roce 1955 zakoupeno z prostředků Svazu zaměstnanců hornictví za 70.000 Kčs jevištní zařízení, 150 židlí, v roce 1957 promítací přístroj na 16 mm film. V roce 1959 pak zakoupil z vlastních prostředků ZK televisor Atos za 4.000 Kčs.

Sokolovna sloužila ZK, Baníku i škole k provádění kulturní a tělovýchovné činnosti

Postupem doby zřízen Soubor písní a tanců za vedení Václava Vařáka, potom Josefa Krista ml., který vystupoval na I. i II. spartakiádě, na slavnosti Den horníků, o hodech, fašanku, dožínkách. Dále se stal složkou ZK taneční orchestr džezový vedený Augustinem Janíkem.

V letním období používáno zámeckého parku k pořádání kulturních slavností. Hlavním byl Den horníků, který se koná již po několik let počátkem září za veliké účasti občanů ze širokého okolí. Pořadatelem byl Krajský výbor horníků a Jihomoravský lignit, n.p. Hodonín. Při této slavnosti byla též loterie, na níž se prodávaly losy po 5 Kčs a jako 1. cena bylo osobní auto, které na Druhém dnu horníků roku 1956 vyhrál místní občan Stanislav Grňák, tesař na dole Žofie.

Dalšími většími podniky v parku byly:

Divadelní představení “Kde skřivánek zpívá”, opereta, kterou sehrál divadelní soubor z Hodonína.
Národopisné pásmo “Cesta zarúbaná” předvedl soubor písní a tanců z podluží.
Místní divadelní soubor sehrál hru “Pasekáři”. Pořadatelem byl sbor požárníků.
Kulturní činnost v obci v menším měřítku pořádá rodičovské družení při zdejší osmileté střední škole. Československý svaz mládeže a Sbor požárníků.

Divadelní odbor ZK

Divadelní odbor Závodního klubu dolu Žofie pořádal v tomto roce následující:

V únoru sehrálo Vesnické zájezdové divadlo z Prahy Stroupežnického “Mikuláš Dačický z Heslova” a odpoledne pohádku pro děti. Vykonal zájezd se svými herci a pomocníky do Brna na operetu “Paganiny”.

V březnu sehrál 3kráte hru Sokola - Tůmy “Gorali”.

V květnu vykonal se školou oslavu Dne vítězství.

V srpnu J. K. Tyla “Paní Marjánka, matka pluku”. Hra byla připravena pro předvedení v zámeckém parku, ale pro déšť bylo nutno ji přeložit do sokolovny, ale hrána po 3kráte za veliké účasti občanů.

Počátkem prosince splnil důl Žofie celoroční plán a byla proto uspořádána slavnost, na níž odbor předvedl scénky z “Muzikantské Lidušky” a “Dona Chuana”.

Kino

Dle výměru ONV v Kyjově zn. 357 - 2/2 ze dne 16.2. 1950 povoleno zřízení provozovny Československého státního filmu, krajský sekretariát v Gottwaldově, na úzký zvukový film v místnostech obecního hostince, č.p. 188. V předsálí vestavěna promítací kabina a při ní proveden přístavek pro pokladnu. vlastní sál je o velikosti 15,5 m x 7,7 m x 3,35 m.

Promítací stroj zaslal Československý státní film. První představení se konalo 22. dubna a opakovalo 23. dubna 1950. Promítán film “Divá Bára” a krátký film “Byly jsme na dovolené” za účasti 426 návštěvníků.

Vybráno 3.630 Kčs. Hrávalo se pak pravidelně v soboru a v neděli.

Vlastníkem budovy (hostinec byl zrušen) je místní národní výbor a jako nájem se platilo 5% z čisté tržby na vstupném. Bylo 22 míst po 5 Kčs, 152 po 10 Kčs (tehdejší měny), celkem 174 míst a 1 úřední. Při vyprodaném představení byla celková tržba 1.630 Kčs a průměrná cena na 1 sedadlo 9.367 Kčs. Celý výtěžek odváděn krajskému sekretariátu Čs. stát. filmu v Gottwaldově, který platil nájem, zaměstnance a půjčovné.

