Obsah

1924


Rok 1924 procházel klidně. Pro farnosť jest zaznamenán jako rok obnovení duchovního života. Od 25. do 31. března měl tady duchovní cvičení P. Pavel, kvardian z Uherského Hradiště. Téhož roku na jaře obnovili jsme kostel zevnitř i uvnitř. Zevnitř byl omítnut a olíčen od vrchu až dolů, ve vnitřku vypraven. Bylo pak udělováno ve chrámu Páně svaté biřmování o slavnosti Nejsvětější Trojice 14. června. Biřmoval nejd. p. světící biskup Dr. Wisnar a biřmovanců bylo mnoho, netoliko z farnosti, ale i z Mistřína a Vlkoše a studující z kyjovského gymnasia. Večer před svatým biřmováním posvětil nový zvon a po svatém biřmování byla velkolepá slavnosť svěcení orelského práporu. Slavnosť konala se před sochou blahoslavené Panny Marie za velkého účastenství celého okolí. Slavnostní kázání měl vlp. kvardian P. Pavel z Uherského Hradiště, mši svatou u sochy blahoslavené Panny Marie zdejší rodák P. Petr Neduchal, kaplan ze Sukdolu a světitelem byl nejd. P. světící biskup Dr. Wisnar. Kmotřenkami byly zdejší spolumajitelka panství Antonia Seilernová, pí starostová Antonie Polášková a jiné. Prápor jest skvostná a umělecká práce, zhotovily jej sestřičky ve Frýdlantě a stál přes 14.000 Kč.

Úroda v roce 1924 nebyla valna. Obilí málo a proto drahé, réž až 220 Kč a dráže, žito 300 Kč, ječmen 280 Kč, zemáky 40-60 Kč. Vína bylo málo a špatné. Nejlépe se urodila řepa a bylo jí nasazeno ohromné množství, neboť byla jedinou plodinou, kterou mohl sedlák ještě ty nesnesitelné a přečetné daně poněkud zaplatiti. Republika hospodařila jako nerozumný mrhač, a proto, aby na to měla, dělala každý rok aspoň dvě domácí a cizomské půjčky a vymýšlela nové daně, jejíž řada už je taková, že pomálu žádný se v tom nevyzná.

Rok 1924 pamětihodný jest také tím, že následkem zákona o pozemkové reformě parcellováno také zdejší panství. Od panství odpadly: dvůr Vlkoš, Mistřín, Svatobořice, byly buď rozparcellovány neb ponechány u nich tak zvané zbytkové statky, totiž nějaký zbohatlý pán u vládnoucí kliky mocný koupil si takový statek. V Miloticích ode dvora přišlo asi 100 ha mezi lid, ale bylo přitom mnoho křiku a zlosti, poněvač na všechny se nedostalo a o nejlepší se podělili ti, kteří ze svého mohli býti živi. Obec odkoupila “Horky”.

 

další rok