Od 1. dubna 1957 přešla podle vládního nařízení veškerá práva a povinnosti na Krajský filmový podnik v Gottwaldově, kterému se odvádí 40% z čisté tržby na vstupném a on provádí distribuci filmů. Kino je provozovnou místního národního výboru, kterému se odevzdává 60% tržby na vybavení provozovny, zařízení, světlo, otop, opravy strojů. Zaměstnance platí okresní národní výbor. Promítač má měsíčně 300 - 350 Kčs, vedoucí kina 220 - 250 Kčs, pokladní 150 - 180 Kčs, uklízečka 180 - 260 Kčs, (nové měny platné od roku 1953). Platy jsou proměnlivé, závislé na počtu představení.

Vedoucím kina jmenován František Blažek, učitel, promítačem Rudolf Petráš, pokladní Libuše Rokytová (dle usnesení rady MNV ze dne 26.1. 1950).

Původně byla podlaha v hledišti stupňovitě zvýšena směrem od promítací plochy. V roce 1957 stupně odstraněny a provedeno snižování podlahy směrem k promítací ploše a sice na každý délkový metr o 5 cm. Zároveň zakoupeno 173 nových křesel, z toho 76 pro I. místo po 3 Kčs (tj. cena vstupenky), 75 pro II. místo po 2 Kčs a 22 pro III. místo po 1 Kčs. Celková tržba při vyprodaném představení obnáší 400 Kčs (průměrně 1 sedadlo 2,31 Kčs).

Nyní se hraje pravidelně ve středu, v sobotu a v neděli večer pro dospělé a v neděli odpoledne dětské představení za jednotné vstupné po 1 Kčs. Kromě toho bývá měsíčně pro školní mládež 1 představení, které je zvlášť vybráno se zaměřením k doplnění učiva pro jednotlivé ročníky, jsou to převážně filmy historické neb z literatury a umění.

Od 5. do 12. ledna 1959 probíhal první filmový festival v Miloticích, který měl velký úspěch. V roce 1959 bylo odehráno 242 představení (plánováno 232) pro dospělé i mládež. Na vstupném vybráno celkem 53.650 Kčs (plánováno 52.500 Kčs). O filmová představení je v Miloticích velký zájem, ale nejvíce se líbí filmy české. Mnoho občanů navštěvuje představení pravidelně.

Každým rokem v zimní době je pořádána filmová lidová universita. Promítají se filmy poučné a současné bývá přednáška lektora pro šíření vědeckých a politických nauk. filmu se též využívá k akcím výchovným a politickým u příležitosti významných dnů celostátních. V rámci odpoutání mládeže od církevního vlivu bylo přeloženo dětské představení na neděli dopoledne, ale úspěch nebyl valný, poněvadž se těžko překonávají vžité názory občanů.

Film též pomáhá výchovně při socialisaci vesnice, reorganisaci zemědělství. Každým rokem se předvádějí krátké zemědělské filmy při normálních představeních i při družstevní škole práce.

V poslední době návštěva kina je narušována zaváděním televisorů.

Zdravotní středisko

Ordinace lékaře je na domě č.p. 113 (naproti dvoru), který je majetkem státního školního statku. Vpředu je čekárna a ordinace, v ostatní části byt lékaře.

Od roku 1945 působí zde MUDr. Josef Janíček, který byl později jmenován ředitelem okresního ústavu národního zdraví v Kyjově a do Milotic dojížděli lékaři z tohoto ústavu. Nyní vede zdravotní středisko v Miloticích MUDr. František Dosoudil z Vracova a jako sestra Eliška Janíčková, choť lékaře.

Místní ordinace je obvodní pro členy nemocenských pokladen i pro nepojištěné z Milotic, Vacenovic a Skoronic a je podřízeny Okresnímu ústavu národního zdraví (OÚNZ) v Kyjově (dříve okresní nemocnice).

Od roku 1957, kdy celá obec je družstevně socialistickou, je lékařská porada, léky i ošetření v OÚNZ pro všechny zdarma. Jen kdo odmítli socialisaci a neplatili pojistné, jsou povinni si lékaře hradit.

Ordinuje se od 7 do 11 hodin, načež lékař navštěvuje nemocné v jejich bytě. Odpoledne, v noci a v neděli volá se k nemocnému pohotovostní služba z OÚNZ. Pro osoby, které potřebují nutného a rychlého lékařského zákroku v nemocnici a v případech, které doporučí ošetřující lékař, posílá OÚNZ sanitní auto, aby nemocného dopravilo do ústavu v Kyjově.

Kromě toho je na faře zřízena poradna, kam v určité dny dojíždí lékař (odborný) z OÚNZ k vyšetření a sice dvakrát měsíčně je poradna pro kojence a ostatní děti do šesti let a jednou měsíčně prenatální poradna pro těhotné ženy.

Na jaře 1959 pro epidemii chřipky zakázáno pořádání všech podniků zábavních (i kina), sportovních, návštěva bohoslužeb, hromadná účast na pohřbech.

Porodní asistentka

Porodní asistentkou pro obvod Milotice - Vacenovice - Skoronice je Růžena Lorencová, která po absolvování příslušné školy koná tuto službu od roku 1925. Podléhá OÚNZ v Kyjově a má pod dozorem těhotné ženy a všechna novorozeňata do stáří 6 týdnů, která denně po 8 a 14 dní navštěvuje a koupá. Kromě toho mívá službu v OÚNZ na porodnicko-gynekologickém oddělení, v místní poradně a popř. i v ordinaci obvod. lékaře. Jako členka ČSČK má v evidenci dárce krve, kterých je 30.

Matrika MNV

do konce roku 1949 vedl matriku sňatků, narození a úmrtí farní úřad církve římskokatolické. Od 1. ledna 1950 převzal tuto funkci (dle celostátního nařízení) místní národní výbor a ustanovil matrikáře. Matrikářem byla Miloslava Budíková, dále Jan Šnajdr, Václav Baťa a od února 1953 Marie Pimková, která má současně na starosti i jiné záležitosti jako správní úřednice MNV

Matrika narozených

V matrice narozených je zapsáno:

v roce 1950 - 30 dětí, tj. 17 chlapců a 13 dívek
1951 - 25 dětí, tj. 14 chlapců a 11 dívek, z nich 1 mrvě narozené
1952 - 28 dětí, tj. 11 chlapců a 17 dívek
1953 - 6 dětí, tj. 3 chlapci a 3 dívky
1954 - 1 dívka
1955 - 1 dívka
1956 - 2 dívky
1957, 1958 a 1959 - 0 dětí, ale matriční úřad v Kyjově oznámil v roce 1959 se narodilo v OÚNZ - 28 dětí, tj. 19 chlapců a 9 dívek. (1 chlapec za 2 měsíce zemřel) a jinde 2 děti, tj. 2 dívky celkem 30 dětí, tj. 19 chlapců a 11 dívek.

Počet dětí v místní matrice narozených se snižoval a zápisy od roku 1957 úplně ustaly, protože rodičky byly většinou krátce před porodem odváženy sanitním autem do OÚNZ v Kyjově. As po 6 dnech, byla-li matka i dítě zdrávo, byla opět sanitním autem odvezena domů. Nyní již žádná rodička nesmí zůstat doma, ale všechny jsou odváženy do OÚNZ v Kyjově, a proto také všechny děti tam narozené jsou zapsány v matrice města Kyjova. Matrikář v Miloticích dostává pouze výpis.

Většina matek nechává své děti ještě křtít v kostele při takzvaném úvodě.

Sňatky

Také sňatky bylo od 1. ledna 1950 nařízeno uzavírati především na místním národním výboře. K tomu účelu byla zřízena obřadní síň nejdříve v místnosti vedle masny na obecním domě č.p. 188 a od 1.7. 1951 přestěhována do zámku, kde jí přiděleny dvě prostorné místnosti nyní je jen v jedné místnosti rohové. Svatby se zde konají v soboru. Obřad uzavření sňatku provádí za místní národní výbor jeho předseda a matrikářka.

První občanský sňatek byl zapsán dne 11.2.1950 a sice Bohumila Harce s Ludmilou, rozenou Vašínovou. Místní národní výbor je odměnil peněžitým darem v částce 2.000 Kčs.

Celkem je zapsáno v roce 1950 - 12, 1951 - 14, 1952 - 14, 1953 - 13, 1954 - 18, 1955 - 25, 1956 - 17, 1957 - 16, 1958 - 16, 1959 - 12 sňatků a v tomto roce uzavřelo sňatek ještě dalších 6 občanů z Milotic.

Po ukončení sňatkového aktu a zápisu do matriky MNV v obřadní síni odebírá se většina snoubenců s hosty do kostela, aby se ještě podvolila obřadům církevním.

Úmrtí

V roce 1950 zemřelo 13 osob (6 mužů a 7 žen), nejstarší 2 ženy 78 a 85 let, nejmladší 56 let, kromě 2 měsíčního dítěte. Příčiny nejvíce choroba srdce a rakovina.

V roce 1951 - 16 (6 mužů a 10 žen), nejstarší 4 přes 70, 2 ženy 85, 1 muž 92 let, nejmladší 47 let, dítě 4 dny. Příčiny: 4 srdeční choroby, 3 rakovina.
V roce 1952 - 12 (9 mužů a 3 ženy), nejstarší 2 přes 70, 1 muž a 3 ženy přes 80, 1 muž 91 let, nejmladší 61 let. Příčiny: srdce, tuberkulosa, patnáctiletý utonutím, sedmadvacetiletý otravou.
V roce 1953 - 17 (9 mužů a 8 žen), 6 přes 70, 3 muži 85, 1 muž 87, 1 žena 95 let, nejmladší 61 let. Příčiny: 11 srdeční choroba, 2 TBC.
V roce 1954 - 11 (4 muži a 7 žen), 5 - 69 až 79 let, 4 ženy 80 - 88 let, 1 - 29 let. Příčiny: 3 př. sešlost, 2 zánět plic.
V roce 1955 - 7 (5 mužů a 2 ženy), 1 - 78, nejmladší 30 let, 1 zabit v dolech pádem na hlavu, 1 elektrickým proudem.
V roce 1956 - 12 (6 mužů a 6 žen), 4 - 67 až 69, 2 - 75 a 79, 3 ženy 82 až 89, 1 muž 90 let. Příčiny: nejvíce choroby srdce a plic.
V roce 1957 - 21 (11 mužů a 10 žen), 5 občanů 70 - 79, 3 muži a 1 žena - 80 - 85, 1 žena 91 let. Příčiny: 1 utonutím (24 let), 12 TBC s rozpadem, 2 selhání srdce.
V roce 1958 - 9 (6 mužů a 3 ženy), 1 - 72, 1 - 79, 2 muži a 1 žena 81 - 83 let, nejmladší 47 let. Příčiny: 5 TBC s rozpadem, 2 rakovina, 1 zánět mozku.
V roce 1959 - 13 (mužů a 7 žen), nejstarší: 1 muž a 2 ženy 77 a 79 let, 3 muži a 1 žena 80 - 85 let. Příčiny: TBC, zánět plic, mrtvice, 1 př. 43 let otrava sirouhlíkem.

Kromě toho v okresním ústavě národního zdraví zemřelo 8 osob (5 mužů a 3 ženy). Na podnět MNV a za velké účasti byl zde uspořádán 17.5. pohřeb Rozálii Chvostalové, svobodné, bývalé pradleně narozené 30.8. 1859 a měla tedy za 3 měsíce dosáhnouti 100 let. Jmenovaná žila v ústavě pro přestárlé v Kroměříži, kde též zemřela.

Krádež

Dne 25. října 1959 vloupal se neznámý pachatel do chodby v zámku, kde jsou umístěny staré zbraně a odcizil pistoli, které se kdysi používalo při lovu zvěře v Africe. Pachatel nebyl vypátrán.

Tragická událost

Dne 16. srpna 1959 v STS chtěl traktorista Miroslav Chmelíček z Vracova večer po návratu z práce (vyvážel na pole močůvku) opravit plovák cisterny ve fekálním voze. Neuvážil, že nahromaděný sirouhlík je prudce jedovatý, nečekal, až vůz řádně vyvětrá, vstoupil dovnitř, při opravě omdlel a otrávil se. Nalezen byl až ráno na druhý den jiným traktoristou.

Neštěstí na silnici

Dne 7. prosince 1959 večer jel jeden občan s vozem, do něhož byly zapřaženy krávy, z pole domů po silnici Ratíškovice - Milotice. S kopce vzadu vůz přibrzďoval. Vůz nebyl osvětlený, ani neměl vzadu stopku a tu naň narazilo zezadu osobní auto. Občan utrpěl těžký otřes mozku a as 14 dní si poležel v nemocnici. Vinu na tomto neštěstí měli oba, forman i řidič.

Obyvatelstvo

K 31. prosinci má obec 1.700 obyvatel, domu je 373. V Miloticích je 5 majitelů osobních aut a přes 100 motocyklů, Mopedů, Pionýrů. Téměř v každém domě je alespoň jedno kolo (bicykl).